Zápisky z GoldenWeeku: den 0 a den první

16. května 2014 v 9:43 | Takara |  Japonsko křížem krážem
Loni jsme si cestování na GW odpustili, protože jsme kupovali nový dům a peníze jsme chtěli vrazit do zařízení domečku. Letos už v novém bydlíme rok a z 90% jsme už zařízení, takže jsme vyrazili ven. V březnu jsme se necházeli v lokalitě Hokuriku a moc se nám tam líbilo, proto i na GW jsme vyrazili směrem na Hokuriku, ale trošku výše do Toyamy a Tateyamy, pak přes Matsumoto do Suwy, Kobuchisawy a Nagana, abychom se pak vrátili zpět do Matsumota, kde bychom přečkali noc v internetové kavárně a prvním vlakem vyrazili do Kamikouchi.


DEN NULA A PRVNÍ (2. května a 3. května)
všechna fota z těchto dní jsou zde:

Vyrazili jsme už ve čtvtek v 11 večer a 10 minut z Tokya autobusem. Musím přiznat, že poslední dobou mám na busy smůlu, buď netopí nebo cestující mají nějaké virózy jako suvenýr na palubě. V tomhle případě se topilo až hrůza a já jsem seděla v šortkách a tričku s krátkým rukávem a škvařila se ve vlastním sádle. Horší byl muž, který kašlal jako tuberák...s mojí oslabenou imunitou a nevyspáním se jsem za 7 hodin strávených v pekelné výhni autobusu byla jasná. Ráno už jsem mohla přivítat návštěvou "conbini store" a koupit si mentolové bonbóny, které by mi alespoň trošku ulevily od rozjeté angíny.


V Toyamě jsme si půjčili auto za 10tisíc yenů na den a vyjeli jsme do okolí Toyamy. Navštívili jsme Himi, Hamaharashi, Owara, Tonami. Na hotel jsme přijeli asi v 5 p.m. totálně vyšťavení a měli jsme vstávat příští den v 5 ráno! Měla jsem pocit, že umřu. K bolesti v krku se přidala i horečka, no super! Docela jsem trnula, jak budu vypadat další den.


Druhý den jsem vstala bez větších problémů, tedy ne větších, než jsem měla předchozí den. Vyjeli jsme brzy ráno z Toyamy a pokračovali jsme autobusem, který nás vyvezl do výšky 2 500 metrů. Cestou jsme míjeli různé sněhové kaňony a na Tateyamu jsme dojeli v 8 ráno. Přivítala nás zima a sníh. V tu chvíli jsem zjistila, že jsem jeden z mnoha tupců, kteří si na internetu přečetli, že na Tateyamu je OK si vzít tenisky...autor článku zjevně zapomněl říct, že tohle platí pro léto a podzim, ale nikoli pro jaro. Tateyama je oblíbeným místem pro hiking, ale pokud jste líní, tak zaplatíte pouze pouze kolem 10tisíc yenů a přes Tateyame do Kurobe a dál vás povezou: vlakem, trelejbusem, busem, lanovkou, lanovkou na kolejích. Vystřídá te řadu prostředků, ale dobrou zprávou je, že na sebe navazují, takže jsme nikde nečekali dlouho.





Na Tateyamě, jsme byli oblečeni naprosto nevhodně stejně jako kotel dalších ubožáků, takže jsme se po Tatyamě trošku prošli, obdivovali jsme zasněžené štíty, různé průchody ve sněhu a zamrzlé a zasněžené jezírko. Rovněž cestou nahoru na Tateyamu jsme byli upozorněni na jedny z nejdelších vodopádů v Japonsku. Byla to nádhera. Tateyama má v podstatě 3 období: zima je časem sněhu a zimních sportů, jaroléto je zeleň všude, sakur jsme příliš neviděli a to ani odkvetlých. Ale podzim se to tu červená zvlášť v okolí přehrady pod Tateyamou. Když jsme si dostatečně zmáčeli boty a nabažili se sněhu, kterého není mnoho v Kanagawě, kde žijeme máme sníh max. 2krát do roka a většinou je rychle po něm. Z Tateyamy se dostanete trolejbusem na další vyhlídkové místo Kurobedaira.



Užijete si spoustu krásných pohledů na vysoké hory a myšlenku, že jste pro tu krásu nemuseli udělat ani krok, když nepočítám asi 30 schodů na vyhlídku, po kterých byla cedule s omluvou, že vás po těch 30 schodech čeká ještě dalších 5 schodů J Z Kurobedaira se dostanete do Kurobeko lanovkou. Z lanovky si můžete užít různé pohledy na hory a přehradu pod vámi. Dále následuje lanovka na kolejích a samotná Kurobe Damu, jedna z nejznámějších v Japonsku. Přesto však Kurobe Damu a Aikawa Damu, kterou jsem navštívila na podzim, dávám přednost té v Aikawě, je krásnější, hlavně vodní plocha je větší. Dále už jsme si užívali jen a jen různá horská panoramata a postupně jsme vystřídali různé autobusy, trolejbusy aj. Tenhle den byl ve znamení krásných horských panoramat a návštěvy jedné z japonských přehrad.


Pozdní odpoledne jsme dojeli do Matsumota, kde jsme měli hotel a navštívili jsme místní suvenýrovou uličku a chrám, před kterým jsem si sedla a dodělala nikki, co máme za domácí úkol z jazykovky. Před chrámem jsme měli štěstí, že jsme viděli svatbu. Nevětsta měla sice tradiční kimono, ale ve vlasech měla nějakou ozdobnou rostlinu místo tradičního "kloubouku" který má za úkol zakrýt rohy žárlivosti budoucí manželky. Tuhle novou módu vítám, nevěsty tak vypadají lépe, sama na svoji svatbu v Japonsku ještě čekám, protože jsem se vdávala pouze v Čechách a proto bych si ráda svatbu zopakovala i v Japonsku s tím, že by to bylo na podzim za červeného listí....Uvidíme...Od chrámu jsme šli jen a pouze na hotel, bylo kolem 4 odpoledne a my jsme byli už prostě mrtví, takže jsme spali až do 6 ráno.

Záznam z GW je rozdělen do 3 částí a druhou část očekávejte příští týden. Takara
 


Komentáře

1 Joina Joina | Web | 17. května 2014 v 8:33 | Reagovat

Já tedy nevím jestli bych tohle cestování zvládla. Já bych asi zmrzala.
Jo, tak v takovém autobusu by se mi asi taky nelíbilo, ale teď to je i v českých autobusech, protože tu je hrozná zima.
Fotky máte nádherné, museli jste si to užít. Velmi mě zaujala ta  třetí fotografie. Po tokové silnici a okolo plno sněhu. Tam bych chtěla taky někdy jít. :)

2 Kira Kira | E-mail | 17. května 2014 v 14:29 | Reagovat

Jak já ti tenhle výlet závidím :) V ČR letos zima téměř nulová, o sněhu se moc mluvit nedá. Ty fotky jsou krásné, hned bych se tam vydala taky. Dala bych sice přednost pěší túře před přejížděním, ale to je už každého volba :) S tou nemocí to muselo být dost nepříjemné, ale i tak sis to snad užila.
A co se týče svatby v Japonsku, moc ti to přeju :)

3 Takara Takara | Web | 18. května 2014 v 1:04 | Reagovat

[2]: Výlet byl super...jinak přechod mezi jednotlivými body není možný...musíš přejíždět...na každém bodu můžeš vystoupit a projít se po okolí, je tam dost zajímavých věcí, ale mezi body se v zimě přecházet nedá (laviny apod.)pokud nejsi sebevrah. Plus jsou zde národní parky, kam je zakázáno vstupovat. V létě je to o něčem jiném. Dá se jít nahoru po silnici, po které jezdí bus, ale zase lanovku použít musíš, protože lesy v Japanu jsou husté a není tam žádné pěší cesty plus cesty mezi 4 body vedou skrz hory (tunely) a tunelem chodit rozhodně nedoporučuju, mrkni na fotky na rajčeti, tam uvidíš, že tahle oblast není moc uzpůsobená pěší turistice. Ani ti, co měli zimní výzbroj (na rozdíl od nás) mezi body nepřecházeli. Nechali se nahoru vyvést a odtud se přesouvali na tůru k  jezírku, na tůru k onsenu apod. na nejvyšší hoře. Takže tu volbu, o které píšeš fakticky nemáš (ne pokud se budeš držet pudu sebezáchovy, a lokálních pravidel) :-) Cestování s nemocí je mazec...ale když je na co koukat, tak na to nemyslím...horší je když přijedu někam, kde nic není, kromě velké masy lidí, pak nemám na co odvést pozornost. :) Chtěla bych v listopadu, ale ještě uvidíme...:) buď by to bylo letos nebo na přesrok...:) :) :)

[1]: Jo, právě za těmi sněhovými kaňony se tam jezdí. Výška může být až 10 metrů, problém je, že na některá místa máš zakázáno chodit. Já jsem fotila na zakázaném, protože jsem si nevšimla cedule a hned u mě byl pracovník centra a nejdřív nabíral dech, zda jsem úplně blbá...a pak si všiml, že jsem cizinec, tak mi japonsky vysvětlil, že tady si chodit nemůžu. Ale díky tomu mám fotky "bez" lidí, protože ve vyhrazené zóně jich bylo jak much.

4 Kira Kira | E-mail | 18. května 2014 v 14:24 | Reagovat

[3]: Aha,já to právě pochopila,že tam ta možnost je, moje chyba :) Adrenalin mám sice ráda,ale o sebevraždě neuvažuju :D
S tím cestováním máš pravdu, když jsme lezli po horách ve Švýcarsku,tak mi bylo taky jedno, že mi není dobře, ale když nás v prváku na vysoké vyvezli uprostřed zimy do Německa na trhy,tak jsem byla nanejvýš otrávená. Trhy jsme měli prolezlé během chvilky a zbývaly nám další tři hodiny do odjezdu, nebylo se kde ohřát, bolest krku a hlavy mě zabíjela..
Na tu svatbu se taky chystáš v kimonu a tak? To musí být krásné :)

5 Takara Takara | Web | 18. května 2014 v 15:04 | Reagovat

[4]: V pohodě :) Tohle chápu, i když já nákupy miluju, pokud by se dalo nakupovat a nebyly to jen "pochody smrti" společně s 1000 lidí...Svatbu bych chtěla v kimonu a v listopadu, kdy se to bude červenat...momiji červené javorové listy...tak uvidíme, zda to bude letos nebo až napřesrok...záleží na tom, zda a jak velké budu mít břicho...a pokud napřesrok, tak v jaké kondinci budu v době, kdy bych mohla už být po porodu...Pokud bych byla jako hroch, tak bych to prostě odložila na dobu, kdy budu ve formě, protože když už na sebe oblékat kimono, tak ve stavu, kdy mi to bude slušet a ne v době, kdy budu vypadat jako hroch v dárkovém balení... :-D  :-D  :-D Uvidíme, uvidíme...

6 Janah Janah | Web | 18. května 2014 v 19:12 | Reagovat

Také bych asi hned něco chytla jsem na to stejně náchylná, Švédi to očividně zvládají lépe než já. Moc se těším na pokračování GW.

7 Takara Takara | Web | 18. května 2014 v 23:54 | Reagovat

[6]: Z toho důvodu nemáme AC koupenou doma. V Japonsku je to skoro v každém pokoji a jede to na plné koule, když spadnou teploty v domě na 10stupňů a v létě...My jsme AC nekoupili, protože jsem zjistila, že když AC nepoužívám tolik v práci a do vlaku si vezmu mkinu pokud strávíš ve vlaku hodinu a půl ve 20 až 25 stupních, a pak vylezeš ven do 35, tak je nemoc na cestě...Od té doby, co se snažím AC nepoužívat a když už použiju, tak je rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou uvnitř 5 stupňů max...V buse to byl opak, uvnitř bylo tak 28 a venku bylo 10 a méně...na horách byly 3 stupně...takže jsem byla jasná...velké teplotní rozdíly mi prostě vadí...jinak články vyjdou 21.,26. a 29. jsou už napsané, jen vydávám postupně...co se fotek týče, ty najdeš na rajčeti komplet...:) Švédi zjevně dělají něco jinak...mě ty skandinávské národy přijdou nějak otužilejší a odolnější...i když nevím, proč si to myslím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama