Jazykovka> Slovesa 1 (ます形、 ない形 a základní skupiny sloves)

12. dubna 2014 v 14:08 | Takara |  Japonština
Tak mám za sebou první týden Japonštiny v jazykovce a já bych vám ráda zprostředkovala své osobní zápisky z hodin Japonštiny v Japonsku, kdy se vyučuje jen a pouze v Japonštině a vyučující je Japonec. Už jsem vám přiblížila, že se výuka opírá o jiné texty a Japonci sami gramatiku své rodné řeči vysvětlují jinak, takže i řada věcí bude vysvětlena jinak, ale důvodem, proč jsem se rozhodla dávat své zápisky na blog je ten, že by tohle někoho mohlo zajímat. JEDNÁ SE O ZÁPISKY ZE SEŠITU NE LEKCE JAPONŠTINY PRO ZAČÁTEČNÍKY...jako úplným začátečníkům vám tyhle zápisky moc nepomůžou...opravdu...

A je dost možné, že z mých zápisků pochopí něco, co se v českých jazykovkách učí jinak (mám srovnání neplácám, studovala jsem v Praze v Chinese Pointu (jeden začátečnický semestr) a u Denisy Vostré autorky učebnice Japonštiny) a pak jsem navštívila různé kurzy Japonštiny v Japonsku, kde učili dobrovolníci a jazykovku v Japonsku. Pokaždé je to jiné a ne všechno, co najdeme v učebnicích je absolutně správné, protože dochází k tzv. "chybám v překladu" Mojí snahou není "učit někoho japonsky", ale utřídit si své poznámky, sesumírovat to do písemného projevu, kdy nejlépe zjistím čemu jsem porozumněla a kdyby někdo měl zájem, může zde najít kanji či fráze s lehkým a stručným vysvětlením...

Tenhle týden byl víceméně rozehřívací, kdy jsme opakovali základ: slovní druhy: slovesa, přídavná jména (zápor, minulý čas) no a spojovací členy na bázi předložek a spojek, všemi oblíbené (ha, ga, ni, nimo, niha, kara, made, toka, de, he, deha...) V pátek už jsme začali první lekcí v keigo Japonštině, čili mluvě při prvním setkání s někým nebo mluvě s osobou výše postavenou jako je váš starší spolužák, učitel, starší osoba atd.

Začnu se shnutím sloves. Slovesa nemám ráda, mají řadu kmenů a člověk si opravdu musí sednout a biflovat slovesa v různých kmenech. Přiznám se, že se slovesy mám problém a neustále. Začali jsme: masukei, naikei, jishokei,tekei, takei,

Začnu s tvary sloves a se základním tvarem sloves: slovníkovým tvarem tzv.

jishokei 辞書形
Jsou to slovesa v základním tvaru a končí "u", proč se říká slovníkový tvar? Protože slovesa v tomto tvaru nalezneme ve slovníku. Použítí například ve frázích: kaku koto 書くこと (u vysvětlování zájmů) ve spojení s dekimasu できます (když chci říct, že něco zvládnu ), když chceme říct podstatu věci: (něco) řečené je nebo bude řečeno, iukotodesu 言うことです

kaku 書く ku
isogu 急ぐ gu
nomu 飲む mu
kau 買う, u
matsu 待つ tsu (nebo cu záleží na tom, zda používáte českou nebo anglickou transkripci (přepis japonských slov do českého a
anglického jazyka), proto je možné jak tsunami tak cunami, obojí je správně na mém blogu převládá anglická transkripce, protože se s ní setkávám v Japonsku častěji, tak se na mě nezlobte, pokud jste si oblíbili transkripci českou.)
hanasu 話すsu
noru 乗る ru
Všechny konce slov jsou zakončené na U a pokud chcete vytvořit jakýkoli jiný tvar slovesa bude se právě toto "U" měnit. V případě, že chcete přidat "masu" se U změní na I

Masukei ます形 používají se při vyjádření činnosti, kterou děláme denně či vyjádření budoucnosti.
kaki/masu 書きます píšu
isogi/masu 急ぎます spěchám
nomi/masu 飲みます piju
kai/masu買 います nakupuju
machi/masu 待ちます čekám
hanashi/masu 話します mluvím
nori/masu 乗ります nastupuju (třeba do vlaku)

Použití masu je velmi časté a také jsou časté změny masu: masen/mashou/masenka
Příklad: nomi/masu piju 飲みます
nomi/masen nepiju
nomi/mashou napijeme se (společně a jedná se o výzvu)
nomi/masenka nenapijeme se? (otázka a mluvčí očekává pozitivní odpověď)

Dalším použitím tvaru zakončeném na I je použití: ****i ni ikimasu
****i ni kimasu
****i ni kaerimasu
Příklad:桜を見に行きます。Sakura wo mi ni ikimasu. fráze mi ni ikimasu (jdu se podívat, podívat se půjdu)
A co se zde stalo: slovesu vidím: mimasu 見ますjsme odtrhli "masu" a zbylo "mi",ke kterému jsme přidali spojení "ni ikimasu", které lze použít, když chci vyjádřit, že se někam půjdu podívat.

Naikei ない形 záporný tvar
Pro tento tvar sloves je charakteristické A a "přípona" nai. it a se stejným výsledkem.
Jistě si pamatujete slovníkový tvar, končící na U. Tenhle způsob je můj nejoblíbenější. Ale vždy ztratíte čas převáděním slovesa v jakémkoli tvaru do slovníkového tvaru. Tak tedy:

KAKU 書く píšu: když jsme tvořili "masukei", tak jsme koncové U měnili na I a přidali jsme masu. KAKI+MASU.
U naikei je to to samé: KAKU-KAKA+NAI

Vyjímkou jsou slovesa končící pouze na U jako například KAU nakupovat
v tomto případě si musíte pamatovat, že U se změní na WA. Proč tomu tak je, mi vysvětlovala vyučující tím, že dříve se japonská abeceda psávala jinak a místo a se psalo wa, postupem času se z a stala samostatný člen hiragany a proběhla změna v hiraganovém zápisu, ale přesto ve slovesech, která mají pouze U bez spojení se souhláskou (ka-ku, yo-mu) se U mění na WA, popisovala to jako pozůstatek ze starých časů, protože "kaanai" zní nevýrazně, proto kawanai nekupuju.

kaka/nai nepíšu
osoga/nai nespěchám
noma/nai nepiju
kawa/nai nenakupuju
mata/nai nečekám
hanasa/nai nemluvím
nora/nai nenastupuju

Dalším způsobem, jak úspěšně vytvořit "naikei" je vzít si slovo v "masukei" například kakimasu (píšu) a kaimasu (nakupuju)
KA
KAK I MASU...v japonské abecedě se prostě z masukei posunete do řady obsahující A
A, KA, SA, TA, NA, HA, MA, YA, RA, WA

Pozor!Pozor! u některých vyjímek, které mají masukei pouze samohlásku I například KAIMASU (nai) nakupuju, platí trošku jiné pravidlo. Podívejte se sami, pokud utvořím naikei běžně: skokem z I na A:

A
KAIMASU: KAIMASU a dostali jsme kaa(nai) jistě uznáte, že to je blbost, proto v tomhle případě musíme skočit do "předchozího sloupce" jenže jsme v prvním sloupci hiragany!!!Tak kam skočíme? Do posledního sloupce, kde se nachází WA a zkusíme to ještě jednou:
WA
KAIMASU: KAIMASU a dostali jsme KAWA +NAI to už zní lépe. Tohle je způsob jak vytvořit "naikei" z "masukei"

A nyní k použití "naikei":
1) když chci říct, tohle nedělejte, prosím 書かないでください nepište prosím kakanai /de kudasai
2) když chci říct, že udělání něčeho se nenastalo: 書かなければなりません kakanareba narimasen
3) když chcete říct, že to co dělá, dělat ten člověk nemusí 書かなくてもいいです kakanakute mo ii desu
Tuhle formu jsem si oblíbila ve školce v časech obědů: 食べなくてもいいです、ale právě u sloves taberu/miru je to trošku jinak a to si vysvětlíme v následujícím textu. Bude to taková vsuvka na závěr, která bude důležitá pro následující článek: Slovesa 2.

Slovesa se dělí do tří skupin (dai):
Iči dai První skupina
První skupina sloves je nejpočetnější a patří sem většina nejběžnějších sloves, popisující činosti jako píšu, kreslím, zpívám.
Po odtrhnutí masu se na konci sloves nachází tyto koncovky: i, chi, ri, ni, bi, mi, ki, gi, shi
PŘÍKLADY:
KAI-MASU 買います nakupuji
II-MASU 言います říkám
MACHI-MASU 待ちます čekám
TACHI-MASU 立ちます stojím
KAERI-MASU 帰ります vracím se
CUKURI-MASU 造りま vyrábím
HAIRI-MASU 入ります vstupuji

SHINI-MASU 死にます umírám
ASOBI-MASU 遊びます hraji si
YOMI-MASU, 読みます čtu
YASUMI-MASU 休みますodpočívám

KAKI-MASU 書きます píšu
KIKI-MASU 聞きます poslouchám

OYOGI-MASU 泳ぎます plavu

IKI-MASU!!!! 行きます jdu, půjdu

HANASHI-MASU!!!! 話します mluvím

Ni Dai 2. skupina
-je o poznání menší a patří sem slovesa, kterým po odtržení "masu" zbyde na konci e, ne, be + vyjímky

TABE-MASU 食べます jím
NE-MASU 寝ます spím
________
+vyjímky, které si musíme pamatovat
MI-MASU 見ます vidím
KI-MASU 着ます oblékám
I-MASU います jsem, je

No a San Dai je 3. skupinou, která obsahuje většinou dvě slovesa、které si prostě zapamatujeme:
SHIMASU します dělám
KiMASU 来ます přijíždím, přícházím

Tím jsem vysvětlila, do jakých skupin se slovesa dělí a teď se dozvíte, proč je to potřeba znát. Díky znalosti skupin sloves (I. dai,II.dai a III. dai) jsme schopní utvořit v hovoru tzv. O Tekei 手形 a Takei た形 se dozvíte v následujícím článku Slovesa 2.

Postupně se budu prokousávat poznámkami ze školy, protože to co jsem tu popsala byla jen a pouze jedna stránka zápisků, takže je pořád, co psát. Rozhodně to neberte, jako že zde něco snad vyučuju, jedná se opravdu jen o srovnání si vlastních zápisků a pokud z lekcí, které jsem absolvovala, a pokud zde někdo najde něco zajímavého, tak tím lépe! Takara


 


Komentáře

1 Adéla Adéla | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 14:32 | Reagovat

Pane jo, toho je! Většině z toho sem moc nerozuměla.Rozhodně přeji hodně štěstí ve škole a pevné nervy!:D

2 Takara Takara | Web | 12. dubna 2014 v 14:38 | Reagovat

[1]: ono to má dvě části, ta druhá vyjde až v pondělí...tyhle poznámky už budou k něčemu někomu, kdo už ovládá: masu, mashita, desu, deshita, mashou, deshou atd. atd. tohle už není úplně pro začátečníky...těm to nebude dávat velký smysl...:) jak říkám, jsou to jenom poznámky...jinak díky moc! Budu se snažit! :-D

3 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 13. dubna 2014 v 13:07 | Reagovat

Hrozně moc za tenhle článek děkuji, protože konečně chápu, k čemu ty skupiny jsou. :D V českých učebnicích jsem to nikdy moc nechápala, nebo to tam nebylo, a vždycky jsem ta slovesa upravovala úplně automaticky, i když jsem o těch skupinách věděla, ale ode dneška už nebudu barbar. :D

4 Takara Takara | Web | 13. dubna 2014 v 14:35 | Reagovat

[3]:Mám v Japonsku učebnici od Denisy Vostré a úplně nesouhlasím s připodobňováním gramatiky k češtině, myslím si, že to může být dost zavádějící, ale hlavně je vidět, jak odlišné jsou metody výuky a také to co se vyučuje... :-)

5 jessi jessi | E-mail | 18. května 2016 v 2:19 | Reagovat

Díky moc za článek, trochu mi to celé pomohl pochopit.ありがとうございます~_~ 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama