Prosinec 2014

Vánoce, Vánoce v Japonsku

27. prosince 2014 v 2:01 | Takara |  Kalendář

Letošní rok 2014, byl i první rokem nově založeného blogu psaného "Ze stínu sakur", který zmapoval rok mého života v Japonsku a samozřejmě jsem zmínila pár věcí, na které už sedá prach. Pojďme spolu oslavit 1. narozeniny blogu Ze stínu sakur a oslavíme to 99 článkem na téma Vánoce, Vánoce v Japonsku.


Přeji krásné Vánoce, pohodové svátky s rodinou a hodně štěstí, zdraví a lásky, no a pokud Ježíšek přinesl i nějaké ty dárky, tak tím líp! Krásné Vánoce z Japonska, přeje Takara a Daigo :-)


A jak to chodí v Japonsku? Měla bych říct, že Vánoce nejsou pro Japonsko typickým svátkem. Vánoce v Japonsku si získaly na větší oblibě až s příchozími cizinci (hádám, že Američany, napovídal by tomu styl Vánoc, které se tu slaví podobně jako v USA). Největší popularitu stejně jako Valentýn a Halloween ale získaly až v 90. letech. Nicméně starší generace Japonců Vánoce příliš neřeší, narozdíl od mladých Japonců, kteří jsou zbláznění do vánočních světýlek a někteří začínají zdobit pekelně brzy. Nicméně na ulici jsou domovní vánoční světýlka spíše v menšině. Japonci světýlka ale milují, takže můžete najít celé čtvrti osvícené vánočně: od nádraží, přes městské čtvrti, mosty a stromy, ostrovy i kus vesnice. Viz. můj světýlkový článek: http://zestinusakur.blog.cz/1412/enoshima-v-zaplave-vanocnich-svetylek ale také velmi populární světýlka v Sagamiku http://zestinusakur.blog.cz/1412/vanocni-svetylka-ale-poradna Při pohledu na japonské vánoční osvětlení mám pocit, že jsme v Čechách troškaři (nic ve zlém), pokud se podíváte na fotky ve zmíněných článcích, tak mi jistě dáte za pravdu.



Zásadním rozdílem oproti ČR (a dalším zemím) je, že Vánoce v Japonsku jsou běžným pracovním dnem. v Japonsku není žádné volno na Vánoce. Slaví se 24. prosince večeří a 25. prosince děti rozbalují dárky, které jim donese Santa Claus. Podoba s oslavou Vánoc v anglicky mluvících zemích tu rozhodně je. Naštěstí je tu jeden den volna před Vánoci, a sice 23. prosince, ovšem důvod pro volno je jiný, než vánoční. 23. prosince má narozeniny Císař a ten den je svátek, takže se v úterý nešlo do práce :) Letos Císař Akihito oslavil 81. narozeniny, takže je na místě popřát mu hodně štěstí a zdraví. S novým Císařem se totiž tohle volno přesune na den narozenin nového Císaře. Sobecky doufám, že se Císař dožije alespoň 100 let, při japonské dlouhověkosti tu šance určitě je.



My jsme tenhle den volna oslavili slavnostní večeří v restauraci a návštěvou Enoshimy, kde jsme se kochali vánoční iluminací. K tomu horké kakao a vlastně nám nic nechybělo. Byl to svátečně strávený den/ večer. A před námi byl už jeden pracovní den a večer Vánoce. Spíše pro mého manžela, já jsem doma, takže se můžu věnovat vánočním přípravám naplno a je to na mě. Jak je oslavíme letos?




Každoročně mi Daigo Vánoce sabotuje. Loni mě požádal, abych mu štědrovečerní večeři schovala do lednice, že jí sní "pak". Štědrý Večer jsem strávila sledováním Vražd v Midsomeru. Tak takhle ne! Rozhodně ne až budou děti. No a teď jednoho sviště čekáme, takže to máme za pět minut dvanáct na to, abych začala formovat naše budoucí Vánoce. Menu pro Štědrovečerní večeři je jasné a popravdě není úplně tradiční: polévka lososová (ryba jako ryba), kuřecí řízek s bramborovým salátem, kotel cukroví (ano, Ježíšek mi přinesl troubu už 10.12. takže jsem začala péct, jako divá) a samozřejmě typický vánoční japonský dort. V Japonsku se kapři moc nebaští, a ani v Čechách kapr na talíři nebyl můj favorit. Tady většinou plavou totiž v místních okrasných rybníčcích či jezírcích v japonských zahradách. Takového kdybych manželovi naservírovala, tak bych asi moc nepochodila.



Další věcí je, že se nějak nemůžeme shodnout, jak Vánoce oslavit. V čem je problém? Kdo přinese dárky a kdy? Ježíšek večer 24. prosince nebo Santa a vybalování bude 25. Upřímně pokud ani 24. ani 25. není volno, tak ráno se mi vybalovat nechce, budu ráda, když vyženu děti z postelí a připravím snídani a vypakuju děti do školky a sebe do práce...Manžel vymyslel kompromis: Dárky přinese Ježíšek, ale vybalovat se bude až ráno. Můj kompromis je jiný, dárky rozdělíme na půlku. Půlku donese Ježíšek a vybalovat se bude po večeři a na druhou půlku od Santy děti dostanou až ráno. (tenhle způsob má dvě výhody: děti půjdou brzy spát a ráno budou mít méně práce s vybalováním. Takže se ptám Vás milí čtenáři, jak byste slavili česko-japonské Vánoce? Své návrhy můžete psát do komentářů. Uvidíme, zda někdo nevymyslí něco lepšího, než jsem vymyslela já.



Letos jsme oslavili naše poslední Vánoce ve dvou a musím říct, že to byly vůbec naše nejlepší Vánoce vůbec, protože manžel spolupracoval. TV zůstala vypnutá a po domě se rozléhaly české a anglické vánoční písně. Šupinku pod talíř jsem nedávala (musím se mrknout, zda se dá někde sehnat, možná rybí trh), jablíčka jsme nekrájeli (Daigo všechna sežral už minulý týden) a letos jsem nedávala talíř "pro hosta" (celkem se stydím) ale dodrželi jsme vstávání od stolu od nejstaršího (to bylo v počtu 2 celkem snadné dodržet) a já měla možnost vysvětlovat Daigovi, jak je to s tradicemi v Čechách, a které tradice bych ráda doma praktikovala. (je jich víc než jen krájení jablka, házení papučí a pouštění lodiček a u nás doma v Čechách jsme tradice dost drželi)



Musím říct, že mě Daigo celkem rozbil, protože to byly první Vánoce, kdy jsem od něj dostala opravdový dárek, vánočně zabalený, se vším všudy. Ne že bych předchozí Vánoce nic nedostala, a že bych si na dárcích zakládala, ale bylo to vždycky "něco užitného do bytu", co jsem dostala už před Vánoci (např. trouba nebo vysavač), takže to nebyl osobní dárek od srdíčka. Letos poprvé jsem dostala opravdový vánoční dárek, takže jsem se rozbrečela, jako malá holka, bylo to dojetím a taky mám sklony brečet víc, co jsem ve stavu 2v1. Letošní Vánoce byly ty zatím nejlepší! Myslím si, že fakt, že budeme 3 pomalu mění i mého muže, za což jsem velmi vděčná. Vánoce nejsou rozhodně jen o dárcích, ale o rodinné pohodě, kterou jsem loni při sledování Vražd v Midsomeru a štědrovečerní večeři v lednici fakt neměla...Tak snad to nezakřiknu, ale jde to dobrým směrem :)



A jak se Vánoce slaví v japonských rodinách? To je různé, nedá se říct: "slaví to tak a tak", ale některé věci jsou shodné pro všechny. Dárky se většinou dávají jen dětem, zamilované páry jdou na rande (zábavní parky, restaurace apod.) a dají si drobné dárky. Hromadné naklusání ke stromečku jako celá rodina za zvuku zvonečku není časté. Vánoční veřeře se skládá z grilovaného kuřete a oblíbených pochoutek, které jsou hojně propagované v TV, takže vedle kuřete na stole najdete pizzu či mořské plody. A nesmím zapomenout na tradiční vánoční dort. Vánoční dorty jsou nádherné a já jsem je adoptovala do naší Štědrovečerní večeře, protože jsou skutečně k "sežrání" už na pohled. (Ale letos jsem dort musela vynechat, z důvodu "přílišného" přibírání, dle názorů japonských lékařů. Přibrala jsem 10kg za 25týdnů těhotenství a mým doktorům se to nelíbí, takže letos dort nebyl.)



Japonské Vánoce nejsou o shonu, nakupování a uklízení a pečení cukroví na poslední chvíli, jsou o: zdobení domů světýlky a vánoční dekorací, čekání ve frontách 24. prosince na vánoční dort a grilované kuře, jejichž ceny 25. prosince spadnou na zhruba polovinu ceny (oblíbené je kromě 7/11 také KFC) a samozřejmě i dárcích. U stromečku se nezpívají koledy ani se z domů neozývají. Nicméně v obchodech zní koledy už od listopadu, protože vánoční zboží se musí prodat, to dá rozum. Cukroví, pokud ho někdo peče, tak si koupí krabičku s práškem "přidej vejce a mléko a máš těsto", klasické české cukroví, které jsem pekla letos, bylo ve vteřině pryč a bylo mi doporučeno, že bych to měla prodávat na internetu (problém je, že by mě to nebavilo a nejsem tak talentovaná, jako jiní, jsem celkem patla) vánoční věštění tu taky nenajdete. Kdybych to měla shrnout, tak je to běžný den, až na větší večeři, nazdobený stromeček a pár dárků pod ním, které rozbalíte ráno. To je celé (netvrdím, že je to špatné, jen je to prostě jiné...tzn. nekritizuji, pouze popisuji, jak to tady chodí). Na Vánocích je vidět nejvíce, že se nejedná o původní japonský svátek, protože není tak propracovaný a protkaný tradicemi, jako jiné japonské svátky např. Nový Rok. Rozhodně neplatí, že všichni Japonci slaví Vánoce. Jsou rodiny, kde Santy a X-mas stromy ignorují a není se čemu divit, když člověk jde 24. i 25. do práce, tak pak na nějaké Vánoce většinou nemá pomyšlení, protože je utahaný jako pes a je rád, že si může jít lehnout.



Nesmíme pominout fakt, že pro Japonce je významnější Nový Rok (a týden (až 9 dní) prázdnin kolem něj "nen matsu nen shi -年末年始"), kdy se sjíždí celý klan a oslava Nového Roku má svá pravidla: od návštěvy chrámu, po jídlo. Na těchto dvou "oslavách" je patrný ten rozdíl mezi "místním" a "převzatým". Japonská verze Vánoc mi nevyhovuje, protože když jsem v pracovním procesu, tak ten den pro mě nemá žádný sváteční nádech. Ne každá firma umožňuje ten luxus vyprosit si volno na Vánoce "z gaijin" důvodů - to se mi povedlo jen jednou a stejně jsem 24. na 4 hodiny musela přijít do práce. (tímto se omlouvám prodavačkám, řidičům, zdravotním sestrám, doktorům a dalším, kteří i přes svátky pracují, já jsem pracovala ve školství v ČR a i v Japonsku když pracuju, tak pracuju ve školství. V Čechách jsem si zvykla na volno od 24.12. až do 3.1. to v Japonsku nemám, mám sice delší volno kolem Nového Roku, ale na Vánoce nic...jsem rozmazlená úča)



Do Vánoc slavených v Japonsku bych chtěla dostat tu atmosféru, kterou měly naše rodinné Vánoce v Čechách. Pečení cukroví s mámou, uklízení a zdobení domácnosti, výběr vánočního stromku a zdobení stromku s tátou. Společná příprava štědrovečerní večeře s tátou. Litování kaprů v kádi (nekupovali jsme a nejedli jsme, u nás doma frčelo kuře), vánoční tradice (skořápkové lodičky, krájení jablka, šupina pod talířem atd.), hraní her společně, zpěv koled, noční loupení čokoládových ozdobiček ze stromku a spousta dalších věcí... a věřím, že mě Daigo konečně podpoří, vidím na něm, že ho ta představa, že bude táta, pomaličku mění, takže jsem si jistá, že budeme mít v budoucnu krásné, pohodové ale hlavně rodinné Vánoce.


Co se Nového Roku týče, tak mám velké resty, zatím jsem je neslavila s celým klanem (díky Bože, za ty dary!) rodinné sešlosti nemusím ani v Čechách a v Japonsku k nim mám odpor dvojnásobně, nicméně s příchodem sviště nebude příští rok zbytí. Letos jsem svoji japonskou rodinu odmítla s tím, že je to poslední Nový Rok a novoroční cestování před tím, než budeme 3, a proto si to chceme užít jen ve 2. Další cestování "jen ve dvou" nás čeká totiž až za cca 30 let a to už asi taková romantika nebude...Veselé Vánoce a Šťastný Nový Rok všem!. Příští rok je ve znamení Ovečky, a tak se pochlubím se svým vlastnoručně nakresleným nengajou (japonské PF), takže あけましておめでとうございますAkemashite Omedetou Gozaimasu! よいお年をYoi o toshi wo! Ať je následující rok 2015 ještě úspěšnější, než byl Rok Koníka! Takara a Daigo




Enoshima v záplavě vánočních světýlek

24. prosince 2014 v 4:06 | Takara |  Místní zajímavosti
Tento článek jsem se rozhodla zapojit do projektu, který má na svých bedrech Dragell. Jedná se o projekt "Vánoční města", a pro ty, kteří by chtěli vědět víc: http://in-my-own.blog.cz/1312/projekt-vanocni-mesta I tento článek bude tedy vánoční, ale na opravdový článek "Vánoce v Japonsku" si budete muset ještě počkat (promiň, Čerfe, už je z půlky hotový, ale vydaný bude až po Vánocích). Zpátky k tématu: "Vánoční města" v mém případě: "Vánoční ostrov" Enoshima a vánoční světýlka, kam se člověk podívá. Bylo pro mě velmi těžké vybrat ty nejlepší fotky, takže jsem se s fotkami trošku rozšoupla. :-) Snad to nevadí. :-)




Navštívili jsme opět naši oblíbenou Enoshimu, kterou máme cca 40 minut od domu a letos tam měla být speciální vánoční iluminace. Plakát vypadal slibně a k tomu den volna. V Japonsku není volno v době Vánoc, ale zhruba 8 dní volna (délka záleží na společnosti, u které pracujete) je na Nový Rok. Vánoce jsou slavené 24. prosince večeří s grilovaným kuřetem na 100 způsobů a vánočním dortem. Dárky děti dostávájí 25. prosince ráno a nosí je Santa. Dá se říct, že Japonci slaví Vánoce dost podobně jako Američané s tím rozdílem, že na Vánoce jdou normálně do práce, protože je to běžný pracovní den. Nicméně 23. prosince je den volna.




23. prosince slaví narozeniny císař japonského císařství a proto je den volna. Tento den před Vánoci beru jako náplast na to, že 24. a 25. musím do práce, pokud si nevyprosím speciální volno "pro cizince". Jinak mám smolíka. Daigo 23. prosince přes den odpočíval, práce ho zmáha, teď do konce roku se toho musí stihnout strašně moc a v sobotu musí do práce, aby se před novoročními prázdninami uklidilo.




Vyrazili jsme ve tři odpoledne vláčkem směr Enoshima. Když jsme dorazili na konečnou, viděli jsme nádherný západ slunce s Fuji-san na obzoru a šli jsme se najíst do restaurace, kde jsme vyčkali na úplnou tmu a trošku se ohřáli. Venku už je pořádná kosa, takže teplé kakao přišlo vhod.





Když se setmělo, vydali jsme se po mostu k místnímu dračímu chrámu, míjeli jsme krámky se suvenýry a jakmile jsme dorazili k chrámu zůstala jsem koukat s otevřenou pusou. Chrám byl nazdobený novoroční dekorací, lampiony, které nesly jména lidí a společností, které věnovaly peníze. Daiga zajímalo, kolik je třeba věnovat, abys měl lampión s vlastním jménem (pakouš jeden...:-D )





Byla to taková nádhera, že jsem se rozhodla nevyužít jezdící schody, ale pěkně jsem si vyšlápla stovky schodů. Šlo to pomalu, protože s břichem se spěchat nedá a Daigo mě ze zadu tlačil, aby se mi šlo lépe, takže těhule schody zvládla a neporodila na schodech...Ne vážně, ač jsem přibrala 10kg, tak se udržuju v kondici, hodně chodím a pohybuju se, takže pár schodů mě nezabije. Byla to úžasná podívaná, takže mi to za vyšlápnutí stálo.





Hned vedle chrámu byla záplava vánočních světýlek a vypadalo to skvostně, až jsem si říkala, že to bylo snad lepší, než v Sagamiku, kde bylo sice více světýlek, ale taky více lidí a tam se nešlo skoro ani hnout. Daigo začal litovat, že nevzal kameru se stativem, protože tady by se fotky daly fotit narozdíl od Sagamika. Méně lidí pro nás opravdu znamená lepší zážitek. Tady to platilo snad 10ti násobně.




Od chrámu se jde k místní vyhlídkové věži - majáku. Bohužel jsme se nahoru nedostali, protože na výstup nahoru se čekalo 40 minut, což jsme v té zimě nechtěli a obdivovali jsme maják zespodu. Park kolem majáku byl krásně nazdobený, byly tam 3 tunely s vánočními světýlky. nasvícené stromy, světýlkové koberce a další a další dekorace. Vánoční stromy, palmy, a listnaté stromy bez listí to vše zahaleno do závoje vánočních světýlek.





I delfíny jsme viděli, protože Enoshima má i velké akvárium a delfíní show. Na tu jsme nešli, ale před akváriem byl vánoční strom s nabídkou vánočního focení za 1050yenů (přibližně 200Kč). Tak jsme se nechali vyfotit na památku, naše poslední Vánoce ve dvou a vlastně tak trošku ve třech. Takže Veselé Vánoce z Japonska! Takara

Vánoční světýlka, ale pořádná :)

14. prosince 2014 v 4:50 | Takara |  Místní zajímavosti
Mám chvilku času, tak se trošku rozepíšu. Zima už je tu, venku bývá kolem 10 stupňů a to nemluvím o chudácích, kteří žijí na severu Japonska (Hokkaidou), ale i v severní (pro mě z Kanagawy severní) části Honshuu (Hokuriku, Nagano, Niigata), protože ti se kromě zimy potýkají i s přívaly sněhu. V některých menších vískách Hokuriku byli minulý týden bez elektřiny (tzn. žádné přímotopy, žádná teplá vana s horkou vodou a i příprava jídla je těžší). Letošní zima přišla o něco později, co se nízkých teplot týče, ale sníh byl překvapením napadl brzy a v místech (v případě Honshuu), kde normálně nepadá.
V takových chvílích jsem vděčná, že žiju v Kanagawě (hodinu a půl od Tokya), epicentra zemětřesení jsou od nás daleko, takže se tu moc nechvějeme, tajfuny se nám většinou vyhnou, a když jdou přes nás, tak nejsou tak silné a sníh je tu záležitostí jednoho, dvou dní (i když je pravda, že loni napadlo během noci metr a půl sněhu a ten se likvidoval pomalu 14 dní.) Celkově ale hodnotím život v Kanagawě jako velmi bezpečný a kromě nízkých teplot jsme v pořádku! Sluníčko nám svítí a máme pohodičku (oproti jiným). Jsem si toho vědoma a jsem za to vděčná. :)



Rána jsou trošku krutější, uvnitř baráku je s bídou 10 stupňů, takže jsme začali od minulého týdne přitápět na alespoň 16 stupňů. Jakmile máte malé děti, tak musíte udržovat teplotu minimálně na 20 stupních, což se velmi prodraží. Zatím jsme pořád ještě dva, tak se víc oblečeme a jsme v pohodě. Vlhkost vzduchu je na 54%, což je znát na kůži a vlasech. Krém a olejíčky do vlasů u mě teď jedou. Koupili jsme i zvhčovač vzduchu, tak jsme na tom hned o něco lépe.




Je advent, takže člověk začíná přemýšlet o dárcích, peče cukroví, uklízí jako divý, píše emaily, dopisy apod. Ne jinak tomu je u mě, akorát letos mě vypekla dekorace, nálepky na dveřích nedrží, takže letos jsem bez sněhových vloček a jedna světýlka dosloužila, takže 23.12. půjdeme dokoupit nová do povánočního výprodeje, teď se mi to kupovat nechce, protože ceny jsou vyšponované a po Vánocích, spadnou i na 30% původní ceny, takže nekup to... Co se světýlek týče, tak máme světýlek dost u sousedů. V podstatě náš dům je v obklíčení vánočních, blikajících světýlek už od 10.listopadu (možná AŽ od 12. už si to nepamatuju přesně :D) takže to vypadá kolem nás jako v lunaparku nebo v japonském hodinovém hotelu. Co se vkusu týče, tak se s většinou sousedek prostě neshodnu, razím heslo, že méně je více. To by bylo asi vše k té světelné show zdarma v sousedství. (4 domy kolem nás, zbytek ulice zůstává "nevánoční" alespoň při pohledu zvenčí)




Přestože máme vánoční světelnou show zdarma před barákem, letos jsem chtěla vyrazit na jednu pořádnou a to do Sagamika. Sagamiko je svojí iluminací proslulé, takže očekáváme lidí jako much a nebudeme zklamáni. Světýlka různých barev, různá témata: od hradů, přes mořský svět, po klasické vánoční motivy. Světýlka růžová, zlatá, modrá, červená, zelená, prostě světýlka všech barev. :)



Bylo to přesně tak krásné jako na plakátech. Nebyli jsme zklamani ani trošku. Lidí bylo opravdu hodně, takže na lanovku a jiné atrakce, které tam byly, jsme mohli zapomenout, leda že bychom byli ochotni vystát si hodinovou frontu a to jsme nebyli. Na populární věci či akce se prostě fronty stojí, takže můžu říct, že spoustu věcí jsem si nevyzkoušela, protože prostě nejsem ochotná stát ve frontě, no ke své vlastní škodě, že?



Prošli jsme společně s ostatními návštěvníky tématická místa, Daigo vzdal focení, protože se to prostě nedalo, já jsem fotila víceméně, co nejrychleji nebo jsem si vyhlédla místo, kde zrovna nikdo nebyl (i taková byla). Ty masy lidí výsledný dojem z místa trošku kazí, člověk se musí soustředit jen na to hezké a nevnímat neurvalé návštěvníky, hlasité návštěvníky, návštěvníky, netrpělivé návštěvníky atd. Když tohle zvládnete, tak si odnesete krásný zážitek. :)



Bylo zde i cosi jako miniaturní "vánoční trh" obsahující: hudební program, klobásy, suverýrový shop (jeden nebo dva) a vinný bar. To bylo vše, takže jsme se moc dlouho nezdrželi. A vyrazili jsme směrem k budově stylizované do zámku s vitrážemi jako z chrámu či katedrály. Byl to takový mishmash, ale ve výsledku vcelku pěkný.




Zámek jsme si nechali nakonec, protože to byl zámek s vodní a světelnou show. Nádhera! Počkali jsme si na druhé kolo opakování show, abych mohla fotit pěkně z blízka a stojím si tak a čekám, až to začne a přede mě se narval chlápek se stativem (vedle mě bylo místo, ale já jsem stála na tom nejlepším místě), takže jsem mu zaťukala na rameno, že tohle teda určitě ne. Jestli stojí o tohle místo, tak si bude muset počkat na opakování. (show trvala 3minuty a v zápětí bylo opakování, takže žádná trága, neřeknu kdyby to byla show jen dvakrát za den) Mohla jsem to nechat plavat a stoupnout si na jiné místo, ale na tom celém se mi nelíbila jedna věc, že neproběhlo žádné: "Sumimasen" s dovolením "shitsurei shimasu". Nic takového, prostě se tam narval a kálel na okolí kolem, takže jsem se svého místa prostě nevzdala. Dětinské? Možná...ale netuším, proč bych si měla nechat něco takového líbit...Sama nepředbíhám ani se nikam nervu, takže nemám pochopení a ani netoleruju druhé, když takto jednají...:) Takže jsem si vyměnila pár slov s chlapíkem se stativem a byl klid. Celá 3 minutová show byla krásná, hlavně osvětlené fontány a tryskající vody. Bylo to nejkrásnější v Sagamiku. A tím skončila naše návštěva Sagamika a místní iluminace, kterou je možno vidět až do konce dubna.




Naše putování po vánočních světýlkách ale nekončí. Musíme si pohlídat čas, kdy bude v provozu iluminace kolem řeky v Meguru nebo Enoshimu, jedná se o novou modrou iluminaci a musím říct, že nás televize opravdu navnadila. Tak krásné to bylo, takže tam chceme jít a užít si světýlka v Meguru. To bude příště, ale kdy přesně zatím netuším. Snad brzy :)



Kromě příprav na Vánoce u nás vrcholí přípravy na Novoroční prázniny (Nen Matsu Nen Shi jedná se o přibližně týden (někdy kratší a někdy delší, v závislosti na prázdninách v jednotlivých společnostech), kdy většina Japonců navštěvuje své rodiny, zvláště pokud žijí ve vzdálených koutech Japonska a slaví Nový Rok společně, my jsme většinou na cestách :) ) Cíl cesty je známý: Králičí ostrov, pak něco málo kolem Hiroshimy a závěr Shikoku (2. polovina, ano ta polovina cesty, kterou jsme z důvodu mého zlomeného nosu museli zrušit) Tím budu mít komplet Shikoku a Hokkaidou si nechám na příští rok, teď bych tu zimu tam asi nedala a předčasně porodit se zatím nechystám, takže sněhové matsuri, Sapporo atd. to vše si nechám do nepříliš vzdálené budoucnosti. :) Takara