Jazykovka: Přídavná jména (Keiyoushi)

13. května 2014 v 7:50 | Takara |  Japonština
UPOZORNĚNÍ PRO TY, KTEŘÍ NEČETLI CELOU RUBRIKU OD PRVNÍHO ČLÁNKU: VEŠKERÉ INFO ZDE, JSOU pouze ZÁPISKY
Z HODIN V JAZYKOVCE, POKUD JSTE ÚPLNÍ ZAČÁTEČNÍCI, TYHLE POZNÁMKY VÁM NIC NEDAJÍ. POKUD ZNÁTE ZÁKLAD, PAK VÁM MOHOU POMOCI, POKUD HO NEZNÁTE, PAK NEDOPORUČUJU PŘEPISOVAT, PROTOŽE ZÁKLADY NEROZVÁDÍM do detailů, NAPŘ. ČLEN HA (watashi WA Takara desu.) píšu tak, jak ho píšu i v Japonštině tzn píšu v latince DEHA, WATASHI HA, KONNICHI HA, to že se partikule HA čte jako WA je základ, který se probírá zpravidla na první lekci, takže nepovažuju za nutné to vypisovat i ve svých poznámkách...Nezlobte se...ale vážně se nesnažím tady nikoho naučit Japonsky, jen si třídím zápisky z jazykovky nic víc...:-) (čtenářce Amy díky za přípomínku :-) )

Dneska se rozepíšu lehce o přídavných jménech. Japonská přídavná jména jsou zvláštní tím, že se dělí na dvě skupiny a dají se napsat v minulém čase, někdo tomu říká, že se dají časovat, což v případě českých přidavných jmen nejde. V podstatě se dá říci, že přídavná jména v japonštině jsou bližší svým použitím spíše slovesům, než podstatným jménům.

Keiyoushi-Přídavná jména
1) i-keyoushi
2) na-keyoushi

I-keyoushi
jsou přídavná jména, na jejichž konci se nachází "i" (samozřejmě jsou vyjímky z pravidla, o kterých se rozepíšu později), i-keyoushi mají početnější zastoupení a při změně tvaru se pracuje s "odtrháváním "i" a přidávání např. kunai, pokud chceme vytvořit záporný tvar, vyjadřující opak: silný cuyoi:cuyokunai slabý (není silný), nebo můžeme prostě použít protikad: slabý yowai, záleží na tom, o který gramatický jev se zrovna pokoušíme.

Zde je přehled nejběžnějších přídavných jmen z i-keyoushi (zde budu vděčná za přidání jakéhokoli nového přídavného jména, které znáte i s kanji, do komentářů, protože určitě nejsou všechna, která je dobré znát.
cuyoi silný
yowai slabý
面白 omoshiroi zajímavý
つまらな cumaranai nudný
住みやす sumiyasui snáze obyvatelný
住みにく suminikui obtížně obyvatelný
難し muzukashii těžký
優し jasashii jemný, snadný
ii dobrý *** joi
warui špatný
大き ookii velký
小さ chisai malý
chikai blízký
tooi vzdálený
明る akarui světlý
kurai tmavý
futoi silný ve významu tlustý (nepoužívá se pro lidi)
hosoi úzký
atsui horký na dotek, stejná kanji se používá při horečce netsu 発
暑い atsui horký (den)
厚い atsui tlustý
冷た cumetai studený (na dotek)
atsui horký (na dotek)
samui: studený (počasí)
hiroi (široký)
semai (úzký -prostor, cesta)
omoi (těžký- váhově)
karui (lehký- váhově)
yurui volný
きつ kitsui těsný
忙し isogashii zaneprázdněný
takai vysoký
hikui nízký
furui starý
新し atarashii nový
wakai: mladý (člověk)
危な abunai nebezpečný
うるさ urusai hlučný
hayai rychlý (ve smyslu časný ráno, ale pozor hayakuchi-rychlá ústa, kdy někdo mluví rychle, jsou výjimkou a použije se kanji pro rychlý časný
速い rychlý ve smyslu speed
osoi pomalý
苦い nigai hořký
甘い amai sladký
酸っぱい suppai kyselý
しょっぱい shoppai slaný


na-keiyoushi
tato přídavná jména se vyskytují ve větě s "na" a ve většině případů z nich nelze samostatně odtrhnout "i", takže spadají do skupiny "na-keiyoushi". Vyjímkou je kirei, kde by sice i odtrhnout šlo, ale musíme si pamatovat, že se v tomto případě "i" trhat nebude, takže si to musíme pamatovat.

kirei (na) きれい krásný, čistý
genki (na) 元気 zdravý
kiken (na)危険 nebezpečný
fuben (na)不便 neužitečný
benri (na)便利 užitečný
hima (na)暇 nezaneprázdněný
suki (na)好き oblíbený
shinsetsu (na)親切 hodný-příjemný-starostlivý člověk
rippa (na)立派 výborný
anzen (na)安全 bezpečný
kirai (na)嫌い neoblíbený (nenáviděný)
shizuka (na)静か tichý
nigiyaka (na) にぎやか rušný
kantan (na)簡単 snadný (test, práce...)

Takže skupiny známe a teď, co se s nimi dá dělat?
1) vytváření záporů v přítomném času
2) vytváření tvaru minulého času
3) vytváření záporů v minulém času

U vytváření tvarů výše zmíněných existují dvěma způsoby, jak na to, a to v závislosti na tom, zda se chytáte mluvit:
a) zdvořile (s osobou starším či vám nadřízenou nebo při prvním setkání)
b) běžně (s kolegy, přáteli, rodinou)


***Teinen kotoba: formální či zdvořilá***
1) I-KEIYOUSHI
1) DESU - 2) KUNAI DESU - 3) KATTA DESU- 4) KUNAKATTA DESU)
omoshiroi desu -omoshirokunai desu-omoshirokatta desu-omoshirokunakattadesu
zajímavý - nezajímavý- byl zajímavý- byl nezajímavý

ii desu - jokunai desu- jokatta desu - jokunakatta desu
dobrý - špatný - byl dobrý - byl špatný

1)DESU
omoshiroi desu - zde se nic nezměnilo, je zajímavý 面白いです
ii desu - zde se také nic nezměnilo, je dobrý 良いです

2)KUNAI DESU
tvar vytvoříme odtrhnutím koncového I a přidáním KUNAI
omoshiroi desu: omoshiroi: odtrhneme i a zbude nám omoshiro+ přidáme kunai: omoshirokunai desu 面白くないです
ii desu: je speciální, musíme si pamatovat, že i se po odtržení i změní na yo: yo+kunai: yokunai desu 良くないです

3)KATTA DESU
tvar vyjadřující minulost, vytvoříme odtrhnutím i a přidáním katta
omoshiroi desu-omoshiro+katta byl zajímavý 面白かったです
ii desu- jo+katta byl dobrý (ii/yoi si musíme pamatovat) 良かったです

4) KUNAKATTA DESU
z tvaru přídavného jména v "přítomnosti záporném tvaru",vytvoříme odtrhnutím koncového i z "kunai" a přidáním katta, tvar přídavného jména " se záporem v minulosti"
omoshirokunai: odtrhneme koncové i omoshirokuna a přidáme katta: omoshirokunakatta nebyl zajímavý
面白くなかったです
yokunai: odtrhneme koncové i a přidáme katta: yokuna+katta a výsledkem je: yokunakatta nebyl dobrý
良くなかったです

2) NA-KEIYOUSHI
1) DESU 2) DEHA ARIMASEN 3) DESHITA 4) DEHA ARIMASEN DESHITA

1) DESU
zde se nic nemění, u na-keiyoushi přidáme pouze "desu" ve formální formě
nigiyaka desu je rušný にぎやかです
kirei desu je krásný/čistý きれいです

2) DEHA ARIMASEN (JA ARIMASEN čte se dža arimasen)
zde se k přídavnému jménu ze skupiny na-keiyoushi přidává deha arimasen (vyslovuje se to dewa arimasen)
nigiyaka deha arimasen není rušný にぎやかではありません
kirei deha arimasen není krásný/čistý きれいではありません

3) DESHITA
-tvar přítomnosti desu se při tvoření minulosti nahradí deshita
nigiyaka deshita byl rušný にぎやかでした
kirei deshita byl krásný/čistý きれいでした

4) DEHA ARIMASEN DESHITA (JA ARIMASEN DESHITA dža arimasen deshita)
k tvaru zápornému v přítomnosti: deha arimasen pouze přidáme tvar minulý deshita: tím dostaneme zápor v minulosti (minulém čase chcete-li)
nigiyaka deha arimasen deshita nebyl rušný にぎやかありませんでした
kirei deha arimasen deshita nebyl krásný/čistý きれいありませんでした

NOTE: proč nepoužívám JA ARIMASEN (dža arimasen)???
JA ARIMASEN je forma zdvořilé japonštiny a hodně lidí ji používá, protože je kratší než deha arimasen, ale pro mě je jednodušší používat deha arimasen, protože mám tendeci JA (dža) používat s NAI, což už je běžná japonština, užívaná při běžném hovoru...důvodm proč nepíšu JA ARIMASEN je tedy můj osobní...lze použít jak DEHA ARIMASEN tak JA ARIMASEN obojí je správně ve formálním hovoru.

***Fucuutai, kaiwa no kotoba, v běžném hovoru užívaná***

I-KEIYOUSHI
1) DESU 2) KUNAI 3) KATTA 4) KUNAKATTA

v tomto případě se nic nezměnilo, pouze v běžném hovoru se často vynechává desu, které má v sobě prvek zdvořilosti. Proto I-KEIYOUSHI můžeme hodit za hlavu a mrkneme se jen na NA-KEIYOUSHI

NA-KEIYOUSHI
1) DA 2) JA NAI /DEHA NAI 3) DATTA 4) JA NAKATTA

1) DA
desu se změnilo na neformální DA
nigiyaka desu: nigiyaka da být rušný にぎやかだ
suki desu: suki da mám rád 好きだ

2) JA NAI /DEHA NAI
jak dža nai, tak dewa nai je obojí správně a obojí neformálně, zde dávám přednost dža nai, proto příklady píšu s dža nai.
nigiyaka da: zápor vytvoříme nigiyaka+ ja nai (deha nai): nigiyaka ja nai / nigiyaka deha nai にぎやかじゃない
suki da: suki+ja nai: suki ja nai nemám rád 好きじゃない

3) DATTA
da v přítomnosti se při vytváření tvaru minulého vytvoří jednoduchou záměnou da za datta
nigiyaka da: nigiyaka+ datta: nigiyaka datta byl rušný にぎやかだった
suki da: suki + datta: suki datta byl oblíbený (měl jsem to rád...)好きだった

4) JA NAKATTA
od tvaru záporu v přítomnosti ja nai vytvoříme tvar záporu v minulosti tím, že odtrhnene koncové I a přidáme katta
nigiyaka ja nai: nigiyaka ja na+ katta: nigiyaka ja nakatta nebyl rušný にぎやかじゃなかった
suki ja nai: suki ja na+ katta: suki ja nakatta nebyl oblíbený 好きじゃなかった

Co dál se dá s přídavnými jmény dělat?
1) KUTE a DE くて、で
Například pokud máme ve větě dvě přídavná jména, tak se dají různě spojovat. Vždy ale se spojují kladné významy s kladnými a negativní s negativními. Kute či de se píše hned za prvním přídavným jménem ve větě.

pro i-keiyoushi je spojovacím výrazem: KUTE
pro na-keiyoushi je spojovacím výrazem: DE

Příklad pro ikeiyoushi:
Hayashisan no heya ha hirokute akarui desu. 林さんの部屋は広くて明るいです。
Pokoj pana Hayashiho je velký (rozlohou) a světlý.
hiroi a akarui jsou i-keyoushi, takže se bude přidávat KUTE
hiroi: i odtrhneme hiro + kute a zbytek věty zůstáva stejný

Příklad pro nakeiyoushi:
Yamakawamachi ha anzen de sumiyasui desu.山川町は安全で住みやすいです。
Yamakawamachi je bezpečné a snadno obyvatelné.
Protože se spojovací výraz týká prvního přídavného jména ve větě a tím je přídavné jméno anzen ze skupiny na-keiyoushi, tak se přidá pouze DE a na přídavném jméně se nic nemění.

KUTE a DE jsou spojovací výrazy pro dvě přídavná jména, která obě ve smyslu pozitivním nebo obě ve smyslu negativním.
Pokud máme jedno negativní a druhé pozitivní, pak se KUTE a DE nepoužívají. Používá se (demo, ga ...)
Příklad: Nihongo ha muzukashii demo omoshiroi desu. 日本語は難しいでも面白いです。

2)SOU DESU そうです
když chci vyjádřit, že něco vypadá nějak (to vypadá zajímavě, chutně, nudně apod.)
Příklad 1:
a: ke-ki wo douzo! vezmi si dort ケ-キをどぞ。
b: waa oishi sou desune! á vypadá chutně わあおいしそうですね。

2:
a: kono eiga wo mimashitaka? Viděl si tenhle film. この映画を見ましたか。
b: mada desu. omoshiroi sou desune. Kimsan ni kikimashitayo. Ještě ne, ale vypadá zajímavě, slyšel jsem to od pana Kima
まだです。面白いそうですね。キムさんに聞きましたよ。

-V případě dortu: ten dort fyzicky vidíme, ale ještě jsme ho neochutnali, proto v prvním příkladě se přídavné jméno oishii dočkalo změny: oishii: odtrhlo se i a přidalo se sou. Tímto vyjádříme, že něco, co vidíme vypadá nějak, před tím než to sami ochutnáme, vyzkoušíme.
-Ale v druhém příkladu jsme film neviděli, ale z doslechu od osoby, která není hovoru přítomná jsme slyšeli, že film je zajímavý, proto v tomto případě se i z přídavného jména nemazalo ale nechalo se být a přidalo se pouze sou.

3) použití s AMARI
Pokud chceme použít slovo amari (ani trochu), pak musíme pamatovat, že přídavné jméno následující po amari musí být v záporném tvaru.
Tairyori ga amari suki ja arimasen. Thajské jídlo nemám ani trochu rád.タイ料理があまり好きじゃありません。
Ashita no testo ha amari muzukashikunai deshou? Zítřejší test nebude ani trochu těžký že?
明日のテストはあまり難しくないでしょう。

4) spojení s TO OMOIMASU と思います
Zde je dobré znát rozdělení na ikeiyoushi a nakeiyoushi.
Vazba: to omoimasu znamená: myslím si, domnívám se

Příklad s ikeiyoushi:
Chin san ha ousan jori shigoto ga hajai to omoimasu.陳さんは王さより仕事が早いと思います
Myslím si, že pan Chin pracuje rychleji než pan Ousan.
Za přídavné jméno ze skupiny i-keiyoushi se přidalo pouze to omoimasu

Příklad s nakeiyoushi:
Kono machi ha shizuka da to omoimasu.この町は静かだと思います。Myslím si, že tohle městi je tiché.
V případě vazby s na-keiyoushi se přidá DA, a pak až to omoimasu. A v případě záporného tvaru použijeme místo "da"
YA NAI ( eki kara basu ha amari benri ya nai to omoimasu. 駅からバスはあまり便利じゃないと思います。Myslím si, že autobus od nádraží není "k užitku".)

Tohle je další část poznámek z prvního týdne jazykovky. Stále se přehrabuji papíry a hledám všechny gramatické jevy, které se vyskytují v papírech, rovněž prosím o doplnění přídavných jmen (třeba i s kanji), pokud znáte nějaké, které nemám v seznam, určitě jsem na pěknou řádku zapomněla, tak budu ráda, když mi dáte vědět na které jsem zapomněla...barvičková přídavná jména (červený, žlutý atd.) můžeme vynechat, k těm se dostanu v jiném článku. Díky moc za pozornost. Takara
 


Komentáře

1 Asuna Asuna | 17. ledna 2015 v 18:09 | Reagovat

Moc vám děkuju za tyto poznámky všechno mám přepsané v sešitě je to vsechno krasne prehledne moc dekuju :)

2 Takara Takara | Web | 18. ledna 2015 v 8:16 | Reagovat

[1]: To jsem moc ráda, opravdu jsem se snažila, aby to bylo, co nejpřehlednější...jsem ráda, že moje poznámky někomu k něčemu budou :-)

3 Amy Amy | 27. února 2015 v 15:58 | Reagovat

Proč přepisuješ výslovnost partikule は jako "ha"?

4 Takara Takara | Web | 28. února 2015 v 8:03 | Reagovat

[3]: Proč bych neměla? Pokud studuješ Japonštinu, pak víš, že se partikule ha se sice píše jako ha, ale čte se jako wa...vysvětlují to už v začátečnících...a s levelem N3 v JLPT už se s takovou drobností opravdu nezabývám, protože pro mě je to "atari mae da" ;-)

Jinak přečti si prosím rubriku Japonština od prvního článku, bude ti jasné, že se nejedná o lekce Japonštiny pro začátečníky, ale zkompletované poznámky z jazykové školy, tzn. tahle rubrika není určená pro úplné začátečníky :-) Nikoho zde učit Japonsky nechci a ani se k tomu nechystám :-)

5 Takara Takara | Web | 2. března 2015 v 0:02 | Reagovat

[3]: jinak to přepsané není výslovnost...ale pouze přepisuju to, co je zapsané v japonštině "doslovně" do latinky pro ty, kteří se s kanji nebo hiraganou, katakanou nekamarádí...proto píšu HA a nepíšu WA ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama