Dango 団子 aneb "3 kuličky" na špejli

16. března 2014 v 12:59 | Takara |  Z japonské kuchyně
花より団子。。。Hana jori dango...

Dnes vás seznámím s první pochutinou, kterou jsem si zakoupila v Japonsku, když jsem poprvé přijela. Tuším, že to bylo v roce 2011, což není tak dlouho a já jsem tehdy byla natěšená na japonskou kuchyni, ke které jsem se v Čechách nedostala...V supermarketu vám bylo věcí...těžko vybrat, co koupit dřív a nakonec jsem sáhla po plastové krabičce, která obsahovala 3 barevné koule o průměru 2 cm, napíchané na špejli a balené po 3 špejlích. 3koule 3 špejle, to dá rozum, ne? :) :) :) Dango bývá o 3 koulích, ale není výjimkou že na špejli najdete i 4 kuličky v tomto případě záleží na velikosti...velké koule bývají 3, menší koule z rýžového těsta (mouky) bývají 4.

Donesla jsem si to domů a tehdy jsem nevěděla, jak se to jmenuje, znaky jsem přečíst v té době neuměla, i když jsou to jedny z jednodušších. Přinesla jsem si domů (o)dango 3barev (sanshokudango 三色だんご) Bylo to lehce gumové a sladké. Později jsem se dozvěděla, s čím jsem měla tu čest. Dango je vyráběno ze stejného druhu rýže jako mochi. Rýžové koláčky či bochánky chcete-li. Na výrobu mochi se používá speciální druh rýže určené přímo na vyrábění mochi. Není možné použít jakoukoli rýži z důvodu chuti a konzistence.

V případě mochi se rýže uvaří až do rozvařeného stavu, kdy připomíná více kaši, ale hutnější konzistence. Tahle kaše se nalije do hmoždíře či misky, to záleží na tom, zda děláte mochi na festivalu nebo doma či ve školce, kdy se rýže na mochi dá do suihanki, což je přístroj, který uvaří bez toho, že bychom museli rýži hlídat a promíchávat. Musím přiznat, že tohle udělátko se mi hodně líbí a přemýšlela jsem, že bych s tím obšťastnila svého tátu, protože tohle šetří čas. Rýži dáte do suihanki kolik rýže tolik vody (dva kelímky rýže a vody na rysce s čísly, bude sahat po číslo dva. Pak přístoj zaklapnete zapnete a čekáte asi 40 minut, než se rýže udělá, ale nijak rýži nehlídáte, prostě až je rýže hotová, jen vypnete přístroj a můžete servírovat. Užitečná věc to jednoznačně.



Ze suihanki tuhle rozvařenou (z pohledu Evropana) rýži dáte do misky či hmoždíře a dál už závisí, kde se nacházíte, na festivalu budete mlátit palicemi do těsta v hmoždíři, až bude těsto vláčné a dá vám to zabrat, doma máte maličká udělátka, kterými rýži postupně drtíte, až dostanete vláčné těsto. Nezapotíte se u toho tolik, ale zabere vám to dost času a to je nejspíš důvod, proč si řada lidí (o) mochi raději koupí, než aby se s ním dělali.

Těsto máme a nyní je třeba vymodelovat taštičky nebo bochánky, podle toho zda chcete (o) mochi mít plněné či obalované. (O) mochi, které je plněné, je nejčastěji plněné hnědou sladkou pastou zvanou Anko, která se vyrábí z červených fazolí, jež jsou nazývány Azuki. Pokud chcete domácí mochi mít jen obalované, pak máte více možností, ale základní jsou dvě Anko nebo žlutý nasládlý prášek zvaný Kinako ("žlutá mouka", která se získává pražením sójových bobů). Pokud použijete kinako (, pak nezapomeňte polít kinako sirupem, protože prášek nasucho vyvolává stejnou reakci jako jedení skořice nasucho, sirup určitě doporučuju.

(O) mochi může mít různé barvy, ale nejběžnější je čistě bílá, rýžová barva. Dále (o) mochi se sakurovou příměsí bývá růžové. Záleží kdo co do těsta přimíchá. Asi jste si všimli, že článek je o Dango a já pořád melu o (o) mochi. Máte pravdu, ale pochopení jednoho vede k pochopení druhého.

Cesta jak vyrobit dango je jednodušší koupíme si mouku ze stejného druhu rýže, jako je na mochi. Tato mouka se nazývá Joshinko a za pomocí vody vypracovat těsto. Z těsta nadělat malé knedlíčky a 25 minut vařit na páře (mají na to speciální košíky) nebo vám postačí dvě misky a talíř k improvizaci. Po 25 minutách se z knedlíčků vymodelují kuličky, které se napíchnou na špejli a je hotovo.

To co je na špejli, tak to není mochi, ale dango, to je asi hlavní rozdíl...To jste nečekali, že? :D :D :D ale můžeme najít i další, tak například: Dango je vyráběno ze stejného rýže a liší se pouze způsobem výroby, tvarem a větší barevností od bílé,žluté, přes růžovou až po zelenou. Co se tvaru týče, tak jsem zaznamenala jeden z nejběžnějších a to jsou koule z rýžového těsta na špejli, ale v Odawaře jsme narazili na dango, které mělo kruhový tvar, ale byla to placka a barevnost byla také zajímavá: brčálově zelená a slunečnicově žlutá. Ta žlutá bylo rýžové těsto s příměsí kabocha, což je dýně. To zelené dango si už nepamatuju, protože už je to nějaký ten pátek zpátky.Kupovali jsme ho v pouličním stánku, kde plátolal malý ohýnek a dango se nad ním ohřívalo a připékalo. Takto připravované dango se nazývá yakidango.


Pokud přijdete do supermarketu a budete si chtít dango koupit, zaplatíte zhruba 100yenů za krabičku, která bude obsahovat celkem 9 (až 12) koulí z rýžového těsta na 3 špejlích. A do třetice si v supermarketu moci vybrat ze základních druhů. Proč píšu základních? protože typů danga je spousta a mně se je všechny ještě nepodařilo ochutnat...Tak proto...

1) sanshoku dango 三色団子
O tom jsem psala výše. Jsou to 3 koule, bez omáčky, bez dochucování, ale ve veselých barvičkách: bílá, růžová a zelená.
Chuť to má jako kdybyste si dali rýži s cukrem. Ale není to přeslazené, jen lehce sladké. Mě na první pohled zaujaly barvičky. Někdy nazývané Hanami dango, protože připomíná svojí barevnosti květy.


2) mitarashi dango みたらし団子 (někdy se na etiketách dočtete たれ団子)
Tohle je moje nejoblíbenější dango. Díky typické spálenině (ta spálenina je tam schválně, některé druhy danga se schválně připékají například nad ohněm) uprostřed každé koule, mám pocit, že to vypadá jako oční bulva. A přes celou špejli je nanesená sladkokyselá omáčka či sirup, ne nepodobná medu, konzistencí i barvou, jen chuť je trošku odlišná, protože je vyrobená z cukru, škrobu a sójové omáčky (shouyu). Chuť je specifická, pokud už jste někdy mitarashi omáčku jedli, pak ji bezpečně poznáte znovu. Tenhle typ je můj nejoblíbenější, ale pamatuji si, že když jsem dango s matarashi chutnala poprvé, tak jsem z něho dvakrát nadšená nebyla. Jak se zdá, chutě se mění...


3) an dango あんだんご
Je dango s již zmiňovanou pastou z červených fazolí zvanou Anko. Anko jsem měla ráda hlavně první rok, přijde mi sladké nebo i sladší, než je čokoláda a já jsem se toho první rok v Japonsku nemohla nabažit, teď už mě to neláká, protože jsem se zjevně Anka přejedla.


4) tsubuan dango つぶあん団子
Tsubuan je chuťově dost podobný předchozímu typu. Chuťově a barevně se jedná o to samé, jen konzistence je jiná. V podstatě jde o to, že zatímco v Anku nejsou patrné ty červené fazule (azuki) na pohled, tak v pastě, která se používá na Tsubuan dango jsou tyto fazole patrné. Je to prostě méně rozmixované a o něco méně sladké, než předchozí typ. Prostě nejdříve máte tsubuan a pokud tuhle pastu vyšleháte do hladka budete mít výše zmíněné Anko.


5) Goma dango ごま団子 (na etiketách můžete najít i jiný název: surigomadare団子)
Rozdrcená sezamová semínka v omáčce, která se podobá mitarashi (tare) a to konzistencí i chutí, ale je černá od sezamových semínek (goma). Kdybych měla chuť k něčemu přiblížit, tak by to byly šišky z mákem, ale šišky by musely být z rýžového těsta a musel by se do nich nějak dostat takový sladko-slano-kyselý ocas na konci...hádá, že i zde je to o cukru, sójovce...Každopádně chuťově je to mé odedneška druhé nejoblíbenější dango. Ano správně tohle je dnešní úlovek. Dnes (pondělí 17.3) jsem zašla do supermarketu, kde jsem už tak rok nebyla a našla jsem to v regále. Super!!!


Závěrem jen malé shrnutí: jak dango tak mochi se vyrábí ze speciálního rýžového těsta. Rozdíl mezi mochi a dangem je v tom, že v případě danga je nutná špejle většinou vytvarované do kuličky (ale výjimky existují...většinou jde o kuličky). To co je na dangu to jedinečné, jsou omáčky a pasty (mitarashi, goma, anko aj.) a různé zpracování jak barevné, tak chuťové. Většina (o) dango má nasládlou chuť nebo její kombinaci sladko-kyselou, sladko-slanou. (O) dango si můžete zakoupit běžně i na ulici, kde si v pouličním obchodě můžete zakoupit tzv. yaki dango, kde můžete sledovat i část přípravy. To je ode mě vše a já jen doufám, že vás můj článek o této svačince zaujal. Takara
 


Aktuální články

Reklama