Jazykovka: Perličky z gramatiky

23. dubna 2014 v 4:45 | Takara |  Japonština
VŠE CO NAJDETE V TOMTO ČLÁNKU JSOU VYTŘÍDĚNÉ ZÁPISKY Z HODIN V JAZYKOVCE, NEJEDNÁ SE O LEKCE JAPONŠTINY JAKO TAKOVÉ...

I když už mám za sebou dva týdny jazykovky, tak se stále prokousávám poznámkami ke gramatice z prvního týdne. Je toho prostě kotel a stále jsem se nedostala k lekcím z učebnice. Na druhou stranu tohle jsou základy, které už bych měla znát, ale s lítostí musím říct, že mám i v základech mezery, které postupně vyplňuji, tak jako například dnes:

Dnes vás chci seznámit se spojováním více aktivit ve větě a také se způsobem jak vyjádřit, že už jsem danou věc někdy v životě dělal. Jedná se o dvě mé mezery v základech, se kterými jsem se seznámila v průběhu procvičování a přípravy na studium keiga v Japonštině. Nejde o žádné složitosti, proto tenhle článek je opravdu základní věc a jsem si jistá, že řada z vás, kteří Japonštinu studujete déle se nad mým článkem jen zachechtáte, že tohle už máte dáááááávno za sebou...Pro mě je to objev minulého týdne, protože faktem je a zůstává, že jsem Japonštinu vlastně když nepočítám dva měsíce loni, nikdy nestudovala a vše, co umím jsem získala naposloucháním, čtením pohádkových knížek a pak mangy, sledováním japonské tv, kde mají japonské titulky, ale nikdy jsem gramatiku nijak do hloubky nestudovala, takže proto tahle primitivní mezera ve vzdělání :) no s chutí do toho:

1) ことがあります koto ga arimasu
Příklady:
Tenpura wo cukutta koto ga arimasu. 天ぷらを作ったことがあります。
kimono wo kita koto ga arimasen. 着物は着たことがありません。
karate wo jatta koto ga arimasu. 空手をやったことがあります。
gitá wo hiita koto ga arimasen.ギタ-をひいたことがありません。
chuugoku no uta wo utatta koto ga arimasu 中国の歌を歌ったことがあります。

Vysvětlení:
1) máme zde nějakou činnost, o které máme říct, zda jsme ji v minulosti dělali nebo ne:
uta wo utaimasu 歌を歌います zpívám písničku
2) protože se rozhodujeme, zda dělali nebo nedělali, což je minulost, musíme sloveso utaimasu nějakým způsobem předělat do minulého času, protože nemůžeme v jedné větě použít utaimashita a arimasu,protože by došlo ke kolizi časů, tak se nabízí pouze jediné, použití takei: kdy utaimasu 歌いますzměníme na utatta歌った
3) tím jsme vyřešili minulost a protože informujeme o současném stavu, tak musíme držet přítomný čas pomocí arimasu (činnost je neživá, proto arimasu) a pro činnost se používá slovo "koto" věc.
4) takže máme věc v minulém čase a současný stav: uta wo utatta koto ???? arimasu.
5) pro člen, místo otazníků použijeme lehkou pomůcku: s arimasu se pojí většinou jen jedno jediné a to: GA
6) Celá věta: uta wo utatta koto ga arimasu 歌を歌ったことがあります,
je vyjádření, že do současné doby jsem už někdy v dříve zpíval.
Note: pokud chcete vyjádřit, že jste něco nedělali, pak věta bude stejná jen na konec dáte arimasen.

2) tari/tari shimasu たり/たりします
Tohle je v podstatě lahůdka, když se nechcete vyjadřovat pouze v jednoduchých větách a chcete říct, co jste dělali v jedné větě. Místo: Viděl jsem film. 映画を見ました Šel jsem do ZOO. 動物園にいきました。 Vyjádříte v japonštině, že jste viděla film a pak jste šel do ZOO. V podstatě můžete použít jednoduchý spojovač sorekaraそれから (a pak) nebo soreni それに(a) to je jednoduché a správné, ale pokud chcete dát své japonštině trošku vyšší úroveň, pak je tu pro vás způsob tari/tari shimasu nebo v minulosti tari/tari shimashita. Opět je za potřebí znalost takei: viz můj starší článek: http://zestinusakur.blog.cz/1404/slovesa-2-tekei-takei

Příklad: yasumi no hi eiga wo mimasu. konsato he ikimasu. 休みの日映画を見ます。コンサートへ行きます。
Dvě jednoduché věty, které předěláme do věty složitější.
yasumi no hi eiga wo mitari konsato he ittari shimasu.休みの日映画を見たりコンサートへ行ったりします。
Když mám volno obvykle sleduji filmy a chodím na koncerty

Vysvětlení:
1) eiga wo mimasu a konsato he ikimasu, obě slovesa předělám do takei a dostanu mita a itta
2) a k tomu se už jen přidá ri, takže dostanu: mitari a ittari
3) pokud chci vyjádřit, že obvykle chodím nebo dělám, pak použiju shimasu, ale pokud chci popsat, co jsem dělal o víkendu, pak musím myslet, že popisuji minulý víkend a použít místo shimasu jeho minulý tvar: shimashita (viz. příklad níže)

kyounen no nacu, umi de oyoidari yama he nobottari shimashita. 去年の夏、海で泳いだり山へ上ったりしました。
Loni v létě jsem plaval v moři a lezl na hory.

Note: jistě jste si všimli, že místo tari je u slovesa ojogimasu "DARI" to je způsobeno tím, že ojogimasu má v takei koncovku ida tzn. ojoida je tvar ojogimasu v takei, a k tomuto ojoida přidáme ri, proto se změnilo ono "tari" na "dari", při tvoření této gramatické perličky je třeba ovládat perfektně tvary takei a měnící se koncovky hlavně u 1. skupiny sloves, jinak se snadno dopustíte chyby.

Pár vět jako příklady tari/tari shimasu nebo tari/ tari shimashita
Zde je pár vět na procvičení, kdyby měl někdo zájem:

1) kinou no kanji no renshuu wo shimasita. teepu wo kikimashita. 昨日の漢字の練習をしました。テープを聞きました。
řešení: kinou no kanji no renshuu wo shitari teepu wo kiitari shimashita.

2)toshokan de hon wo jomimasu. repooto wo kakimasu. 図書館で本を読みます。レポートを書きます。
řešení: toshoukan de hon wo jondari repoto wo kaitari shimasu.

3)kyouto de furui o tera wo mimashita. Shashin wo torimashita. 京都で古いお寺を見ました。写真をとりました。
řešení: kyotu de furui o tera wo mitari shasin wo tottari shimashita.

Tohle bylo moje vyplnění mezery v základech. Doufám, že se vám podařilo upravit věty výše, a že v tom nemáte guláš, tak jako jsem měla já, když jsem s tím začínala. Tenhle poznámkový článek se dá považovat za článek navazující na slovesa v takei a jejich použití. Posledním článkem z poznámek z minulého týdne "ze základu", který musíme znát (ale neznáme-mluvím za sebe), než se vrhneme na studium keiga už mi zbývá jen poslední článek, který se bude věnovat tomu nejhoršímu, co v Japonštině je a to členům: ha, ga, ka, ni, niha, nimo, he, de, mo, ni, no, to, ya, kara, made, deha, demo, toka, wo, yori a situacím, kdy se člen může s klidným vědomím vynechat. Těmto členům se říká joshi (džoši) a kolem nich je kotel pravidel.

I když nemám ráda srovnávání gramatik jiných jazyků s Japonštinou, protože mi to přijde zavádějící, tak tady se mu nevyhnu a zmíním, že tyhle členy jsou něco jako v češtině předložky, spojky a částice. Je to asi nejobtížnější část základů v Japonštině a dělají se v tom chyby nejvíce, proto tenhle článek mi zabere i dost času a můžete ho očekávat, když brzy tak začátkem května (na tohle je třeba si sednout a dávat velký pozor na případné chyby). Prostě ve smyslu: to nejlepší(nejhorší) nakonec! Takara
 


Komentáře

1 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 24. dubna 2014 v 18:49 | Reagovat

První znám, druhé ne, takže děkuji za ty věty, snad už si to budu pamatovat (a pomažu na Lang 8 ještě cvičit). Partikule jsou opravdu svinstvo. Když jsem začala s japonštinou, říkala jsem si, že to bude v pohodě, moc jich není, ale okamžitě se mi začalo plést へ a に. No a pak jsem je začala hledat na internetu a zjistila jsem, že celkem i s takovými hovorovými formami a tak dále jich je asi 180 (z nichž většina se používá na konci věty, takže technicky vzato to už asi partikule moc nebudou a hodně z nich funguje podobně jako yo, ne nebo ka, takže jsou docela zbytečné, ale i tak mě to vyděsilo).

2 Takara Takara | Web | 24. dubna 2014 v 23:58 | Reagovat

No bohužel v příštím článku je asi vystraším ještě víc, protože s kanouke se ha/wo mění na ga to je kihon, ale třeba manžel to ga vůbec nepoužívá a učitelka říkala, že mladší Japonci ty partikule používají už trošku jinak než říká gramatika, takže mi v úkolech neustále opravoval GA ve spojení se slovesy v kanoukei a učitelka mi to zase opravovala zpátky... plus spojení noto a noha je taky chuťovka...NI a HE je maso, plete se mi to pořád, ale většinou pokud jdeš někam, na přesné místo s jasným cílem je to ni ikimasu, pokud jdeš jen do města a budeš tam dělat spoustu věcí, pak použiješ HE a v některých případech lze použít obojí...každopádně obsáhlejší shrnutí vyžaduje čas... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama