Léto v plném proudu: Atami

31. července 2014 v 6:11 | Takara |  Japonsko křížem krážem
Přiznám se bez mučení, když je léto, tak nejsem v létě příliš aktivní. Důvodem je místní klima a můj nízký tlak. Od června začíná období dešťů (tsuyu), nicméně musím říct, že každý rok je období deště jiné, letos prší dva/tři dny, a pak nic zataženo/oblačno. Loni období deště přišlo až koncem července, takže jsme byli do jisté míry ušetřeni typických letních veder a vedra přišla později. To v kostce znamená: podle toho kdy a jak moc naprší se dá odhadnout, jaké bude léto v Japonsku. Kolik naprší ovlivňuje vlhkost ve vzduchu, protože se z deštěm podmáčené půdy voda začíná uvolňovat. V průběhu července se procenta vody ve vzduchu (vlhkost vzduchu) začínají zvyšovat. V červenci u nás doma bylo naměřeno max. 33.1 a 81% dnes se ochladilo, takže máme 28 stupňů a 69%. Dneska celkem pohodička.


Z důvodu dusna ( je to nejblíže pocitu, když vejdete do skleníku) jedou AC na plné koule a řada Japonců je nachlazená z AC. AC je v každém vlaku, ve školkách školách, ale v TV jsem si všimla relace, kde říkali, že v Chiba-ken v 64% základních škol nemá AC a mají jen větráky, které vzduch příliš neochladí. Zatímco teplota ve třídách s AC je 28 stupňů ve třídách bez AC je to 32.5 (a více). Reportéři se ptali, zda se děti mohou plně soustředit v takovém vedru, když z nich lije jako z konve (pot) pauzy na pití a ručník kolem krku je nezbytností. Spotřeba energie je nezanedbatelná a tedy rozhodnutí škol, že AC nepotřebují bývá spíše finančního rázu. Navíc se rozmáhají krádeže AC, takže s příchodem léta si lidé v některých oblastech musejí AC (ventilátory, které jsou umístěné venku) zabezpečit (řetězem, či dřevěným hrazením). U nás doma AC nemáme a nepoužíváme, je to z důvodu, že jsem z AC permanentně nachlazená a mít zápal plic v létě, jako jsem měla hned první léto v Japonsku je věc, kterou nechci zkoušet znovu. Malý větrák je dostačující (pro mě).


Pobyt venku omezuji v létě na nezbytně nutný, protože se mi dělá občas venku špatně. Nicméně léto je časem dovolených a od poloviny července se začínají otevírat pláže. Jupí! Pro mě léto v Japonsku znamená, válení se na pláži a relax u moře. Moje nejoblíbenější destinace jsou: Okinawa, Izu poloostrov (Izu a Atami), Zushi (nevýhoda větší množství hlasitě mluvících Američanů) Yokosuka (to samé jako Zushi, protože se zde nachází americká základna). Kdybych si měla vybrat, tak bych každý rok jezdila na Okinawu, tu jsem absolvovala loni a plánuju se tam zase podívat, ale můj příjem není na Okinawu každý rok, takže je to spíše něco speciálního. Z výše zmíněných preferuji nejvíce Atami a pak opačnou stranu poloostrova Atami, kterou pracovně nazývám "Izu", ale obojí se nalézá na poloostrově Izu, takže tento název berte s rezervou.




Poprvé jsem byla v Atami v roce 2012, navštívili jsme místní hrad na kopci, ze kterého byl parádní rozhled, místní samurajskou expozici, ale i muzeum "ero muzeum" kde jsou vystaveny pánské a dámské partie různých tvarů. barev a hlavně velikostí. Fotit se zde samozřejmě nemohlo, takže fotku nemám. Nicméně hned za vchodem byla k vidění asi 150cm velká "mušle" a pánské nádobíčko co do velikosti se rozhodně neztratilo. Nechybělo pár příběhů z nevěstinců a nahatých sošek, kdo ví čeho. Takové muzeum hned vedle japonského hradu, rozhodně není něco, co je běžně k vidění. I když existují festivaly penisu v Japonsku (ještě jsem neměla možnost vidět...nevím, zda můžu napsat, že se tam chystám, aby to nevyznělo jinak, než by mělo)



Kromě výše zmíněného a velmi zajímavého, zde naleznete přístav, ze kterého se dá lodičkou vyrazit na některý z přilehlých ostrovů. Dále je zde centrum se suvenýry, výrobky z mušlí, rozsáhlý sortiment plavek, a různých hraček do vody, plovoucí krodokýlové apod. Také je zde dost restaurací, onsenů a samozřejmě hotelů. Nicméně, pokud nebudete parkovat v byznys hotelu, pak jsou ceny trošku vyšší, ale servis taky. My jsme byli ubytovaní (podruhé) ve Spa Resort, takže onsen byl v ceně, velký pokoj zařízený v japonském stylu, hotelová yukata, čajový servis, plus večeře a snídaně na japonský způsob. Popravdě, pokud nebudete chtít večeřet v japonském stylu, pak se cena za noc v hotelu výrazně sníží. Já vzhledem k tomu, že nabídka večeře je sushi, mořské potvory a plody moře jsem nad večeří nezaplesala, protože dávám přednost pečenému/smaženému/vařenému, ale hecla jsem se a snědla jsem nějaké pyré s kousky chobotnice. U mě celkem úspěch!
Hladová jsem nebyla, ale největší radost jsem měla stejně z dezrtu (zmrzliny). Snídaně už skýtala více možností, jak se najíst podle mých vlastních představ (byla tam nabídka pečiva, marmelády, jamů a taky kompotového ovoce a jogurtu).







Zmiňovaný onsen jsem navštívila navzdory svému tradičnímu každoročnímu spálení. Každý rok se mažu faktorem 50!!! A každý rok se poprvé u moře vždy spálím. Tentokrát jsem měla spálené nohy úplně nejvíc, takže jsem naložená v horké vodě byla tak 3minuty a měla jsem dost. Jak to chodí v onsenu? Popíšu pouze, jak to chodí v dámské části. Nejprve si vezmete ručník a malou osušku a vyrazíte do onsenu. V onsenu se svléknete, uložíte si věci do přihrádek, zde měli vylepšení skříněk na klíč a s sebou si vezmete tu malou osušku. Dříve než do "bazénu či kádě" s horkou vodou vstoupíte je zde místo, kde se pořádně umyjete, odlíčíte. Holit jsem se tam žádnou Japonku neviděla, předpokládám, že holení nohou a někdy v některých profesích i rukou si nechávají do sprchy na hotelovém pokoji. Spodek si Japonky neholí, nicméně v porovnání s Evropankami, nejsou tak chlupaté. Měla jsem tendence si nechávat proužek, takže teď jsem ten proužek jen trošku rozšířila, abych si nepřipadala mezi ostatními tak "nahatě" nicméně "neholit" se nepřichází v úvahu...a ruce si holit také nezačnu. Některé Japonsky dělají v restauracích, barech či dívčích hostes barech (zvaných kyabakura), kde se vyžaduje, nemít na rukách ani chlup. To není případ učitelek, takže jsem v klídku.


V každém umývacím prostoru je několik malých stoliček a lavor (stoličky mohou být plastové/dřevěné). Je zde sprcha, zrcadlo, set obsahující nádoby na: šampón, mýdlo, kondicionér. Je nezbytné po sobě vše důkladně opláchnout, jakmile skončíte s očistou. Stoličku, nádoby na šampóny, místo kde jste se sprchovali. Když jste vše důkladně osprchovali, můžete vyrazit, ale u dam se většinou dělá ještě jedna věc navíc. Po důkladné očistě, opravdu důkladné, si malou osušku obtočíte kolem hlavy a zavážete. Způsoby úvazů jsou různé, některé ženy tu osušku nepoužívají vůbec, záleží na každém. Já si (většinou, pokud nejsem zrovna v onsenu pro páry) vlasy stáhnu osuškou do stylu "selka" a vyrazím. Musím říct, že s obvodem hrudníku 100cm budím nežádoucí pozornost, jenže s tím nic nenadělám, pozornost budím, už jen tím, že jsem neJaponka. Nicméně zírání některých dám na oblast hrudníku, je něco na co jsem si ještě nezvykla, protože nechodím do onsenu často.


Co se samotnotných horkých pramenů týče, tak nádrže mají různou teplotu. Bazén nejblíže "drhnoucím sprchám" je s teplou vodou a za dveřmi oddělující "drhnoucí/umývací kout" od nádrží s horkou vodou, naleznete v závislosti na velikosti onsenu několik nádrží s vodou. Pozor ty s nejvyšší teplotou jsou označeny cedulí ve smyslu zde je +2stupně. Tak ne abyste lezli hned do prvního bazénu, který uvidíte. Některé Japonky začnou u bazénu s teplou vodou ve sprchovací zóně a pak postupně projdou všechny nádrže a nakonec skončí v té s nejnižší teplotou, aby si tělo postupně zvyklo na změnu teplot.
Onsen jako takový, nádrž či bazén s horkou vodou není určený k očistě. Základním smyslem onsenu je prohřátí organismu a pozitiva jsou stejná jako u sauny. Prohřátí organismu má dobrý vliv na termoregulaci. Nicméně v onsenu nenajdete místo s ledovou vodou. Po určité (krátké době) v nádrži se vydáte zpátky do šaten. Některé Japonky to vezmou přes sprchu, jiné ne. Osuší se, oblečou se do hotelové yukaty, vysuší si vlasy a odejdou. V onsenu (v horké vodě) málokro vydrží déle než 5 minut, ale jsou lidé, kteří do bazénu vlezou, pak vylezou (sednou si na lavičku, či na okraj nádrže/bazénu/kádě) a pak zase do nádrže vlezou a postup několikrát opakují.


V některých hotelech nabízejí private onsen, což znamená, že se zapíšete do pořadníku na určitý čas a máte 30 minut pro sebe malý onsen s jednou sprchou a nádrží. Tyhle onseny zbožňuju, ale ne každý hotel je nabízí. Navíc, pokud opravdu cestujeme, tak kotvíme v byznys hotelu, protože jsou levnější. Tzn. žádný onsen.


Po onsenu jsme si užívali náš hotelový pokoj s dřevěnou podlahou a tatami. Tenhle styl hotelu miluju, hrozně se mi líbí, ale bydlet bych tak nemusela. Preferuji moderní styl japonského bydlení, který je pro střední vrstvu (mladých lidí) založen na návštěvách NITORI a IKEA. :) Takže čas od času si užiju japonský styl "bydlení" v hotelu. 2012 v Atami bylo super počasí, což se bohužel nedá říct o 2014, takže jsme si hotel po večeři užili, nakoupili jsme si pár plechovek alka a plechovku oříšků z automatu a jakmile se setmělo, vyrazili jsme za další kratochvílí.


Ohňostroj na pláži. V létě jsou ohňostroje častější než v zimě a na Nový Rok v Japonsku moc ohňostroje nepotkáte. Hanabi je záležitostí léta a letních omatsuri (festivalů Tanabata, Obon, Den moře apod.) V zimě pár hanabi slavností je, ale nejsou tak časté jako v létě. Kromě velkých ohňostrojů si můžete udělat svůj soukromý na pláži. Sety na soukromý ohňostroj jsou k zakoubení v konbini obchodech. Zakoupíte malé raketky (opravdu malé) a hlavně různé jiskry tvořící prskavky. Neprodává se žádná velká a opravdu nebezpečná pyrotechnika, nicméně skončit s raketkou v zádech, nepovažuji za slastný zážitek. I když se jedná o zábavnou pyrotechniku té nejnižší kategorie, stále se pracuje s ohněm a něčím, co vybuchuje, takže první věc je najít si místo blízko vody (někteří si berou plastové kyblíky na pláž) další věcí je dávat pozor, zda se za vámi neusídlila skupinka mladých/opilých, kteří mají právě ty odpalovací raketky. My jsme byli v pohodě, ale dámská skupinka s kyblíkem s řevem prchala z jejich místa, protože blbci za nimi začali odpalovat raketky všemi směry a blbě se tomu tlemili...Prostě adepti na Darwinovu cenu jsou všude a pokud nechcete mít špatné vzpomínky na ohňostroj z pláže, pak je nutné zvážit i to, kdo ve vašem okolí se rozhodl udělat si ohňostroj také. Já i Daigo už jsme měli připito (rozumněj byli jsme v náladě, ale do opilosti to mělo dost daleko) jsme si koupili set určený dětem, který obsahoval prskavky různých tvarů a barev, bez raketek. Tak jsem si užila svůj první ohňostroj na pláži v Atami. Bylo to super!





Samozřejmě jsme se koupali hned první den, hned po příjezdu jsme roztáhli plážový stan. V Japonsku se bere na pláž slunečník nebo stan. Namazali jsme se faktorem 50 určeným i do vody. Nafoukli plovací kruh a lehátko a řádili jsme až do pozdního odpoledne. Kolem 2. hodiny jsem zpozorovala, že jsem narůžověla a věděla jsem, že jsem se připekla. Což bylo zjevné večer. Na večeři jsem šla v yukatě s tím, že spálená kůže mi dost komplikovala chůzi, tak jsem se rychle převlékla. Popravdě i tak jsem šla jako "potento".





Rovnou jsem si zakoupila krém na spáleniny, přímo v hotelu a druhý den jsem věděla, že už se koupat nebudu. Daigo skončil se spáleninami taky, takže nebylo ani pomyšlení na procházky, takže si šel užít následující den onsen. Já jsem si přivstala abych viděla východ slunce, společně asi s dalšími 10 hosty hotelu na balkónu. Náš hotel byl umístěn asi 50 metrů od pláže, takže jsme viděli nádherný východ slunce. Když jsme šli na snídani, tak už jsme jen viděli, jak se obloha zatáhla, takže nebyl důvod jít na pláž a odpočívali jsme na pokoji. Naštěstí jsme se vypravili do Atami jen na víkend, takže to nebyla taková škoda, jako by byl prodloužený víkend, či nějaké delší volno. Jsem ráda, že jsem si svoje tradiční spálení odbyla už teď, protože mám velkou šanci, že už se letos nespálím. Doufám. Takara.
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. srpna 2014 v 17:51 | Reagovat

První komentář mi to sežralo, tak to zkusím naformulovat znovu: Když jsem byl v Japonsku poprvé, na konci cesty jsem se rozšoupnul a byl jsem 3 dny v jednom rjókanu uprostřed Kjúšú, Kurokawa se to tam jmenovalo, a tam jsem měl "sopečný" privátní onsen jako součást koupelny. První den jsem vřískal, jak je to horké a po třech dnech jsem nechtěl ani vylézt :-).

2 Takara Takara | Web | 3. srpna 2014 v 0:28 | Reagovat

[1]: Sem tam mi blog označuje komentáře psané ze zahraničí, jako spam...:(
Ten sopečný bych taky brala :)

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 3:07 | Reagovat

[2]: Tohle nebyl ten případ. Prostě v lobby hotelu vypadla wifi. Asi mi už chtěl někdo naznačit, že bych měl končit, protože recepční si chce jít zdřímnout :-).

4 Takara Takara | Web | 3. srpna 2014 v 4:03 | Reagovat

[3]: Tak hlavně, že už dnes vše funguje, tak jak má :)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 4:09 | Reagovat

Dneska ať je klidně wifi vypadlá celých 24 hodin, já za hodinku startuju výstup na Fudži :-)

6 Takara Takara | Web | 3. srpna 2014 v 15:00 | Reagovat

[5]: Tak se drž, těším se na fotky, nám to letos nevyjde, takže se pokochám u tebe :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama