Slavnosti Slunečnic a překvápko

26. července 2014 v 12:44 | Takara |  Místní zajímavosti
Dneska jsem se připlazila domů - skoro doslovně, protože je mi hrozné vedro a navíc jsem byla lenošit u moře. Zase spálená, ale tentokrát z toho kůže vyšla o něco lépe. Dnešek se zařadí mezi dny poměrně hektické. Vstala jsem už v 5 ráno (kdo mě zná osobně, tak ví, že dostat mě z postele dřív, jak v 6 je nemožné a dost často i nebezpečné...je možná čas na otázku, zda se snad neblíží konec světa!) Nicméně vstala jsem! A brzo ráno jsme s Daigem vyrazili na Himawari matsuri. Himawari znamená v japonštině slunečnice a matsuri už znáte z mých dřívějších článků, ale kdyby přece ne, tak se jedná o slavnost/festival. Samozřejmě jsme chtěli vyrazit dříve, než oficiální matsuri vůbec začnou, protože to znamená: méně lidí = lepší fotky. Tak jsme si vzali kola a už jeli jsme. Ač bylo kolem 6té ráno, tak slunce už pěkně pralo a do toho se ukázalo, že můj manžel má mnoho předností, ale vyměňování duše u kola to rozhodně není. Předevčírem píchnul a dva dny se snažil dát kolo dohromady. :D Nemám mu to za zlé, i když si myslím, že ve svém vlastním zájmu by měl některé věci nechat na odbornících...Ujeli jsme cca 10 minut! :D


Vzešla z toho zajímavá situace, kdy jedno kolo bylo OK a druhé ne...plus manžel si vzal jen capáky, které nejsou vhodné na delší chůzi, protože dřou, tak jsem si velkodušně s manželem vyměnila kolo s tím, že já půjdu pěšky s jeho kolem a on pojede napřed skontrolovat místo slavností, protože chci vědět přesně, kde to je. Mám totiž v plánu tam jít v pondělí už přímo na festival s kamarádkami z jazykovky. Tak vyjel napřed a já měla postaráno o celkem pěknou ranní procházku. Místo slavností jsem našla bez problému, takže mi manžel ani nemusel jít vstříc.




Tohle místo je blízko velkého parku v části Zama-shi zvané Soubudai cca 40 minut pěšky a vždy v létě se zde provozují Slunečnicové slavnosti. Oproti jiným místům mezi Yamatem a Zamou (města, spíš bych měla říct aglomerace, protože jedno město navazuje na druhé a odděluje je pouze cedule s napisem zama na jedné straně a yamato na druhé) je tohle místo malé, roste zde pouze 10tisíc slunečnic. Slavnost blíže k Yamatu má až 50tisíc slunečnic, ale přístup je tam dost blbý a navíc musíte taxíkem. Taxík v Japonsku není až tak drahá záležitost, pokud se někam NUTNĚ potřebujete dostat, ale pokud to tak nutné není, pak se spokojíte raději s pěší chůzí a nebo výběrem menšího místa, kde také probíhají slavnosti slunečnic.




Edit z pondělka: Měly jsme v plánu (já a ještě další dvě kočky), že vyrazíme na himawarimatsuri společně, ale 15 minut před odchodem mi zazvonil telefon, že Moi-chan nemůže. O víkendu stěhovali a tak je unavená. No nic jdeme tedy ve dvou s Nini-chan. Musím říct, že po víkendu jsem byla hodně utahaná a méně mluvná než tomu bývá jindy, ale i tak jsme si to užili. Vyrazili jsme za slunečnicemi, které byly v horším stavu než v sobotu, protože hodně pršelo, ale přesto se dala najít místa na dobré fotky, tak jsme fotily jako divé. Pak jsme se najedli a vyrazili jsme ke mě domů, kde jsme krásné dopoledne zakončily psaním úkolů do jazykovky.









Nafotili jsme pár fotek se slunečnicemi a hurá domů! Mně došla baterka ve foťáku, takže jsem poslala manžela napřed
s foťákem a sama jsem se opět prošla. Vedro bylo na umření (pro mě teploty nad 25 znamenají výheň pekelnou a navíc mám problém s nízkým tlakem), takže jsem pak doma hoďku vzpamatovávala a čekala, než baterka bude OK. Hotovo! Vyrazili jsme směr Enoshima (ostrov Draka), ale tentokrát ne za drakem, ale jen na pláž. Na pláží nebylo narváno, takže pohodička, ale foukal silný vítr a vlny byly vysoké. Vítr byl osudný našemu plážovému stanu, takže jsme ho museli složit, ale Daigo si užil vlny na lehátku. No většinou byl pod vodou, jak ho vlny zrovna smetly, ale hlavně že byla legrace. Já jsem se "nečekaně" zase spálila, ale tentokráte to byly jen a pouze ruce k lokti a jinak nic. Můžu si gratulovat...První spálení jsem si oficiálně užila v Atami, ale článek o Atami vyjde až konce července, takže se svojí story o 2. spálení, trošku předbíhám...






Když jsme se připlazili domů: zbití a unavení z vedra, tak na mě ve schránce čekalo překvapení. Přišly výsledky cvičného testu JPLT úrovně N4!!! A je to tady, vážení, teď zjistím, že cvičný test jsem podělala a tedy i s největší pravděpodobností zkoušku JLPT N4 (naostro). Co se dá dělat?! Je to tady a nezbývá, než to otevřít. Zůstala jsem s pusou dokořán. Měla jsem pocit, že jsem test dost podělala (nervozita dělá svoje a taky mám tendence, při druhé kontrole odpovědí, opravovat správné odpovědi na špatné...už mi bylo několikrát řečeno, že když to nezkontroluju, udělám líp. S jistotou jsem věděla, že 4 otázky z poslechu jsem měla špatně. Byly to otázky, kdy zadání bylo obsaženo v poslechu a možnosti byly taky v poslechu. Takže žádné písemné zadání a žádný obrázek. Měla jsem problém zapamatovat si všechny možnosti a většinou jsem zapomněla, co bylo za a). K mé smůle zrovna za a) mohlo být správně.) Očekávala jsem, že pokud projdu (na úspěšné složení N4 je třeba splnit pouze 50%, což není zase tak přísné, ale po dvou a půl letech v Japanu, bych test udělala raději na více procent, vím, že ve finále je to jedno, důležité je: prošel/neprošel. Spíš pro svůj vlastní dobrý pocit, bych chtěla projít s lepším skóre), tak to bude kolem 50%/60% procent, pravda na úroveň N4 jsem si prostě nevěřila (mám tendence své schopnosti podceňovat) odhadovala jsem své schopnosti, tak na N5 ale tu bych dala levou zadní, N4 jsem si myslela a stále myslím, že pokud projdu, tak to bude asi těch hraničních 50/60%. Výsledky testu nanečisto mě proto celkem překvapily. (bylo by moc pěkné, kdyby takhle vyšel i ten test "naostro")



Gramatika/slovní zásoba/čtení: 85.7% (průměr byl 66%) a Poslech ten byl opravdu horší 76.9% (průměr byl 69.1%)

To není tak zlé...to není vůbec zlé!!! Opravdu, kdybych takto dopadla i v ostrém testu - výsledky budou až v září - tak si skáču! O to horší bude, pokud jsem ostrý test pokazila a výsledky budou horší a nebo N4 neudělám vůbec...ze cvičného testu jsem měla pocity smíšené, u ostr testů jsem si jistá, že poslech jsem zvládla lépe, než u cvičných (dávala jsem bacha a psala si poznámky :D ) takže jsem napnutá jako kšandy...No ještě si nějakou chvilku budu muset počkat, nedá se nic dělat. Takara
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. července 2014 v 17:29 | Reagovat

Vedro u vás máte děsné, tak jsem sjel jen na otočku, jednou jsem přespal poblíž Hanedy a prchnul jsem se vychladit na Hokkaidó. Tady je příjemných 22 stupňů ale zase občas leje :-).

Slunečnice já rád, dokonce jsem měl nějakou dobu i vlastní, ale těch bylo o dost míň než 10 000 :-).

2 Takara Takara | Web | 27. července 2014 v 0:14 | Reagovat

[1]: Chci se vyvarovat vět typu: "já to říkala" ale tady je to nabíledni...Léto opravdu není úplně ideální pro cestování, tak max. Hokkaidó (tam jsem ještě nebyla) a Fuji san...jinak pěkně Okinawa, Izu, Atami, Enoshima...prostě u moře... :-)
Dneska bude pršet i u nás...tak nevěš hlavu, nicméně tsuyu oficiálně skončilo, takže nebude pršet dlouho...Doma máme asi 10 slunečnic na zahradě, takže se mě manžel ptal, proč potřebujeme chodit na slavnosti slunečnic?...tvrdím 10 vs. 10tisíc je rozdíl :-D

3 Alča Alča | 28. července 2014 v 11:01 | Reagovat

Tak jsem náhodou narazila na tento blog, a musím ti složit poklonu za to jak to tu vedeš a jak své příběhy dokládáš fotkami, máš spisovatelské nadání - moc dobře se tvé články čtou. :-) Navíc Japonsko je země, kde je můj sen se jednou v životě podívat. Dříve jsem přemýšlela, že bych tam taky chtěla žít, ale co jsem zjišťovala, jak je tam těžké sehnat práci.. Takže asi přijet tam "jen tak" by vyžádalo pořádnou dávku odvahy, když tam ani nikoho neznám.
Mimochodem gratuluji k tomu testu, řekla bych, že je to dost slušné vzhledem k tomu jak je japonština těžká. A jinak - k tomu kontrolování a opravovaní jsme na tom podobně, já mám přesně to samé :-D to já když nemusím, tak se raději k ničemu nevracím.. Také bych se ráda zeptala - je pravda, že jsou všeobecně japonci tak malí? Jestli mi to vyjde se tam podívat, tak mám obavu, aby mi pak hlava netrčela z davu, mám 170 cm :-D

4 Takara Takara | Web | 28. července 2014 v 13:14 | Reagovat

[3]:V první řadě děkuji! V druhé řadě musím upozornit, že články píšu velmi SUBJEKTIVNĚ...prostě svýma očima a ne každý krajan žijící v Japonsku se mnou bude souhlasit...Takže podle pravidla: pravda je vždy někde mezi, doporučuju najít si více blogů, kde se píše o životě v Japonsku a porovnávat :) Výšky se neboj, řada Japonek těch 165 má a ty, které nemají, si berou podpatky. Já měřím 160 a sem tam narazím na menší Japonku než jsem já, ale většina je větší než já, mají klidně i těch 180...Takže se 170 se nemusíš bát :)  Práce se sehnat dá, ALE vyžaduje to kvalifikaci v žádaném oboru a často taky znalost Japonštiny na úrovni N2 (minimálně), takže moje N4 (pokud ho budu mít), je vlastně nic...
Mám výhodu, co se týče vzdělání (v žádaném oboru), ale nevýhodou je země původu, tzn. nepocházím z aj mluvící země...tím se možnosti práce zužují...proto teď usilovně pracuju na Japonštině. Ráda bych si udělala certifikát pro učitelku ve školce (zkrácená forma), pak už bych nemusela mít problém s prací vůbec :-)

5 Radka Radka | E-mail | Web | 29. července 2014 v 22:37 | Reagovat

Pole slunečnic je nádhera! To se s deseti na zahrádce opravdu nedá srovnat ;-)
S testy jsi na tom jako moje dcera - když opravuje, končí to hůře a nejlepší znamení je, když před odchodem na test řekne: Nic neumím. A po dopsání: Určitě jsem to nedala, mám tam hodně chyb.
Moc gratuluji, jen tak dál :-)

6 Takara Takara | Web | 30. července 2014 v 5:39 | Reagovat

[5]: Přesně, tak jsem mu pohrozila, že příště si nezaberu okraj jeho "pole" ale zasázím slunečnice po celé ploše...pak přestal mít "hloupé řeči" typu, proč potřebuju jít na slunečnicové slavnosti :-D
S testem je to většinou tak, že jakmile nad tím začne člověk přemýšlet moc a opravovat, tak jsou to změny k horšímu...většinou... :-D

7 Anda Anda | Web | 30. července 2014 v 20:22 | Reagovat

Slunečnice se mi moc líbí, deset jsem si jich nasadila k přední straně domu, kam pořád svítí sluníčko...A všechny mi pochcípaly! 8-O Ale mě kytky obecně nemají moc rády. Jinak, nechci vědět, jak bylo v sobotu v Japonsku, protože i tady v ČR bylo na umření... :-x Láká mě se jednou do Japonska podívat, ale ne na moc dlouho-nemám totiž ráda teplo a vlhko. :D

8 Takara Takara | Web | 31. července 2014 v 6:15 | Reagovat

[7]: S kytkami jsem na tom dost podobně...co se slunečnic týče, tak jsem jich původně vysázela víc, ale řekla bych, že polovina moji péči nepřežila...Teď tu máme teploty kolem 32 s 65% vlhkostí...ale teplota a vlhkost je závislá na oblasti, kde žiješ, tohle je poměrně OK, jinde jsou na tom hůř :-D

9 Janca Janca | 9. prosince 2014 v 23:05 | Reagovat

Ivco s temi slunecnicemi ti to sekne fakt krasny fotky!btw.k predbeznym vysledkum gratuluji :-) 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama