Svátek obchodníků aneb sv. Valentýn

14. února 2015 v 3:59 | Takara |  Kalendář
Na úvod bych asi měla říct, že mi myšlenka "Valentýn aneb svátek zamilovaných" přijde trošku ujetá a nezaujala mě ani historie toho svátku. Vůbec nejde o to, že bych si snad myslela, že se jedná o kýč nebo držela pózu "americkej svátek, který slavit nebudu!". Jen mi přijde trošku mimo slavit svátek zamilovaných v únoru, když jsou - jak by řekl můj milovaný tatínek - meze ještě studené (při určité venkovní aktivitě, kterou zamilovaní provádějí, vám reálně hrozí zánět ledvin) a o to větší smysl mi dává "byl pozdní večer, první máj..." coby den, kdy se v Čechách sháníme po nejbližší rozkvetlé třešni. Slavení svátku zamilovaných v půlce únoru vnímám tedy spíše jako chytrý tah obchodníků, kteří se mezi tržbami za Vánoce/Nový Rok a za Velikonoce rozhodli vydělat taky nějakou tu kačku v únoru. To ovšem neznamená, že květinou obdrženou "na Valentýna" dárce seřežu domodra. (Ha! čichám, čichám pokrytecké sklony! :-D Je to tak!) Vzhledem k mému sklonu vybírat si partnery, kteří lidově řečeno: "na kytky moc nejsou", tak jsem vlastně byla ráda, že jsem se kytky dočkala alespoň na Valentýna. Ale opravdu bych kytku ocenila i v jiný den, než zrovna na sv. Valentýna. Fakt! Co tím chci říct je, že nejsem v zásadě proti slavení Valentýna a přiznávám, že jsou situace, kdy člověk - žena ocení, že si jeho lepší polovička vzpomene alespoň "na Valentýna", ale nejsem schopná zahnat pocit, že bychom si měli dávat najevo, že se milujeme a jsme pro sebe důležití i v jiné dny, než jen v den, kdy obchodník kasičkou zachrastí a z výloh na nás kouká dekorace alá "srdce na 100 způsobů"...


V Japonsku Valentýna dovedli k dokonalosti tím, že svátek zamilovaných rozdělili. Valentýn je vlastně svátkem zamilovaných ale pro muže. Ptáte se co tedy ženy? Nebojte a Pro ženy je zde White Day (14.3.), zde se obchodníci patrně rozhodli vydělat hned dvakrát, protože Japonci většinou neslaví Velikonoce - výjimkami jsou, ti kteří jsou křesťanského vyznání. Ale pomlázku v Japonsku rozhodně nečekejte! :-) Kromě oné separace svátku zamilovaných, existuje v případě japonského Valentýna, ještě jeden ryze japonský aspekt, který jinde ve světě asi nenajdete. Vděčnost! Poděkování za podporu, pomoc... Vedle Valentýnek typu: "mám tě rád" (variace zahrnující slovo suki = mít rád, oblíbit si) nebo I love you (pro Japonce je asi snazší říct: "miluju tě" v Angličtině, protože v Japonštině jsem ho zatím na žádné Valentýnce napsané neviděla) se zde hojně objevují valentýnské pohlednice se slovem: "děkuji" - sloužící jako projev vděčnosti: otci, bratrovi, kamarádovi, kolegovi...Těm všem se prokazuje na Valentýna vděčnost a dávají se jim bonboniéry, které se vzhledově liší od těch určené manželům či milencům (jsou méně zdobené), nebo třeba sushi naaranžované do tvaru srdce, jež ocení muži, které čokoláda prostě nebere, či jinak tématicky laděné a patřičně oceněné pochutiny. To ale znamená, že mě jako ženu na Valentýna čoko/kytka nečeká a naopak mě čeká práce.

Moje loňské valentýnské překvapení...rozhodně potěšilo :-)

Valentýn pro ženy v Japonsku je časem, kdy obdarovávají, jak své milované, tak i své kolegy většinou čokoládovou bonboniérou a to by jim mělo být oplacenou čokoládovou bonboniérou (s bílou čokoládou) v březnu na White Day. Nicméně někteří kolegové tu "oplátku" řeší tak, že dotyčné dají marshmallow v pytlíku a tím to pro panáčky hasne. Pro řadu Japonek, je dávání čokolád kolegům zbytečné (ty samé pocity mívají Japonci naopak v březnu), ale přesto čokoládu darují, protože "se to tak dělá" a kdyby nedaly nic, tak by se kolegové mohli domnívat, že dotyčná s nimi má nějaký problém, proto je bezpečnější čokoládovou bonboniéru dát, ať už si o tom myslí dotyčná cokoliv. Zajímavý byl průzkum, který dělala Asahi TV, kde se žen ptali na názor na "valentýnské čoko pro kolegy" a zda budou letos kolegy obdarovávat. 58% dotazovaných žen řeklo, že jim to přijde zbytečné, ale celkem 90% se vyjadřilo v tom smyslu, že bonboniéru dají. Mezi muži se názory na valentýnské čoko liší a řekla bych, že to je do jisté míry závislé na tom, zda "dotyčný" čoko rád nebo nerad. Když se v jednom TV programu ptali mužů na to, co oni a "čoko", tak názory byly opravdu různé: byli muži, kteří řekli, že je bonboniéra na sv. Valentýna potěší a byli muži, kteří řekli, že když nebude, tak se zlobit nebudou. Každý rok v únoru lituju Keiko, která pracuje ve firmě s mým manželem a je tam jediná žena na 10 mužů. Vsadím boty, že vybírá bonboniéry pečlivě a já bych jí moc přála, aby její snaha byla v březnu patřičně oceněna ("na oplátku") více, než jen obdržením pytlíku s marshmallow. Ovšem když se podíváme na historii White Day v Japonsku, tak zjistíme, že o marshmallow tam skutečně původně šlo, takže si myslím, že to je ze strany takové muže (toho, který dal marshmallow) pokus o vtip, ale o White Day se rozepíšu, až to bude aktuální. Tzn. v březnu :-)

Odhodlala jsem se upéct svůj první perník v životě...na poprvé to nebylo vůbec špatné (soudě podle počtu manželem "sežraných perníků", ale olšová ruka, co se zdobení týče, je opravdu znát:-)

Co pro mě znamená Valentýn v Japonsku? Kromě toho, že musím/chci obdarovat svého manžela (bylo by mu líto, že nic nedostal a ostatní-kolegové od svých drahých poloviček něco dostali, takže jste si určitě všimli, že moje teorie: "o obdarovávání svých milovaných, má smysl i bez pohledu do kalendáře, teď v praxi dostala trošku na držku, že?) Nicméně, co bych pro svého manžela neudělala :-) Je už naší tradicí, že píšeme dopis, psali jsme si dopisy vedle emailů a skypů, ještě když jsme spolu chodili, a tak psaní dopisů pro nás oba má své kouzlo. S čokoládou to bude horší, proto jsem po svých neúspěšných pokusech z loňska (čokoláda neztuhla) a předloňska (čokoláda byla tak tuhá, že v ní D. nechal málem zuby), zavrhla výrobu domácí čokolády, alespoň do té doby, než najdu dobrý recept. Rozhodla jsem se upéct něco jako variaci "perníkového srdce z pouti". Celkem jsem upekla jedno velké srdce pro manžela - z lásky a 20 menších pro muže v okolí jako vyjádření oné vděčnosti. Ta menší tak byla určená pro kolegy v D. práci, pro mé japonské učitele a také pro zákazníky D., kteří jak se doslechli, že čekáme přírůstek, tak sviště hned obdarovali (jestli něco mají Japonci rádi, tak děti jsou na žebříčku top a z narození dítěte se neraduje jen vaše rodina, ale i sousedi, kolegové a dokonce i zákazníci, to ovšem neznamená, že se nenajdou Japonci, kteří děti nemusí, i těch je hodně a spousta sousedských sporů je o tom, že starší spoluobčané nesnesou dětské hlásky, linoucí se ulicí, parkem apod. občas se není čemu divit, protože někteří malí Japonci se dají bez nadsázky přirovnat k paviánům) Z 20ti perníkových srdíček s nápisem "děkujeme", ovšem přežilo jen 5, protože manžel si na nich pochutnal. Dobrá zpráva je, že mu chutnala, špatná zpráva je, že nemám, co bych dala svým japonským vyučujícím ani manželovým kolegům a musím tedy koupit bonboniéru pro své vyučující. D. kolegům nic dávat nechce, protože prý teď není situace v kanceláři nejlepší "nejsou kamarádi", hádám, že jde jen o výmluvu, aby ospravedlnil sežrání 15ti perníkových srdíček. :-) Poučení pro příště: do fólie zabalit hned, jak zaschne poleva na "u" ve slově arigatou (překlad: děkuju)...


Závěrem bych chtěla popřát těm, kteří slaví Valentýna, ať si ho pěkně užijí. Těm, kteřího neslaví nebo mají stejný postoj jako já tzn. vyznávají lásku mimo dny, které jsou zakroužkované v kalendáři, ale kytce na Valentýna se rozhodně nebrání, protože kytek není v případě dam nikdy dost, jinými slovy "pokrytcům" přeji hezkou ničím nerušenou sobotu. Takara
 


Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 14. února 2015 v 7:33 | Reagovat

A vyslovujú to pekne "VaRRentýn"?

Tak Tebe pekného Varetnýna. Môj vnuk Valetnín ma teda dnes sviatok, ale vo Svajčiarsku to slávia len katolíci. Curych je protestantský, takže mi nič, vyhovárame sa na domorodcov. Ale on dostane teda predsalen niečo, lebo v ich rodine panujú silné japonské návyky.

S tými detmi a Japoncami je to naozaj podivné. Pamätám, keď som tlačieval kočík s potomstvom, že som musel japonských turistov odháňať od neho ako včely, ktoré sa vrhajú na med! Úplná fanatici do detí.

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 14. února 2015 v 9:49 | Reagovat

Taky jsem zastáncem "rovnoměrných projevů zamilovanosti", ať už zrovna je Valentýn nebo není. Dřív jsem tenhle svátek okázale ignoroval, posledních pět let si ho na zralá kolena připomínám :-). Perníčky musely být skvělé, když na kolegy v práci nezbylo!

3 Takara Takara | Web | 14. února 2015 v 10:20 | Reagovat

[1]: バレンタインデー "barentaindé"
Musím říct, že to manie kolem dětí začíná už "od dětí v bříšku" cizinka/necizinka moje břicho se stalo veřejným majetkem nebo to tak alespoň vypadá, protože na něj každý sahá. V Čechách jsem těhotná nebyla, tak nemám s čím srovnávat... :-D Na tom, že Japonci mají děti velmi rádi se asi všichni shodneme, protože je to poznat...

[2]: Samozřejmě jsem ráda, že chutnaly... na rozdíl od českého vánočního cukroví, které je pro některé Japonce moc sladké. Tak perníky, zdá se, slaví úspěch :-)

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 14. února 2015 v 11:04 | Reagovat

Já Valentýn nerada, s přítelem si v tom rozumíme. :D Na čem ale trvám, je první máj - musí se mnou pěkně ven a pod strom! :)
Jinak tyhle japonský zvyky jsou zajímavý, ale co si budeme nalhávat - nelíbí se mi. :) Každopádně ten dárek na první fotce, to je moc hezké! :D

5 Radek Radek | E-mail | 14. února 2015 v 15:51 | Reagovat

Zdravím do Japonska. A mohu se zeptat, na které internetové adrese je Váš starší blog do roku 2013, tento začíná až 2014. děkuji

6 Radek Radek | E-mail | 14. února 2015 v 15:53 | Reagovat

Aj teď jsem se podíval na úvodní článek znovu (a předtím jsem přehlédl, že je tam psáno o smazání). Není to škoda, nebylo by lepší bývalo si přebrat jen to dobré z toho minulého blogu a vypustit všechno to co nebylo pravda? Škoda. Jen doufám, že se za poslední rok máte mnohem lépe než předtím. ;-)

7 Adéla Adéla | E-mail | 14. února 2015 v 15:59 | Reagovat

Ty perníčky jsou krásný! Moc se ti povedly! :) Jinak já valentýna nijak neprožívám.:D

8 Tomáš Tomáš | E-mail | 14. února 2015 v 21:28 | Reagovat

ahoj,vôbec sa tvojmu manželovi nečudujem,ja na jeho mieste by som ti tie perníčky zožral bez hanby tiež.domáce je domáce a žiadny produkt z obchodu ich nenahradí. a to každý sahá na břicho si na slovensku radšej nechcem ani predstaviť čo by sa dialo :-)

9 * * | 14. února 2015 v 23:10 | Reagovat

Japonský Valentýn je mi mnohem sympatičtější, než český (ano, mám rád čokoládu:-). Na bílém dni je záludné, že je značený jen v japonských kalendářích, takže je narozdíl od Valentýna těžší ho uhlídat, pokud člověk nepoužívá japonský kalendář.

10 Takara Takara | Web | 15. února 2015 v 3:27 | Reagovat

[6]: Důvody ke smazání byly, myslím, že jsem je uvedla v prvním - úvodním článku a dále rozvedla v komentářích pod článkem...a když to shrnu, tak první rok obsahoval více "výlevů" první rok jsem měla "sbaleno domů" snad každý týden, jak se mi v Japonsku nelíbilo, než faktických infomací...a s potěšením můžu říct, že tenhle stav se postupně zlepšil a funguju na principu: "méně stížností-více snahy" Přesto ani v novém blogu se mi nepodařilo zakrýt fakt, že přestěhování do Japonska bylo pouze ekonomické rozhodnutí(manžel by v Čechách nenašel práci), a že kromě karate, které jsem dělala x-let a čtení/sledování Naruta jsem k Japonsku neměla žádný vztah...Nebyl to tedy můj sen tu bydlet...proto se můj blog poměrně liší od blogů lidí, kteří Japonsko milují a Japonsko je jejich zájmem...snažím se psát, co nejobjektivněji, ale někdy to prostě nejde...přiznávám ;-)

11 Takara Takara | Web | 15. února 2015 v 3:30 | Reagovat

[4]: Jo, ale letos si nevzpomněl a ještě se na mě naštval, takže se zavřel ve své pracovně s tím "ať ho neotravuju" :-D Takže mimořádně "hezký" Valentýn...no nic počkám na White Day, zda se bude něco dít :-D

12 Takara Takara | Web | 15. února 2015 v 3:33 | Reagovat

[8]: V Čechách je to prý s tím osaháváním stejné, nicméně řada lidí v Japonsku si ode mě drží normálně odstup. V přecpaném vlaku je často vedle mě volné místo, ale teď co mám břicho jako bych snědla obří meloun v celku, si ke mě sedají, jen aby si mohli "sáhnout" :-) Vnímám jistý rozdíl mezi dobou, kdy jsem nebyla těhotná a teď v "době břichaté" :-)

13 Takara Takara | Web | 15. února 2015 v 3:40 | Reagovat

[8]: Nemám mu to za zlé...to rozhodně ne, ale to nemění nic na mém přesvědčení, že příště budu balit, jak zaschne poleva na posledním "u" 8-)

[9]: Pochopitelně :-D u českého Valentýna se jako chlap víc nadřeš, zatímco u japonského čekáš s nastavenou rukou :-D být chlapem, taky si nestěžuju :-D  Muž to dovedl do dokonalosti: "zrušil" White Day, protože my Češi ho neslavíme, a že prý budeme slavit Valentýna, ale po japonsku, protože tu žijeme...Návrh pochopitelně neprošel :-D

14 Radek Radek | E-mail | 15. února 2015 v 11:49 | Reagovat

Ano díky za odpověd. Já jsem si to blbec právě přečetl ten první článek až potom, chyba. Ale teď už úplně chápu proč byl smazán.
Ale je super, že si mohu číst tento a líbí se mě ten jiný pohled na Japonsko.
Já byl v Japonsku 3x a teď se chystám na japonštínu.  :-)

15 Takara Takara | Web | 15. února 2015 v 23:53 | Reagovat

[14]: Ne v pohodě, to se nic neděje, myslím, že jsi jeden z mála, kdo si ten úvodní článek v čase "rok poté" přečetl...Držím pěsti s Japonštinou, já bohužel talent na jazyky nemám, takže pro mě je to docela dřina, i když jsem "u zdroje" a než půjdu ke zkouškám na N2, tak to ještě potrvá... :-D Máš zápisky z cest po Japonsku, že bych se mrkla a zkontrolovala, zda mi neušlo nějaké zajímavé místo (tip na výlet :D )

16 Radek Radek | E-mail | 16. února 2015 v 1:49 | Reagovat

Bohužel nemám. Ale zkus mi třeba hodit části Japonska, kde jsi zatím moc nebyla. Já jsem nebyl například vůbec na Hokkaido, při příští návštěvě Japonska to nesmím vynechat. Klidně mi napiš přímo na email. Třeba já bych měl taky pár dotazů :-D

17 Takara Takara | Web | 16. února 2015 v 7:33 | Reagovat

[16]: Z hlavních ostrovů Japonska mi chybí jen právě Hokkaidou :-)

18 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 16. února 2015 v 8:25 | Reagovat

Tak zase jsem se dozvěděla něco nového :)
Mně Valentýn zas tak nevadí, možná lidi časem naučí dárky dávat jen tak, ne na popus nějakého svátku :)

19 Sakanasan Sakanasan | 17. února 2015 v 1:41 | Reagovat

Musím říct že je to zatím nejlepší web se zamšřením na japonsko co jsem našel jen škoda že jsem si ho všim až ted :D Co se týče Valentýna máme celkem podobnej názor :D

20 zestinusakur zestinusakur | Web | 18. února 2015 v 0:16 | Reagovat

[18]: myslím si, že k tomu hromadně nedojde, ale co se partnerství týče, jaký si to uděláš, takový to máš...:-) a co dělají druzí, po tom je mi kulové :-)

[19]: děkuji za pochvalu (mám takový blbý pocit, že si ji nezasloužím) a přidám varování: tento blog slouží jako deník, popisované zkušenosti a zážitky jsou mé vlastní a co se Japonska týče, jsem naprostý laik (který má sice za zadkem Japonce, ale ne každý Japonec zná dopodrobna svoji kulturu, kolik Čechů zná podrobně volna v kalendáři (státní svátky a proč tam jsou) s Japonci to je stejné.) Vše co nabízím, je pouze laický, subjektivní pohled na to jak se dá žít v Japonsku. Popravdě ani 2 Češi žijící v JPN na to nebudou mít stejný názor...takže pozor na to...

21 * * | 19. února 2015 v 9:49 | Reagovat

Hokkaido není pro středoevropany zas tak zajimavé - příroda jak na vysočině, řídké osídlení taky, trochu s industriálním nádechem ostravska - o dost míň lidí na km2, takže to tam vypadá dost jinak než ve zbytku Japonska. Nejen podnebí a přírodou, ale i tím, že není všude pořád tolik lidí, všechno není hi-tech a nové (prostě se to pro těch pár lidí nevyplatí - ostrov je skoro tak velý jak ČR a žije tam jen 5 mil lidí, z toho 2/5 v hl. městě). Vlaky jezdí klidně jednou za několik hodiny, neeletrifikované, bez klimatizace, stanice jsou liduprázdné a starým asfaltem prorůstá tráva. je tam i víc těžkého průmyslu a brownfieldů.
Celkově to tam vypadá dost jako v ČR.

Mně se asi nejvíc líbil skanzen Meiji u Sappora, ale třeba Meijimura u Inuyama je asi podobná a je to lépe dopravně dostupné.

Ottaru je atrakce spíš pro místní.

Ostatní oblasti japonska mě se mi líbí víc, při cestě na sever, pokud byste jeli vlakem bych ale doporučil i návštěvu měst a městeček severního Honshou - i když tam není nic speciálního, celkově se mi cesta na Hokkaido přišla asi víc zajimavá, než samotné Hokkaido.

22 *. *. | 19. února 2015 v 9:52 | Reagovat

Chtěl jsem napsat něco o cestě na Hokkaido, ale zmizel mi celý text s tím, že mám zakázáno vládat příspěvky, tak holt nic nebude...

23 Valentin Valentin | 14. února 2016 v 10:25 | Reagovat

...שמלאה ס. בצלמה.  ₪  :-)

24 Takara Takara | 20. února 2016 v 9:42 | Reagovat

[22]: díky za tip...nene tentokrát se systému nelíbila IP a koment byl vyhodnocen jako spam...takže pokud si to neprojedu znovu sama a dodatečně koment nepřidám, tak zmizí :-) nemám důvod mazat...prudiči mě opustili po rozdělení blogu na dvě části, takže mám svatý klid...

25 Takara Takara | 20. února 2016 v 9:43 | Reagovat

[23]: je mi líto, tuhle řeč neovládám a jsem líná hledat překladač:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama