Pod rozkvetlou švestkou...

22. února 2015 v 13:41 | Takara |  Místní zajímavosti
Špatná zpráva pro alergiky: "už to kvete!" a začíná tedy peklo na Zemi pro lidi s alergií na pyl. Sice to kvete málo, díky nižším teplotám v porovnání s loňskem a o něco později, než obvykle, ale kvetoucí kamélie-tsubaki jsou postupně nahrazovány kvetoucí ume (švestkou): v odstínech bílé, růžové i červené a to znamená, že jaro už je opravdu za dveřmi. Podle "pylových předpovědí" na tom bude oblast Kantou s pylem opravdu zle, což by měl být signál pro mého manžela alergika, že je čas vyrazit na alergo. Snad ho tam v dohledné době dokopu. Alergii na pyl švestek nemáme naštěstí nemáme, takže jsme vyrazili ven podívat se na "ume matsuri" aneb slavnosti švestek.



Když jsem přijela do Japonska poprvé, opravdu mě překvapilo to místní sepjetí s přírodou, focení květů: švestek, meruněk, třešní atd.. Přišlo mi to zajímavé a zvláštní (v dobrém smyslu slova), ale musím říct, že po těch 3 letech strávených tady, už jsem do do místního systému: "kvetou ume = jdeme fotit" "kvetou roubai = jdeme fotit" "kvetou sakury = jdeme fotit" dostala. Z nějakého důvodu právě ume matsuri (švestkové slavnosti) jsme vždycky nějak vynechali, loni to byla moje hospitalizace a následná chřipka poté, takže jsem stihla až Kawazuzakury (sytě růžová odrůda sakury, která kvete v Kantou koncem února, ale letos bylo docela zima, takže ji čekáme později až v polovině března) Takže jsem ve švetkovém sadu v Shin Matsudě byla poprvé a určitě ne naposledy.



Abyste se dostali do švestkového sadu je potřeba nejdřív dojet vlakem do Shin-Matsudy (směr Odawara), a pak přestoupit na bus, který vás zaveze po 30 minutách jízdy na místo, kde se nachází švestkového sadu. Jakmile vystoupíte z busu, tak jdete podél vlaječek, takže se určitě neztratíte. Jako první jsme se dostali ke stánku s místním sortimentem: švestkový jam, švestkové osenbei (sušenky, krekry apod.), umeboshi (sladkoslanokyselé švestky), které moc nemusím, ale na Shikoku jsem se dostala k opravdu dobrým, které nebyly tolik slané, protože kombinaci slanokyselého nemusím a po těch se zaprášilo tak, že i D. zíral. Švestkové džusy a pálenky. Umínila jsem si, že švestkový jam si jeden koupím, ale až na cestě zpátky (zde se mi dostalo poučení, o které se s vámi ráda podělím v závěru článku).



Pokračovali jsme dál do sadu a s lítostí musím říct, že ač je polovina února, tak švestky v plném květu nebyly. Sem tam květ, některé stromy byly obsypané pořádně, ale většina stromů v květu nebyla. Říkala jsem si, že kdybychom přijeli později, taky by se nic nestalo. Švestkové matsuri se v Shin Matsudě pořádají od konce ledna, do konce února, ale hádám, že koncem ledna tu nic k vidění nic moc nebylo, protože letos bylo i v Kantou docela chladno...I když oněch slibovaných 30cm-50cm sněhu v Kantou opravdu nespadlo (sněžilo asi hodinu, takže můžu říct, že jsem viděla "pár vloček" nicméně bylo více dní v lednu, kdy teplota v Kantou šla k nule i lehce pod, proto si myslím, že mají švestičky zpoždění, i když naše mini-ume na zahradě už v květu je.



Kromě obdivování ume-švestek tu byl i program. Yabusame tradiční lukostřelba jejíž počátky se řadí do období Jómon, při které se jede na koni a střílí z luku na 3 různé druhy terčů a během jedné jízdy se trefují do 3 terčů rozmístěných po dráze. Údajně první císař Japonska byl zvyklý nosit do boje luk a ten se stal symbolem síly a autority. Nicméně tato dovednost se rozšířila postupně mezi elitní vojáky a samuraje. Kdy bylo třeba nejen vládnout mečem z koňského hřbetu, ale i střílet z koníka. V Japonsku existují dva hlavní styly či školy pro tradiční lukostřelbu a ukázky, které jsme viděli právě v Shin-Matsudě se hlasily k jedné z nich a to ke stylu Takeda. Jejich škola se nachází v Kamakuře při Shintou chrámu Tsurugaoka Hachimanguu . Během programu padlo v souvislosti se školou Takeda padlo i jméno Toshihiro Mifune (coby studenta), což je známý herec z mnoha samurajských filmů.



Focení střelců na koních, bylo velmi obtížné, zvlášť když komentátorka nestíhala pronášet svoji řeč v časech vyhrazených na výměny koní a jejich jezdců. Takže bylo obtížné vychytat ten moment, kdy vyjedou. My jsme seděli hned u prvního terče, do kterého se většinou nikdo netrefil, k nesmírnému zklamání diváků. Někteří starší Japonci na jezdce pokřikovali těsně před tím, než vyslali šíp na terč, což si myslím, že jejich soustředění na střelbu moc nepomáhalo. Naopak u 2. a 3. terče byli střelci na koních úspěšnější. Mezi střelci byly i dívky (2) a i jim samozřejmě diváci fandili, ale když se ani jedna netrefila, tak to bylo okomentovano stylem "no jo holky", někteří mužští diváci zase mudrovali nad tím, že holky jedou příliš pomalu, ale to můžu vyvrátit, protože jsem po neúspěšných pokusech jezdce vyfotit, natáčela videa, takže vím, že holky byly kolikrát i o vteřinu rychlejší. Ono je celkem dřina jet rychle a ještě se trefit, což je cílem téhle disciplíny.




Na Yabusame jsem byla poprvé, takže žádný odborný popis vám nejsem schopná dát, vše co můžu nabídnout je pouze laický pohled "na věc". Musím říct, že to byla opravdu pěkná podívaná. Držela jsem pěsti hlavně holkám, aby se trefily, když ne u našeho terče, tak u 2. nebo 3. na dráze. Myslím si, že je super, že tam holky byly a s manželem jsme jim opravdu fandili. Terče se během programu měnili dva byly čtvercového tvaru. Na první střelbu se použil terč hranatý s namalovaným kruhovým terčem. Pro druhou střelbu se používal čistě dřevěný terč bez malování. Terč, který přišel na konec, byl nejmenší, kruhového tvaru a mám dojem, že ho trefil pouze učitel místní školy, k hlasitému zklamání starších diváků.




Celá akce byla zakončena bubny Taiko, a pak už se začalo uklízet. Skládaly se modré plachty, které byly připraveny pro diváky a nataženy přes rýžové pole. Jeden cizinec si anglicky postěžoval, že to pole ale opravdu smrdí. Patrně do té doby, potkával pole jen bez zápachu, takže pro něj to byl silný zážitek a pro mě vlastně taky, protože jsem měla, co dělat - koutky mi tedy cukaly pořádně. Nicméně úsměv mě přešel, když jsme se pomalu vraceli švestkovým sadem ke stánku s jamem...ano, správně, je tu slíbené poučení: Pokud v Japonsku chceš koupit něco u stánku, kup to radši hned, později už by to nemuselo být k mání...Plačící No nic popojedem... Na na mém youtube naleznete minividea přímo z akce:
1) úvodní rozběh: http://youtu.be/raUljFYklFg
2) první střelba na kulaté terče: http://youtu.be/CEf71XU1yns
3) první střelba na kulaté terče 2: http://youtu.be/vhzDtFrDIug
4) druhá střela na hranaté terče: http://youtu.be/NGDmJHPSs8g
5) příprava na první střelbu: http://youtu.be/x6IOU2sOGXw


Kromě švestek v únoru kvete i tzv. roubai a pořádají se "roubai matsuri" robaj vonný


Udělali jsme si s manželem pěkný den mezi švestkami a pro mě to bylo poprvé a stejně tak jsem poprvé měla možnost vidět Yabusame "naživo" a musím říct, že to bylo super. I když mi bylo líto, že nemám ten švestkový jam, protože jsem chtěla vědět, zda to bude chutnat jako švestková povidla nebo ne. A taky že švetky kvetly jen tak "na půl" takže vám nemůžu ukázat tu nádheru plně kvetoucího švestkového sadu. Při trošce štěstí se mi to podaří třeba příští rok :-) Takara


 


Komentáře

1 Zdenda Zdenda | 22. února 2015 v 17:05 | Reagovat

To musela být opravdu pěkná podívaná, jenom škoda že jim to moc nešlo, ale uznávám že jet rychle na koni a do toho si načasovat kdy vystřelit a mířit dá docela zabrat.
Zima je i tady v Česku,  vypadá to že se jaro ztratilo, když tu máme okolo nuly ,ale snad se objeví. :D
A ten jam by mohl chutnat jako naše povidla. Nejsem odborník, takže jenom tipuju, ale je pravda že když si chceš na takovéhle akci něco koupit tak je lepší to koupit hned a tu chvilku se s tím tahat než spoléhat na to, že by to mohlo být až se budeš vracet. Při nejhorším se dá koupit i mimo ne ? Ale fotky jsou pěkný. :D

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. února 2015 v 21:37 | Reagovat

Taky mě v Japonsku překvapilo, jak na každém květu v zahradách viselo šest fotografů :-). Pěkné pohledy, no a samozřejmě nemůžu pominout můj oblíbený - momentálně pořádně zasněžený - kopeček :-).

3 Takara Takara | Web | 23. února 2015 v 8:41 | Reagovat

[1]: Mně právě přijdou ty japonské švestky jiné, než ty naše české, takže jsem to chtěla vidět-ochutnat ten rozdíl...Ano, selským rozumem..."nečekej na pak..." sehnat takový jam někde mimo je obtížné ne nemožné, ale v supermarketu ho většinou neprodávají, protože jsou to jamy určené jen a pouze pro tyhle matsuri (slavnosti), takže mám smolíka...leda, že bych se vypravila ještě na jiné švestkové matsuri :-)

[2]: Když jen visí, tak je to ještě dobrý, horší je když se strkají, lezou si do záběrů apod...tady to bylo relativně všechno v klidu, ale měls vidět, jaká tlačenice byla na yabusame...seděli jsme v první řadě a vedle mě byl ten nejlepší spot, takže pošuci přes fotky tam byli namačkaní jako sardinky a strkanici se člověk nevyhnul, takže si se mnou manžel raději vyměnil místo, když to viděl...no užil si :-) Někteří Japonci, když jde o fotky neznají bratra, zvláště ti kolem 50.-60. let :-D Zasněžený kopeček mám raději, než ten nezasněžený :-)

4 Adéla Adéla | E-mail | 23. února 2015 v 19:52 | Reagovat

Krásné fotky! V Japonsku to na jaře musí být strašně krásný jak vše začíná kvést. Plánujete třeba cestu do Číny nebo někam z Japonska? Vím, že teď asi ne, když je na cestě mimčo ale třeba až povyroste... :)

5 Takara Takara | Web | 23. února 2015 v 23:48 | Reagovat

[4]: Určitě zbytek Asie je v plánu, protože to máme blíž než do Evropy, takže v budoucnu to v plánu je, nicméně řadu cest si necháme asi až na čas, kdy děti už budou z domu. Kam se odvážím nejdál se svištěm bude na Okinawu (3 hodiny letu) a jinak budeme cestovat po Japonsku, protože je stále dost míst, kde jsme ještě nebyli :-) kdy začneme cestovat záleží na tom jaké mimčo jsme si vyrobili (tzn. jak bude reagovat až porostou zuby, jestli bude mít koliky aj. ale taky jestli bude spíše klidnější mimi nebo akční, v tomhle se budeme muset přizpůsobit...nicméně na roce a půl už to bude pohoda :-) )

6 Sophii Sophii | Web | 26. února 2015 v 20:26 | Reagovat

V Japonsku už to kvete? Jaké je tam klima? Když se dívám na mapu tak to vypadá, že je Japonsko snad i severněj než ČR... ale možná to trochu klame. Tady v ČR máme pomalu začátek března a vypadá to tu jak v listopadu :-/ :D Polšete nám sem to jaro.

Jinak, rozkvetlé stromy jsou nádhera.. už se nemůžu dočkat až to vypukne i tady u nás :)

7 Takara Takara | Web | 27. února 2015 v 0:17 | Reagovat

[6]: V prefektuře (blízko Tokya), kde žiju máme mezi 10-14 stupni, takže tady už opravdu začalo jaro :-) Pro řadu Japonců je jaro velmi náročné, řada jich tu má alergie na pyl :-D

8 * * | 27. února 2015 v 14:24 | Reagovat

[6]:Japonsko je o dost jižněji, než ČR - dokonce i Hokkaidō je o dost jižněji. ČR je tak na úrovni středního Sachalinu (Karafuto). Japonsko je spíš na úrovni středomoří v Evropě. Takže na stejné zeměpisné severní šířce je tam vlastně v zimě o dost chladněji. Zato v létě si i díky vlhkosti užijete v japonsku tepla dost:-) A samozřejmě je tam teplěji, než v ČR.

Jinak Ume kvete hodně brzy, takže první ume už kvetou i v ČR.

Ještě bych doplnil k Ume, že jde o rostlinu s lat. názvem Prunus Mume - bohužel to nemá český ekvivalent. Dřív se používal dost výraz "japonská švestka" (takého používám, ale vede to k nedorozuměním), jenže ten se používá i pro úplně jinou rostlinu - Prunus Salicina, která je v evropě o dost rozšířenější. Dneska se vzhledem k tomu, že má blíž k meruňce používá někdy i označení "japonská meruňka", a v hovorové řeči často i ume (přecejenom, většina čechů ho  z ná z japonska pod tímto názvem, z kterého je odvozen i latinský název).

9 Takara Takara | Web | 28. února 2015 v 8:20 | Reagovat

[8]: Hokkaidou jižněji nebude, jinak by nebylo schopno dosahovat -20 v zimě. Při pohledu do Atlasu můžu říct, že je minimálně na úrovni ČR (záleží na tom, jak moc atlas zkresluje)...Myslím si, že bohatě postačí teplotní srovnání, teď kolem Tokya je mezi 10 až 15 stupni...kolik máte v Čechách netuším, to tušíte vy...

Co se japonské švestky týče, tak jak jsem psala mám pocit, že se jedná o něco jiného a je to ten samý problém jako u mikan (ta se taky překládá různě od small orange po mandarinku). I tady to je něco jako "ztraceno v překladu", protože když jsem se ptala, co to je Japonců (ve škole, manžela apod. tak ve svých slovnících našli výraz plum, tzn. švestka)  "také ho používám" :-D Zkusím za tebe použít výraz aprikot :-D schválně, co to udělá :-D a kolik lidí mi řekne, že to je plum blossom a ne aprikot blossom :-D  "Its common names include Chinese plum and Japanese apricot. The flower is usually called plum blossom. This distinct tree species is related to both the plum and apricot trees. Although generally referred to as a plum in English, it is more closely related to the apricot...Jak říkám ztraceno v překladu :-D

10 Louvalou Louvalou | 1. března 2015 v 13:13 | Reagovat

Hokkaido je skutečně výrazně na jih vůči ČR. Taky jsem tomu nechtěla věřit, ale jde to jednoduše ověřit na Google maps. Pravým tlačítkem myši kontextové menu a položka "What's here". Ve vyhledávacím poli se zobrazí souřadnice bodu, kde jste klikli. Nejsevernější cíp Hokkaida je cca 45.5, což v Evropě odpovídá severní Itálii (Miláno). Nejjižnější kus ČR je cca 48.5. Buďme rádi za Golfský proud a že jsme ve vnitrozemí :-)

11 Takara Takara | Web | 2. března 2015 v 0:41 | Reagovat

[6]:
[8]:
[10]:
Louvalou to rozsekla :-) , opravdu podle Google maps (s nimi se hádat nemá velký smysl, pravděpodobně jsem koukala na podobnou mapu světa jako Sophii tzn. s maximálním zkreslením :-D ) je nejsevernější cíp Hokkaida na úrovni Itálie...Geografickou otázku máme tedy zodpovězenou, děkujeme :-)

Nicméně, to že v Japonsku někde kvete, je otázkou teplot a v Japonsku, ač je geograficky na úrovni Středomoří, tak v některých oblastech Japonska je stále větší zima, než ve Středomoří, což už zmínil pan *, ale podle mě zeměpisná poloha, tedy nebude úplně to stěžejní pro fakt, zda to tu bude kvést dříve nebo později ve srovnání s ČR. Letos např. kveteme o dost později, protože v Kantou bylo více dní, kdy teploty spadly pod nulu a na řadě míst Honshu se nekvete vůbec, protože teploty tu máme nižší, v Kantou už kvetou sakury (kawazuzakury-odrůda sakury, kvete brzo na klasické sakury si musíme počkat), a tady jsou ty teploty shodné s Itálií, i když ta je geograficky ve srovnání s polohou Kantou o dost výš, takže by u nás mělo být tepleji (pokud se budeme dívat na mapu a vynecháme mořské proudy a jiné klimatické jevy jako je období dešťů apod., které hrají roli)

Vlastně je to docela zajímavé, že se prakticky nacházíme v podobné zeměpisné šířce jako Středomoří a přesto tu máme v zimě nižší teploty. Zdá se, že pokud jde o teplotu, tak do té zasahuje více faktorů, než jen zeměpisná poloha...Hokkaidó (jeho nejsev. cíp), že je na úrovni Milána, mě dost překvapilo, tedy spíš ty teploty :-)

12 Sophii Sophii | Web | 3. března 2015 v 20:16 | Reagovat

[11]: Dívala jsem se na svůj glóbus a asi to neni uplně ideální.. se zkreslením jsem počítala.. ale že se Hokkaidou nachází geograficky na úrovni Milána mně dost překvapilo. Samozřejmě, že teploty hodně ovlivňují i mořské proudy. Např. má známa, co teď odjela do Anglie (Birmingham), tam zimu ani nezažila. Sněžilo jim tam jednou, jinak měli celou zimu teploty kolem 10ti až 12ti stupňů.

Sama ani nevím proč mám Japonsko zafixované jako TU chladnější zem než je ČR... bůh ví z čeho to pramení :-D, takže rozkvetlé stromy překvapily.

A hledím teda, co všecko lze na Google najít :D

13 Sophii Sophii | Web | 3. března 2015 v 21:17 | Reagovat

[7]: Jej, chudáci, kýchání je zlo .. sice nejsem alergik, ale děsně trpím na rýmu. Radši budu mít horečku a kašel, než abych dostala rýmu, to se totiž se mnou pak táhne i tři týdny :)

14 Takara Takara | 4. března 2015 v 0:14 | Reagovat

[12]: Já na globus nekoukala, já si vyjela mapu světa s barevným rozlišením států, ale zjevně maximálním zkreslením :-D Opravdu jižnější poloha neodpovídá místním teplotám, protože kolem Tokya máme dost podobné teploty jako v severněji položené ČR a lišíme se o pár stupňů nahoru nebo dolu a léto je tu peklo, protože je tu větší vlhkost vzduchu, ale teplotně jsme na tom dost podobně jako ČR v létě(33-36 max.) takže díky vlhkosti vzduchu si člověk přijde jako ve skleníku. A Hokkaidó dosahuje v zimě až -20 stupňů, takže jsem ani na chvilku neuvažovala, že by mohlo být na stejné úrovni s Milánem (tam -20 běžně nemívají :-) ) Tak jsme se obě něčemu přiučily...což je určitě pozitivní...protože o geografické poloze Japonska jsem nikdy moc nepřemýšlela...spíš vůbec :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama