花火大会 Hanabi Taikai

31. října 2014 v 7:38 | Takara |  Místní zajímavosti
Myslím, že jsem to tady zmínila xkrát, že Hanabi (Ohňostroje) jsou nejvíce v létě a v zimě...to je samozřejmě pravda, ale v létě jsme moc venku nebyli, protože mi nebylo nejlíp a zvládala jsem cestování na trasách lednice-postel-záchod-lednice v lepším případě...Když se mi udělalo lépe, což bylo na podzim, začali jsme vyrážet zase ven, jak jsme měli ve zvyku a nějakou záhadou jsme naráželi na akce s Ohňostrojem...ano, na podzim. První Ohňostroj jsme navštívili v Yugawaře (článek k přečtení zde: http://zestinusakur.blog.cz/1410/yugawara-a-hanabi-trosku-jinak ), který byl netradiční ve svém vertikálním pojetí a opravdu stál za to...



Na podruhé jsme nabrali směr Enoshima. I tentokrát mělo jít o ohňostroj, který je velmi známý a populární, no a to v Japonsku znamená jen dvě věci: 1) přijít včas a zabrat místo 2) hodně lidí na jednom místě a tedy i možné komplikace při návratu z akce. Nicméně mělo jít o klasický ohňostroj s květinovými, motýlími, ale hlavně kruhovými světelnými efekty. Rakety vybuchovaly do různých tvarů: slunečnice atd. botanik ze mě zjevně nebude :) sem tam nějaký motýl, ale nejvíce kruhové světelné efekty (ve 3D šlo samozřejmě o koule, dama 玉), přičemž průměr největšího ze světelných efektů měl být až 300 metrů, právě v té velikosti byl tento ohňostroj unikátní. Ve velikosti a hlučnosti samozřejmě, protože když vybuchne něco do 300 metrů, pak jistě nejde o pidivýbuch...Takže bylo opravdu na co se dívat. Fotky z akce se nachází v albu na rajčeti společně s jinými Ohňostroji, které jsem navštívila, proto fotky z této akce jsou v albu řazené úplně dole jako nejnovější :)



Přišli jsme v 5.30 odpoledne, abychom si mohli sednout. Tou dobou se už na schodech kolem pobřeží Enoshimy nalézalo zhruba 65% všech návštěvníků dnešního ohňostroje. Někteří Japonci, zvlášť ti s fotoaparátem, jsou totiž schopní přijít brzy ráno, aby si zabrali ta nejlepší místa k focení. Z toho důvodu jsme si nemohli dovolit, přijít jen tak "na čas" nebo chcete-li počesku včas, protože bychom neměli, kam si sednout a stát se nám z pochopitelných důvodů nechtělo. V 5.30 jsme si našli krásné místo na sezení, kde byl výhled na moře a ostrov s majákem a už jsme jen čekali. A čekali. A čekali...(pravda, já žrala-tomu se už nedá říkat "jíst", myslím to co předvádím v těchto dnech- jak protržená :D manžel zvolil "čekání s knihou". Hádám, že pro udržení figury je to bezpečnější způsob :)


Obloha se červenala v posledních paprscích zapadajícího slunce a na obzoru se tyčila Fuji-san, která se ukazuje, v mém případě, jen tehdy, když o ni vůbec nejde, jak ostatně ukázal náš poslední výlet do oblasti 5 jezer u Fuji-san, tehdy nám Fuji-san zakryl nechutný mrak a Daigo říkal, že to je poprvé v jeho životě, co se stalo, že by tady (v oblasti 5 jezer) neviděl Fuji-san (skoro jako by mě z toho vinil...:D já dokážu leccos, ale zakrývat mrakem Fuji-san jsem se tu ještě nenaučila)...no nic, dnes byla vidět krásně s přicházejícím večerem.



Ohňostroj byl velkolepý! V Japonsku to prostě umějí! Opravdu skvělá podívaná, jen můj digitální fotoaparát není schopen zachytit tu krásu do detailů (stačí jeden pohled do manželova profi-foťáku a víme), tímto se omlouvám za kvalitu fotek. Dělala jsem, co jsem mohla, opravdu. Musím říct, že ty největší světelné efekty rvaly uši, byly tak hlasité, že to rozplakalo nejedno japonské děcko. Není se čemu divit, spíše se divím, že opravdu malinká mimča rodiče na ohňostroj berou. Další nad čím zůstává můj rozum stát jsou domácí mazlíčci přítomní na ohňostrojích, kteří se během ohňostroje splaší a vytrhnou se majiteli z ruky a majitel, pak běhá po pláži celý říčný...nechci kritizovat, jen mě tenhle fakt zaujal a osobně si myslím, že nemluvňata a domácí zvířectvo na Hanabi Taikai lépe nebrat. Když si jen vzpomenu, jak byli nervní naši ušáci, když byl Silvestr a u nás v sousedství to jelo ve velkém...Ne vážně, si nemyslím, že je nutné je takovému hluku vystavovat.



Podívanou nám zpestřily nějaké středoškolačky, které přišly akorát na začátek ohňostroje, a pak kvílely celkem nahlas, že si nemůžou sednout, pak různě procházely po schodech mezi lidmi a jedna se zastavila přesně před pečlivě nastaveným fotoaparátem se stativem mého manžela a začala se vybavovat na to téma: že 4 řady dolů je volné místo. A další na to, že kde, že nevidí...Když to dohadování trvalo více než 2 minuty, tak už na ně manžel vyjel, aby laskavě nezacláněly (když jde o fotky, tak můj manžel nezná vlastního bratra...byla jsem překvapená, že vydržel ty 2 minuty) Lidí, kteří si druhým stoupali do záběrů bylo na tomto ohňostroji hodně a ukazovalo se hojně, že stereotyp, který se uvádí v každé učebnici, v každém průvodci a to ten, že Japonci jsou ohleduplní vůči druhým lidem, opravdu není pravdivý...Je spousta slušných a ohleduplných lidí v Japonsku, stejně tak jako je spousta těch, kteří se chovají, jako by na světě byli sami...



Ostatně to se ukazuje v časech, kdy je po akci a všichni se vrací z ohňostroje domů. Před nádražím bylo lidí, jako na Václaváku (myslím, když se cinkalo klíčema) a ohleduplnost vůči druhým byla úměrná tomu, jak moc ten onen člověk, spěchal a chtěl se dostat domů. My jsme dvě hodiny seděli na pláži a povečeřeli jsme, než jsme usoudili, že bude možná i možné nastoupit na vlak, bez fyzické ujmy. I dvě hodiny po skončení akce bylo lidí jako much a strkačky samozřejmě byly taky, ale s tím nic nenaděláme, tak to prostě je. Mě ale nejvíc dojímají lidé, kteří v tom návalu zírají do smartphonu místo aby čučeli před sebe (někteří tu zírají do smartphonu během řízení auta, nebo když jedou na kole, prostě mazec) ...Jedna taková mě praštila LV kabelou do břicha (to jsem jako těhotná neocenila, ale řekla jsem si, že stát se může) stejná osoba stále čučící do smartphonu měla kolizi i s mým manželem, protože mu zrovna vešla akorát do cesty a už nebyl schopen zabránit a srazili se. Manžel se jí omluvil a ona naštvaně gestikulovala směrem ke kamarádce a kopla do vzduchu směrem k mému manželovi, který ji předešel...A tady už mi ruply nervy: drapla jsem ji, nadala ji do blbek, co si to dovoluje, že předtím strčila do mě-těhotné a ani si toho nevšimla natož, aby se omluvila a ať kouká ten smartphone schovat ráčí koukat kam jde nebo bude zle...Čumět do smartphonu, a pak se ještě rozčilovat, když se s ní srazí někdo, komu náhle vstoupí do cesty, tak že už ten druhý nestačí kolizi zabránit, tak to bylo i na mě moc...Hlavně v té tlačenici, vytahovat smartphone, to může napadnout jen někoho se zrním v hlavě (normálně tam nosíme mozek). (Já vytáhla foťák, to je pravda, ale fotila jsem jen a pouze v momentech, kdy se všichni zastavili a čekali na pokyny navigátorů, jinak jsem měla kameru na řemínku a sledovala jsem kam jdu...tzn. sledovala jsem současně dění kolem sebe a do nikoho jsem nevrazila...)




Nicméně tohle byl ojedinělý incident s jedinečným idiotem, který nám opravdu zážitek z ohňostroje ani v nejmenším zkazit nemohl, navíc to uspokojení, když daná slečna zrudla jako rak, bylo zadostiučiněním, takže nebylo třeba už se rozčilovat. Organizace zvlášť po skončení ohňostroje byla stoprocentní. Opravdu smekám! Fungovala policie, navigátoři a přelidněná Enoshima se postupem času (2-4 hodin) zase odlidnila a bez větších zranění, přišlápnuté nohy se, prosím, nepočítají. :-) Tohle na Japonsku neskonale obdivuju, tu schopnost zorganizovat a zvládnout masu lidí v klídku. To mi přijde opravdu hodné obdivu. Jen na příště jsem si říkala, že bychom to možná příště mohli vzít předposledním vláčkem, abychom se nemuseli účastnit tlačenice, ale to je už jen taková poznámka pod čarou v případě, že by to "příště" nastalo, o čemž ani v nejmenším nepochybuju. Takara
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 31. října 2014 v 17:08 | Reagovat

Díky za zajímavé postřehy i obrázky. Celé mi to i s detaily připomnělo srpnový dvouhodinový ohňostroj pod Fujisan. Tam jsem ale naštěstí našel dobré místo 40 vteřin od hotelu, takže zpáteční cesta nebyla tak náročná :-)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 31. října 2014 v 19:38 | Reagovat

Wow, tak tohle bych chtěla zažít :) I když... ohňostroje jsou na mě moc hlasité, takže bych možná odjela prvním vlakem a počkala bych na fotky/videa :DD

3 Takara Takara | Web | 1. listopadu 2014 v 3:24 | Reagovat

[1]: Člověk vždycky narazí na něco nového, co ho v lepším případě překvapí a v horším nasere...jen to chce nebýt ignorant a nezavírat oči ano před tím dobrým ani před tím špatným...snažím se psát tak jak to je :)co nejvíce objektivně, tak jak mi moje povaha, původ a situace dovolí :-x

[2]: I to je řešení, ale zase v tomhle případě, je lepší to zažít a na zpáteční cestu se připravit (teplé oblečení, večeře apod.) pak se dá celkem v klídku 2 až 3 hoďky na pláži počkat, až bude situace únosná :)

4 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. listopadu 2014 v 18:39 | Reagovat

Jedním slovem - krásné! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama