Zápisky z GW: den druhý

21. května 2014 v 7:08 | Takara |  Japonsko křížem krážem
DEN DRUHÝ (4. května)

Tehle den jsme neměli v plánu nic speciálního a jeli jsme pouze kam nás vlak zavedl. Vyrazili jsme do Suwy, kde se nacházely dva velmi zajímavé chrámy a sochy typické pro tento region. Dále jsme vystoupili v Kobuchisawě, kde jsme si prohlédli vesnici a spatřili jsme v dálce Fujisan a hory kolkolem. Další zastávkou na naší cestě bylo Komoro a Karuizawa. O Komoru jsem dříve neslyšela, ale o Karuizawě ano, je mezi tipy na výlet na "japanguide".



Kobuchisawa je malebná vesnička se starou čtvrtí, kterou jsme nenavštívili, protože jsme měli pouze hodinu na prohlédnutí vesničky. Ve vesničce jsme čekali na přípoj vlaku, takže jsme se šli projít. Z vesničky je vidět v dáli Fujisan a kolem Kobuchisawy se tyčí vysoké hory. V Kobuchisawě stále kvetou švestky a sakury. Na vesničce je patrné jak se liší vesničky od města, kde předzahrádky ve městech jsou opravdu naklizené a trávníky střižené na milimetr, zatímco na vesnici si lidičkové se zahradami nelámou hlavu. Pokud nemají tradiční japonskou zahradu, pak na zahradě místních naleznete různé kolekce šrotu, nářadí apod. Cítila jsem se na vesnici tak nějak lépe...tak trošku česky :) :) :) Tím, nechci nikoho urážet, jen se snažím napsat, že jsem se cítila fajn.


Po Kobuchisawě byla Karuizawa a to byl náš velký omyl. Jak to tedy bylo? Karuizawa je rekreačním místem jak na jaře, tak v létě, i na podzim a v zimě. Oblíbená bohatými Japonci, kteří zde mají chatičky a ti chudší si zde mohou chatičku pronajmout. Ceny vám nepovím. První co mě neuchvátilo bylo, že jsme strávili asi 4 minuty vycházením z východu Karuizawa nádraží. Vchod byl úzký, takže vedle sebe mohli projít pouze dva lidé a navíc nádraží je příliš malé aby mohlo koordinovaně pojmout takovou masu turistů. Mínus bod. Půjčili jsme si kola s tím, že se budeme prohánět po malebné Karuizawě za 500yenů na den, to je za plus bod, jenže po chodníku se pro spoustu lidí nedalo jet a silnice tam mají plné výmolů a úzké, že člověka přejde chuť. Uznávám, že Karuzaizawa je krásná, ale velká záplava turistů výsledný dojem ničí. Karuizawa je plná obchůdků se suvenýry, v podstatě celé městečko je sítí obchůdků a restaurací a tím se vysvětluje ta záplava lidí. Pro mě nic moc, po pravdě po prázdné Toyamě a Suwě byl o tohle mraveniště šokem. Něco jako návrat "zpět do civilizace". Pokud máte pevné nervy, rádi chodíte s lidmi rameno na rameni, pak krásy Karuizawy jezera, lesy, parky a obchůdky doceníte. Já se v mraveništi moc necítím, takže jsem manželovi řekla, že to chci zabalit, vydržela jsem 2 hodiny a i to bylo moc...



Zamířili jsme do Owary, kde jsme navštívili muzeum tance, naživo jsme tanečnice a tanečníky bohužel neviděli. Abychom je viděly museli bychom přijet na Obon Week nebo na nějaké větší slavnosti. Tanečníci mají typické klobouky, které vypadají jako střecha. Poprvé jsem se s tímto tancem setkala v Shikoku, ale zatím jsem měla možnost navštívit pouze muzeum. Vidět je tančit naživo, mám na seznamu: "co musím určitě vyzkoušet nebo vidět"




Jak jsme míjeli vesnické domky, všimla jsem si ještě jedné zvláštnosti a tou byly střechy některých domů. Tyto střechy jsem nikde jinde v Japonsku neviděla, proto se domnívám, že takto tvarované střechy se nacházejí v prefektuře Nagano a okolních prefekturách jako je Toyama a Ishikawa. Střechy jsou sedlové a už na pohled bytelnější a silnější. Pravděpodobně konstrukce střech odpovídá místním podmínkách, kdy střecha musí něco vydržet, když v oblasti Hokuriku (Fukui, Ishikawa a Toyama) a Koushinetsu (Nagano, Yamanashi, Niigata) je sněhu dost a dost...rozhodně takové množství, že v každé domácnosti 100% naleznete věci potřebné k odklízení sněhu, ne jako tady u nás v Kanagawě, kde je nakupujeme až ve chvíli, kdy opravdu nasněží nebo hůř už nasněžilo.:-)

Navštívili jsme místní pláž, ale také park s tulipánů, tisíc barev a tvarů. Byla to opravdu pastva pro oči. Celý park byl opravdu krásně upraven, taktéž obchody se suvenýry nabízely široký sortiment a byly to věci, které jinde nakoupíte. Takže i zde jsme nakoupili. Nemohli jsme si pomoci. Dnešní den byl opravdu od všeho trošku: Tanec v Owaře, Tulipánový Park, Chrám a krásná panoramata s horami, lesy a vesničkami. Moře, kde jsme na pláži dohnáněli spánkový deficit. Spali jsme asi něco kolem dvou hodin, jak tam byl klídek a pohodička.





Po putování po tam a támhle jsme se vrátili do Nagana (města, známého zimní olympiádou) na hotel a tím náš den druhý skončil. Dneska to byla všehochuť. Takara
 


Komentáře

1 Dragell Dragell | Web | 21. května 2014 v 12:25 | Reagovat

Je pravda, že mnoho turistů může zážitek z cestování zkazit, také to nemám ráda. Na druhou stranu ti moc závidím, musí tam být ale krásně :)

2 Kira Kira | E-mail | 23. května 2014 v 12:30 | Reagovat

Ty tulipány jsou boží :) Na to mě vždy lákalo Nizozemsko.

3 Takara Takara | Web | 25. května 2014 v 1:22 | Reagovat

[1]: Není co závidět, fakt že ne...když se zaměřím jen na cestování, tak je to tu super, problém je, že ostatní věci tady, už tak super nejsou...Není co závidět. Život v cizině má své + a -...Pro mě, když říkám "doma" je doma v ČR :) a asi to bude ještě chvilku trvat...

[2]: Nizozemsko je v Japanu populární, mají tu velkou Nizozemskou vesnici s větrnými mlýny a kotlem tulipánů...Mě se tulipány strašně líbí, zkusila jsem je vysadit, ale odkvetly mi rychle... :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama