A Shikoku 四国 máme komplet!

27. ledna 2015 v 8:11 | Takara |  Japonsko křížem krážem
Máme už konec ledna a já jsem si s článkem o našem cestování po Shikoku dala opravdu na čas. Zjistila jsem, že se mi opravdu nechce hrabat ve fotkách a vybírat z nich ty nejlepší kusy, zvlášť když člověk fotí jako divý a fotí s prominutím každou blbost. Japonec s foťákem v Praze bude mít velkou konkurenci v Češce s foťákem v Japonsku to rozhodně. Na Shikoku bylo co fotit, místní krajina a lidé jsou mi velmi sympatičtí, takže jsem mluvila o dost více, než je mým zvykem, když jsem v Kantou (do Tokya to mám hoďku vláčkem). Rozdíly mezi lidmi z Kantou a Kansai jsou známé a Japonci na ně s oblibou poukazují. Rozdíl mezi Shikoku a Honshuu je takový, že jsem si připadala, že snad nejsem v Japonsku. Shikoku je pohodový kraj s frekvencí autobusů a vlaků podobné té české. Vlak jednou za hodinu nebo vůbec, autobus s 30 minutovým zpožděním. Dýchlo na mě teplo domova (Čech). O dost hůř to nesl můj muž, který zpoždění o minutu či dvě nese velmi nelibě, proto bych vám přála vidět, jak se choval, když bus přijel se zpožděním o 30 minut...to bylo k nezaplacení...:-)

Na Shikoku jsme byli podruhé, protože na poprvé naši cestu přerušila nehoda se zlomeným nosem a museli jsme skončit v polovině. Proto při plánování druhé cesty jsme se rozhodli, že na to půjdeme z druhé strany. Plán jsem měla za úkol vytvořit já a Daigo mi dal jen seznam hotelů, kde budeme parkovat.

Shikoku je nejmenší z hlavních ostrovů Japonska. Shikoku 四国 tvoří 4 prefektury: Kagawa, Ehime, Kouchi a Tokushima a xy ostrůvků kolem, které stojí za navštívení, ale my jsme je z časových důvodů museli vynechat. Program byl totiž nabitý a měli jsme dost, co dělat abychom všechno stihli, ale stihnout se to dalo a taky jsme to stihli. Cestovali jsme pěšky, busem, vlakem a dvakrát jsme si půjčili auto z půjčovny (abychom na jeden zátah dojeli k jednomu chrámu vzdálenému 100km, až uvidíte foto, pochopíte proč)

Naši cestu jsme započali na Ókunoshimě- králičím ostrově, kde jsme si pohráli s ušáky a vyspali se v místním hotelu. Opravdu jsme to potřebovali, protože jsme vyrazili z Shinjuku v 10.40 večer busem a jeli jsme přes noc do Ósaky, odkud jsme jeli vlakem směr Himeji, Aioi, Okayama, Mihara, Tadano a odtud lodičkou na Králičí Ostrov. Druhý den jsme se lodičkou dostali na ostrov Oomishima, ze kterého jsme vyjeli busem směr Shikoku a města Imabari a tím jsme započali naši cestu po Shikoku.

Článek je rozdělen do dvou částí. První část je věnovaná Shikoku v prosinci 2014 a druhá část je věnovaná cestě po Shikoku v lednu 2015. Jedná se o cestování, které se uskutečnilo na přelomu roku a článek byl bohužel příliš dlouhý, tak jsem ho byla nucena nějakým způsobem rozdělit.

Ehime Prefektura
Imabari hrad a chrám
Navštívili jsme nejprve hrad, který byl z důvodu prázdnin zavřený později jsme se zastavili v chrámu vedle. Při výletování po Shikoku je třeba pamatovat na to, že v čase od 29.12. až do 3.1. bývají některé hrady, muzea, galerie zavřené. My jsme si vybrali Imabari 29.12, takže hrad byl zavřený a museli jsme se pokochat pouze hradem zvenku, ale přesto to stálo za to.




Pak jsme se přesunuli směr Matsuyama. Matsuyama je známá čtvrtí Dogo a vláčkem Botchan 坊っちゃん. Ale hlavně je tu jeden z onsenů - Dogo Onsen, který inspiroval Miyazakiho a podoba tohoto onsenu s částí onsenu ze slavné animovaného filmu Sen to Chihiro. Právě do tohoto onsenu jsme se vypravili a poprvé životě jsem si vystála frontu "na něco" čekalo se zrhuba hodinu a půl s nadějí, že to bude stát za to. Vybrali jsme si nejdražší z možných kurzů cca 3500yenů, v ceně byl vlastní pokojíček na 80minut, onsen, mýdlo, Botchan dango a čaj a prohlídka přízemí, které používal císař. Ručník si musíte přinést s sebou, nebo si půjčit jeden onsenový za příslušný poplatek. Po hodině a půl čekání ve frontě jsme byli uvedeni do tatami malého pokojíčku ve 3. patře. Pokojíček měl stůl, skříň na věci a byla nám zima. Okna byla otevřená, takže nebylo moc příjemné převlékat se do yukaty. V nabídce byly dvě lázně, nicméně lidí tam bylo jak much, takže si to člověk moc neužil. Do Dogo onsenu chodí totiž místní hoteloví hosté, kteří mají slevové kupóny na onsen a přednost ve fronťě. Takže onsen nic moc. Mýdlo v ceně bylo jedno mýdlo (kostka), kterou používali naprosto všichni. Nic proti mýdlu v kostce, ale neholduji používání mýdla v kostce společně s xx dalšími lidmi. Po lázni jsem se opět převlékla do onsenové yukaty a vrátila jsem se do našeho soukromého pokojíčku, kde jsme dostali svačinku v podobě mini danga a čaje. Nevyužili jsem celých 80 minut, protože v pokojíčku byla opravdu zima. Leden není opravdu ideální pro návštěvu Dogo onsenu. Svačinka byla super, ale celkově nemám pocit, že to stálo za hodinu a půl čekání ve frontě. Dogo onsen je nejlepší zvenčí, opravdu zvenku ten onsen vypadá jako z animovaného filmu a večer je pohled na onsen ještě lepší.







Vláček Botchan je super, ale nejezdí, tak často. My jsme se s ním nesvezli, vzali jsme za vděk místní tramvajovou dopravou. Tramvaje tu mají staré s dřevěnou podlahou nebo moderní, které na sobě mají vánoční světýlka. Dogo onsen je na konečné a výrazně ušetříte, když si koupíte jednodenní pásmo, které lze použít na tramvaj i na bus. Jakmile vystoupíte z tramvaje, rázem vás překvapí ruch kolem. Dogo je známé onseny, chrámy, obchody se suvenýry, tuhle část města Matsuyamy mám moc ráda.



Po relaxaci a kochání se místním sortimentem jsme se vydali na průzkům dvou místních chrámů. První je jen 7 minut chůze od Dogo Onsenu a druhý je 20 minut chůze od Dogo Onsenu. Nejprve jsme navštívili Isaniwa chrám, ten co je 20 minut od Dogo Onsenu.





Další zastávkou byl chrám Ishiteji a to bylo poslední místo, které jsme ten den navštívili. Odebrali jsme se do místního byznys hotelu Toyoko, kde jsme si vyprali prádlo a brzy jsme zalehli, protože jsme toho za dnešek měli plné kecky.






Další den jsme se vydali do města Uchiko autem. Uchiko je super místo zaměřené na tradiční řemesla. Jsou zde dvě staré čtvrti se starou zástavbou. Bohužel i zde jsme chytli dobu, kdy většina muzeí a galerií byla zavřena. Bohužel tohle je Shikoku a tady mají zavřeno přes prázdniny. Pokochali jsme se starou zástavbou a místním chrámem Koshoji, který je známý svým spícím Budhou, kterou patrně jinde v Shikoku nenajdete.





Naší další zastávkou bylo město Ozu. Nejprve jsme si vyšlápli mírný kopeček. Expozice hradu je výborná, můžete si zde vyzkoušet samurajskou výstroj a výzbroj a nabízejí zde komplet vysvětlení, jak se stavěl hrad, jaké má části apod. Expozice je velmi přehledně udělaná, že to pochopí i cizinec a pokud se chcete něco naučit o hradech a samurajích, pak místní hrad doporučuju. Místní sbírka není rozsáhlá či velmi cenná, ale po vzdělávací stránce tenhle hrad nemá konkurenci. Opravdu.





Po vyškrabu na kopec a prohlídce místního hradu jsme se navštívili místní vilu Garyu Sanso s výhledem na řeku a město Ozu. Součástí vily je i krásná japonská zahrada. Tam jsem narazila na super sošku, která mi zvedla koutky. Manžel mě vyfotil společně se sochou a já si říkala: Holka, ty jsi na tom stejně jako já. Fotku dodám, až ji vyškemrám na manželovi.






A poslední zastávkou ten den byla Uwajima. Uwajima je malé městečko s přístavem, rybím trhem, několika chrámy a malým hradem. V Uwajimě jsme byli 31.12. a měli jsme v plánu zde slavit Nový Rok, bohužel večer začalo pršet, pak se strhla bouřka a nakonec padaly kroupy. Takže z toho sešlo, ale zpátky na Uwajima hrad. Uwajima hrad je maličky hrad na velkém kopci. Na úpatí kopce jste si mohli zapůjčit bambusovou hůl na výšlap. Bylo zvláštní, že jak Daigo nadával jako špaček, tak já jsem se dobře bavila. Zjevně patřím k těm, které "neštěstí" druhého "potěší" :-D minimálně "neštěstí" vlastního manžela :-D






Navečer jsme zaparkovali v místním byznys hotelu Toyoko a vydali jsme se na večerní procházku do dvou chrámů. První chrám Taga byl celkem zajímavý. Jedná se o chrám plodnosti. Naleznete zde kamené či dřevěné mužské nádobíčko. Talismany ve tvarech ženského přirození či mužského nádobíčka. Muzeum erotické tvorby, které sousedí s chrámem. Daigo do muzea nechtěl jít a ani se mu nechtělo koupit omamori ve tvaru ženského přirození. Myslím si, že se styděl :-D Vlastně když se na to kouknu zpátky, tak prohlídku chrámu uspěchával, jen abychom byli už z toho místa pryč...:-D






Chrám Warei je typický chrám, zde jsme strávili podstatně delší čas, než v chrámu Taga bylo to výmluvné. Zde jsme se zbavili starých talismanů. A zakoupili jsme nové talismany na nový rok. Přemýšleli jsme, že zde oslavíme Noý Rok, ale navečer začalo pršet, pak přišly kroupy a bouřka. Jak na Nový Rok, tak po celý rok...upřímně doufám, že ne! :-)





Zde končí naše putování pro rok 2014. Nacestovali jsme toho méně, než bychom chtěli. V těhu se prostě cestovat nedá, když to tělo nedovolí, ale jakmile situace dovolila, tak jsme rádi vypadli ven. Cesta na Shikoku byla moje na dlouho poslední větší cesta, protože se svištěm a plínami se cestuje trošku jinak, nicméně nemáme v plánu se cestování vzdát úplně, protože Hokkaidou stále čeká! Nenechte si ujít pokračování z naší cesty po Shikoku, protože jsme ještě zdaleka neskončili. Stále se probírám kotlem fotek, takže odkaz na rajče a kompletní fotodokumentaci naší cesty naleznete v příštím článku o Shikoku. Takara
 


Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 10:37 | Reagovat

Neuveritelne krasna reportaz. Nadalej Ti prajem vela pohody. (Robis mi chute na Japonsko, ale tak skoro sa tam asi zase nedostanem. Bohuzial. Nemozem tu krajinu zabudnt! Povlecu ma asi do Skandinavie. Nie som panom svojich krokov, na to mam strasne velky "stab" okolo mna, ktory mamanipuluje. Ale ja sa niekedy aj necham... ;-) )

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 20:37 | Reagovat

Výborně, Shikoku osobně navštívit nemusím, protože budu všechno znát z tvých článků :-) Inu, to by bylo ještě krásných míst na prohlížení a procestování. Uvidíme, jestli budu mít ještě někdy příležitost se tam na krásné japonské ostrovy podívat. Zaujal mě třeba ležící Budha :-)

3 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 22:50 | Reagovat

No ale stejně jsi poměrně čilá, přijde mi, žes toho musela nachodit až až nebo ne? :)

4 Takara Takara | Web | 28. ledna 2015 v 0:30 | Reagovat

[1]: Děkuju, je pro mě těžké vybírat fotky z toho množství, co mám. Skandinávie je super nápad. Jinak výsledky JLPT už jsou k mání na netu...jak dopadla tvoje vnučka? Tuším, že jsi psal, že dělala N3 taky. Já můžu prozradit, že jsem prošla... :-D čekám na certifikát, a pak napíšu víc... :-)

[2]: no ale určitě sis všiml, že jsem úplně opomenula 88 chrámů a poutníky, takže pořád bude, co objevovat :) Věřím, že když příležitost nebude, tak si ji vytvoříš :-)

[3]: Ano to je pravda, hlavně schody a tak, ale cestovali jsme nalehko, takže jsem táhla jenom břicho a jsem zvyklá hodně chodit, takže teď v těhu chodím taky (hodinku/dvě není problém) jediný rozdíl je v tom, že už to nepraktikuju každý den, ale po porodu zase začnu:-) (budu muset) :-D Nejhorší to je se záchody. Jdu na záchod a za 5-10 minut můžu jít zase v situaci, kdy další záchod je v nedohlednu to byl docela mazec... :-D

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 4:38 | Reagovat

[4]: Dobre, že to hovoríš. Musím sa jej spýtať, dlhšie som ju nevidel. Ona je už veľká  dáma a tak o mňa až tak moc zájmu nemá a teraz sa chystá práve na maturu. Mimochodom vraj stratila príšerne veľa času otrockým kreslením. Vybrala si ako maturitnú tému kreslený film a na asi minutovú sekvenciu musel nakresliť vyše 250 obrázkov. Ale výsledok je super! (Možno mi dá zvolenie, aby som to tu ukázal.)

Tebe gratulujem k N3! Určite je za tým kusisko práce. Zároveň držím palce k oným ďalším "skúškam", ktoré máš pred sebou... :-D

Ináč ako Čerf vyššie: Shikoku môžem teoreticky vynechať, keď sa tam k vám ešte raz dostanem... :-D

6 Takara Takara | Web | 28. ledna 2015 v 22:15 | Reagovat

[5]: Se zkouškami si teď musím dát voraz...čeká mě jiná životní zkouška (péče o kojence :-D ) takže na studium nebude zase tolik času...ale nechám se překvapit, třeba budu mít nenáročné miminko a nějak to půjde...a třeba taky ne :-) V tuhle chvíli jsem ráda, že jsem N3 dala (skóre závratné nebylo), ale než půjdu ke zkoušce a N2, tak uplyne hodně času...:-) Držím pěsti s maturitou a snad tu N3 dala...:-) Shikoku stojí za navštívení, pro mě to bylo jako "jiné Japonsko" opravdu pohodové a klidné...asi proto tam jsou ty poutě po 88 chrámech...je tam opravdu klid na rozjímaní :-)

7 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 4:57 | Reagovat

[6]: Vlastne som mal na mysli tu "zivotnu skusku", nie tak celkom jazykovu, recovu, ta moze naozaj pockat. Ale varujem. Dcera zacala robit doktorat a tiez dufala, ze ho pri "dokonalom" decku, akym to dieta skutocne bolo a my ako baby-ditters samozreje tiez(!), doteraz ho hotovy nema.
Vyzaduje dobru sebadisciplinu, ale drzim palce.
PS Este som sa vnucky netihol spytat, ci tu skusku ma za sebou.

8 Takara Takara | Web | 30. ledna 2015 v 0:23 | Reagovat

[7]: Děkuju :-) no při dětech se studuje dost špatně a je to jak píšeš: "o dobré sebedisciplíně" nicméně, není to nemožné a od toho se musím odpíchnout...:-) budu věřit, že se to "nějak" zvládne :-)

9 Miska Miska | 2. února 2015 v 22:50 | Reagovat

Krasne fotky, ked sa bude dat urcite by som tiez chcela navstivit vsetky hlavne ostrovy... uz len zacat setrit :D

10 Takara Takara | Web | 12. února 2015 v 23:49 | Reagovat

[9]: Ono to cestování není tak drahé, když jsi skromná na dopravní prostředky, hotely, jídlo apod. Na ostrovy se určitě chystáme, ale až poté, co si projedeme Hokkaidou, hodně mě drásá, že jsem tam ještě nebyla...:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama