Březen 2015

Novoroční Píseň

31. března 2015 v 8:22 | Takara |  Japonsko s písní
Doplňuji pár restů ze zimy a tak tu máme novoroční píseň i když už máme skoro polovinu března. Zmiňovanou píseň jsem poslouchala celé prázdniny kolem sebe, v obchodech, na nádraží, v práci no prostě všude. A pravděpodobně se jedná o jednu z nejznámější "O Shougatsu お正月" píseň v Kanagawa prefektuře. Takže jsme ji mimojiné učili i děti ve školce před zimními prázdninami.
Píseň k Novému Roku (respektivě času kolem Nového Roku, kterému se říká O shougatsu お正月)
Jako perličku se s vámi podělím o jeden svůj omyl. V této písni se zpívá: oshougatsu, tako wo agete, oshougatsu. Znamená to na Nový rok, pojďme pouštět draky, na Nový rok. Já to dva roky zpátky přeložila jako: na Nový Rok, chobotnici zvedněte, na Nový Rok..." Japonci chobotnice rádi, takže mi to nepřišlo divné (tako jako tako, pokud nečtete kanji), i když pravda, to zvedání chobotnice mi přišlo celkem zvláštní...mně by se zvedl kufr, ale o tom tam nikdo nezpíval...a ve finále vlastně ani o té chobotnici...No jo, není "tako" jako "tako", že? :) Takara

21. března 春分の日 Shun bun no hi

27. března 2015 v 0:58 | Takara |  Kalendář
Máme 21. března, což znamená, že nám začalo kalendářní jaro a s ním tu je den jarní rovnodennosti, kdy se noci začínají zkracovat a dny prodlužovat. Den Jarní Rovnodennosti připadl na sobotu, kdyby připadl na jiný den, pak mají Japonci o jedno veřejné volno v kalendáři navíc. Jarní rovnodennost se v Japonsku slaví někdy 20. března a jiný rok 21. března. Letos vyšla jarní rovnodennost na 21. března. Pro výpočet dne jarní rovnodennosti existuje jakýsi vzoreček, podle čeho se to vypočítává a údajně to má fungovat dost podobně jako přestupný rok.

patronka dětí jak těch narozených, tak těch nenarozených

Shun bun no hi je částí 7denních oslav zvaných Haru no higan k jejichž příležitosti se pořádají festivaly. Tento den se také navštěvují hroby milovaných a probíhá větší úklid hrobů a okolí hrobů. Při příchodu na hřbitov si natočíte vodu do kýble, vezmete si hadr a vydrhnete náhrobní kámen, vyměníte květiny, zapálíte tyčinky a u hrobů se pomodlíte. Dále se v chrámech pomodlíte za předky. Rozmlouvá se s nimi, pokud jim máte, co říci např. narodil se nám syn, oženil jsem se apod.

příprava na úklid rodinného hrobu

Kromě úklidu hrobů se ale uklízí i japonské domovy. Probíhá velký, generální úklid. Například naše sousedka bere Shun bun ho hi jako signál, aby sundala vánoční světýlka z baráku. Koneckonců proč ne? :-) Vyklízejí se klozety, selektují se věci, uklízí se zahrada, prostě klasický jarní úklid. Tento úklid symbolizuje nový začátek. A nový začátek to je i pro děti školou povinné. Japonský školní rok končí kolem 20. března a pak záleží na škole, zda má nějaký speciální program pro děti, nebo děti mají jarní prázdniny. Konec března je ve znamení sotsugyou shiki (závěrečné ceremonie: MŠ, ZŠ, nižší SŠ, vyšší SŠ, VŠ) Zpravidla v tento čas máte největší šanci najít si v Japonsku práci, protože pracovní pozice se otevírají 1. dubna, takže pokud hledáte práci, pak březen je ideálním měsícem k jejímu nalezení.

sotsuen shiki

Kromě úklidu všude možně, závěrečných ceremonií je tento čas spjat s příchodem jara, kvetoucími sakurami, ale taky zemědělstvím. Čas Haru no higan je totiž čas, kdy se modlí zemědělci za bohatou úrodu, přiměřený déšť a ideální teploty. Z mého pohledu je Shun bun no hi svátek spjatý s shintoismem, změnami v přírodě, kdy končí zima a přichází jaro, kdy něco končí a něco nového začíná a to se týká jak domácností, tak školy či práce. Jedna éra je završena aby mohla začít další. Takže přeji hezký den jarní rovnodennosti, který můžete využít k velkému úklidu či jako signál k nějaké výzamnější změně ve vašem životě chcete-li.

Slavnosti Sakury

23. března 2015 v 9:58 | Takara |  Místní zajímavosti
Stihla jsem to! Ani nevíte jak jsem ráda. V únoru jsem stihla zajít na Slavnosti Ume (tehdy kvetla japonská švetka nebo aprikot chcete-li) a už jsem ani nedoufala, že stihnu Slavnosti Sakur. Jsem totiž pořád větší a větší, což by problém nebyl, ale čím blíže k TP (termín porodu), tak tím víc mám strach, že místo, na kterém se náš prvorozený rozhodne vydrat na svět bude vlak nebo vzdálenější od sbalené tašky do porodnice. Takže jsem na výlety opravdu opatrnější, přesto jsem o Slavnosti Sakur přijít nechtěla (i když mám jistotu, že budou příští rok zase...) Nedejte se ovšem mýlit klasická japonská sakura nekvete ani v Kanagawě, i když tu máme od 10 do 15 stupňů (jak kdy), vše co nyní kvete jsou ume, robaj a růžová odrůda sakury, která kvete brzy na jaře. Těchto růžových odrůd je v Japonsku hodně, liší se dobou kvetení a tvary okvětních lístků. V Shin Matsuda, kam jsme vyjeli, protože to máme vláčkem asi 40 minut a je to bez přestupů kvete růžová sakura zvaná Kawazu Zakura.




Kawazu Zakura 河津桜 své jméno dostala podle města Kawazu v Shizuoka Prefektuře (oblast poloostrova Izu), protože se zde hojně vyskytuje a pro Kanagawa prefekturu není úplně typická, popravdě se vyskytuje ve větším množství právě jen v Shin Matsuda (vlakem směrem na Odawaru, vystoupíte zastávku před Odawarou)




Na slavnosti sakur se vyplatí jít brzy ráno, protože dopoledne se začne prostor plnit zuřivými fotografy se stativy a procházku pod rozkvelou sakurou si tolik neužijete. My jsme vyrazili v 8 z domu a kolem 9 jsme dorazili na místo, sem tam se nám dařilo najít nějaké volné místo na fotky, ale kolem oběda už jsme raději mizeli a naproti nám jsme potkávali masy lidí, kteří teprve šli na místo. Hádám, že mezi polednem a večerem, tam musela být hlava na hlavě, takže jsem byla ráda, že jsme ještě před obědem odešli.




Na slavnosti Sakur jezdíme od roku 2013 každoročně (http://zestinusakur.blog.cz/1403/kawazuzakura-3-2013 ) a letos to byla moje třetí návštěva, kterou jsem si velmi užila :-) Kawazu zakury rostou v kopci, takže jsem se musela škrábat do kopce a lidi po mě dost blbě koukali, něco ve stylu "co ta těhotná koule tady chce...snad nám tu neporodí přímo na schodech" :-D Úplně nahoře na kopci byla malá hala, ve které důchodkyně vystavily kolotoče s ozdobičkami a také panenky určené k Hina Matsuri (Festivalu Panenek). Důchodkyně se specializovaly na výrobu tradičních závěsných kolotočů pro děti, ručně vyšívaných ozdob a výrobu origami. Loni jsem od nich darem dostala origami krabičku a ani letos jsem nebyla opomenuta, bylo mi až trapně si něco zase zdarma brát a tak jsem u nich alespoň nakoupila nějakou tu ručně vyráběnou ozdobičku. Loni to byla origami krabička a letos to byla papírová origami Káča, pouzdro na párátka ve tvaru páva a k tomu jsem dostala miniaturní origami želvičku. Rozloučila jsem se s ním se slovy, tak zase příští rok a tentokrát už ve třech.




Kromě kochání se zasněženou Fuji-san, která byla vidět úplně parádně, obdivování květů sakury se mě zmocnila nakupovací horečka. Asi to bude způsobeno tím, že na Ume slavnostech jsem nechala nákup suvenýrů až na úplný konec, a pak jsem byla napříjemně překvapená, že už nic nezbylo (po 3 letech žití v Japonsku to hodnotím jako začátečnickou chybu) Jakmile jsme se dokochali, tak se vyrazilo na suvenýry.




Z loňska jsem si pamatovala, které pochutiny jsem nakoupila: http://zestinusakur.blog.cz/1403/sakurova-zranice-2014, takže jsem nakoupila zase jiné, o než se s vámi internetově podělím v dalším článku Sakurová Žranice vol. 2 :-) Nakoupili jsme sakurové manju, sakurové dango, sakurové cukříky, ale tentokrát jsem si koupila i něco, co se nedá s prominutím sežrat, ale taky si to užiju. Koupila jsem si sakurovou sůl do koupele. A zaujala mě i ta kuchyňská sakurová sůl, kdybych si koupila tu, pak bych si mohla udělat domácí sakurové dango doma sama. No snad příští rok na ochutnávání toho tam máme na xlet dopředu. Takara

Zpíváme si od Nového Roku

18. března 2015 v 8:13 | Takara |  Japonsko s písní
Vítám Vás u nové rubriky, která se bude věnovat hudební tvorbě pro nejmenší, takže pokud se snažíte naučit japonsky, pak textům písní určeným malým dětem budete zaručeně rozumět. Zvláštní rubrika asi si řeknete, možná byste ocenili více rubriku z moderní hudby, místní J-Pop, J-Rock a další, tak se s vámi podělím o malé tajemství: japonskou tvorbu vůbec neposlouchám, ale díky své profesi přicházím do kontaktu s "japonskými lidovými a umělými písněmi" pro děti, které se musím naučit, protože s českými lidovkami si zde moc nevystačím.

Místní tvorba pro děti se mi moc líbí a součástí článků o hudbě bude i návrh nějakého toho výtvarného tvoření, ať je ten set kompletní. Rubrika věnovaná písním z Japonské krajiny, bude fungovat v návaznosti na Rubriku Kalendář. Kdy vám vysvětlím, co je to za svátek či slavnost a později vyjde článek s písní k danému svátku, pokud budu mít čas, ráda bych sem dávala i vlastnoručně vytvořené zápisy písní, kdybyste ty písně někdo chtěl doprovázet na klavíru nebo někde učit.

V Asii je každý rok o nějakém tom zvířátku. Rok 2015 patří v Japonsku Ovečce. Cyklus 12 zvířat z horoskopu byl vytvořen podle pozorování dráhy planety Jupiter čínskými astronomy, kteří se v té době snažili dát dohromady nějaký ten kalendář. Parela mezi tímto 12letým cyklem Jupiteru a mezi 12ti kalendářními (tehdy lunárními) měsíci není náhodná, protože každé zvířátko určuje jeden lunární měsíc v roce a to není zdaleka vše. Symbolizuje jednu z dvojhodin z 24hodin určených pro den, při měření času (například Hodinou Koně se rozumí čas 11 - 1 jinými slovy poledne, Hodina Krysy je zase mezi 11 večer a 1 ranní), prvotní pozorování pohybu planety Jupiter, tak dala vzniknout čínskému horoskopu. Nicméně myšlenka zvířatek a jejich významu v horoskopu pochází z Taoismu. Pořadí zvířátek je stejný jak pro čínský horoskop, tak pro japonský horoskop, jen se jim občas říká jinak: např. V Číně je rok 2015 rokem Kozy zatímco v Japonsku je to rok Ovce (i když japonská ovce dělá taky "mé") Dalším takovým je Divočák/Prase, Myš/Krysa, Zajíc/Králík (vše závisí na tom, s kým zrovna mluvíte a kdo to jak přeloží).


fotka není žádná nádhera, ale celý řetěz se mi vyfotit nepodařilo, takže jsem ho musela rozdělit na polovinu. Tohle je moje pomůcka-dekorace, protože si nepamatuju, jak jdou zvířátka za sebou, takže to mám "kouknu a vidím" )

JAPONSKÝ (čínský) HOROSKOP SONG
Jeden cyklus má 12 let a jak jdou zvířátka za sebou? Myš NE(zumi)子, Býk USHI 丑, Tygr TORA 寅, Králík/Zajíc U(sagi) 卯, Drak TACU 辰, Had MI (hebi!) 巳, Kůň UMA 午, Koza/Ovce HITSUJI 未, Opice SARU 申, Kohout TORI 酉, Pes INU 戌, Divočák I (inoshishi) 亥 (výslovnost je psaná s capslockem a jedná se o japonské čtení kanji tzv. kunyomi 訓読み)
Tak se můžete vrhnout na písničku :-)



Státní televizní stanice NHK, která každoročně v rámci ranního programu 06.55 připravuje každý rok nové písně pro daný rok. Pořad jsem nesledovala v roce 2011 a 2012, takže nemáš ušákovou píseň ani dračí píseň a nepodařilo se mi ji do dnešní doby najít...mám smolíka, ale za to se s vámi můžu podělit o následující písně:

1) ROK HADA 2013
na rok Hada byla píseň "chímu nyoronyorou" aneb plazící se tým



2) ROK KONĚ 2014
A loni to byla Koníčková píseň



3) ROK OVCE 2015
Letos jsem byla zklamaná, protože kromě faktu, že místní ovce dělají "mé" (s tím člověk nic nenadělá), tak tam tentokrát napasovali i angličtinu. Angličtina mě jako taková nevadí, je to světový jazyk, ale v Japonsku používání aj zavání trošku věcma jako "in" a "cool" a to mi moje hlava nebe. Zatím co Hadová a Koníková píseň mě nadchly, u Ovečky jsem si pomyslela: " hm, letos je to opravdu slabota..." ale za to mají dvě!!!:-)
http://youtu.be/W6N9iY0fijE mé-mé ga yattekita (bé-bé dorazila/přišla)
http://youtu.be/IET4Mjh_jqE mé-mé ga yattekita vol 2.


Tak máme za sebou první díl z Rubriky Japonsko s písní, časem bych se chtěla věnovat opravdu lidové tvorbě, ale k tomu budu potřebovat lepší znalost v hudební tvorbě pro děti a to chvilku potrvá (výmluvy a zase výmluvy...jsem s tím hrozná, já vím :-D ). V tuhle chvíli budu v Rubrice Japonsko s písní nabízet písničky, které jsem kdesi zaslechla: v TV, v rádiu nebo v práci. Na opravdu kvalitní kousky i s notovým zápisem si budete muset chvilku počkat, ale asi můžu slibit, že jen u slibů nezůstane. Takže chvilku strpení :-) Takara

14. březen Svátek obchodníků vol.2 White Day

14. března 2015 v 8:52 | Takara |  Kalendář
A je to tady! Nastává skvělý čas...tedy pokud jste žena...pokud jste muž, tak si právě v Japonsku rvete vlasy a hrůzou nespíte, protože přišel čas splatit čokoládové šílenství, které vypuklo na Sv. Valentýna. Kdy právě muži byli ti, kterým se dostávalo pozorností , dárečků a čokolád. Ano, pochopili jste to správně: v Japonsku se slaví svátek zamilovaných separovaně podle pohlaví a navíc zahrnuje i příbuzenstvo, přátele a kolegy v práci. Zkrátka v Japonsku se na svátky zamilovaných neprojevuje jen láska, ale také vděčnosta uznání. Ženy už lásku (kdy darovaly tzv. honmei choko) nebo vděčnost (zde darovaly tzv. giri choko) projevily patřičně v únoru a teď 14. března tu máme tzv. White Day (Bílý Den), kdy je ten pravý čas aby muži toto oplatili. Jedná se o "oplácení" bonboniérou, dárečkem, přáníčkem projevené lásky či vděčnosti. No a kdopak si to zase spokojeně mne ručičky nad kasičkou...hádejte! Můžete dvakrát! Opět obchodníci! Pokud jste promeškali článek o Valentýnu a chtěli byste vědět více: http://zestinusakur.blog.cz/1502/svatek-obchodniku-aneb-sv-valentyn

Historie White Day ホワイトデー (howaito dé, tak se to fakt vyslovuje, nekecám) nemá tak dlouhou tradici jako Sv. Valentýn, ale nějakou přece jen má. V první řadě historie tohoto "svátku" se pojí s jedním koncernem vyrábějícím cukrovinky. Poprvé došlo k slavení White Day kolem roku 1977, kdy si společenství výrobců cukrovinek usmyslelo, že by bylo dobré, aby muži ženám jejich velkodušnost na Valentýna opláceli, protože do té doby to byli pouze muži, kteří příjmali a ženy přišly zkrátka. Nicméně jejich úmysly nebyly nijak počestné, výrobce cukrovinek rozhodně není charita, prostě se rozhodli na svátku "zamilovaných" vydělat dvakrát.

Začalo se s tím ve Fukuoce, v jedné místní továrně na marshmallow, která vytvořila první koncept pro Bílý Den tzv. Marshmallow Day (マシュマロデー, Mashumaro De), ostatní výrobci cukrovinek přišli s dalšími zlepšováky a na trh se dostala bílá čokoláda a marshmallow ustoupilo do pozadí. Nicméně někteří muži, kteří se White Day nechtějí moc zabývat, tak obšťastní kolegyni balíčkem Marshmallow za 100yenů (cca 20Kč) a pro ně je White Day vyřízen. Některé ženy obdařené humorem si o tomto pomyslí, že muž je tradicionalista a ne škrt, nicméně pokud kolegyně věnovala giri choko (bonboniéru za účelem projevení uznání či vděčnosti), která byla hodnotnější nebo nedej bože, že ji vyrobila, tak ji marshmallow v pytlíku zrovna dvakrát nepotěšilo.

Na Valentýn byla určená tmavá čokoláda a na White Day zase bílá, nicméně i toto se čase změnilo a v dnešní době už jsou bonboniéry vícebarevné a nedodržuje se striktně tmavá čokoška vs. bílá čokoška. A co se zamilovaných párů týče, tak už se nedodržuje ani ta čokoláda. Pokud chcete potěšit svoji milovanou jinak než čoko bonboniérou, tak White Day je dobrým dnem na darování luxusního spodního prádla, šperků či šatů v bílé barvě. Nicméně hádám, že mnoho mužů v obchodech s luxusním zbožím, protože většina je stydlivější, takže to vidím na větší objednávky na internetu :-D

Pro mě osobně je Valentýn svátkem obchodníků a pokud si myslím o Valentýnu toto, pak o White Day už nemám ty nejmenší pochyby, protože tento svátek vznikl za účelem: "dejte nám své prachy". Nicméně jsem pokrytec, což jsem přiznala už u Valentýnského článku, takže ani já se neodmítnu kytičku, či dáreček nebo bonboniérku. Je to z toho důvodu, že se v dárečcích, kytičkách apod. netopím během roku, takže vezmu za vděk, že si "alespoň vzpomene" :-D Nicméně jsem příznivcem názoru: " Buďme zamilovaní a dělejme si radost, když se nám zrovna chce a ne jen ve dnech, kdy nám obchodník mává kasičkou před nosem! ":-) Jinak dámy, přeji krásný White Day! Takara

3. březen Hina Matsuri

3. března 2015 v 6:24 | Takara |  Kalendář
*UPOZORNĚNÍ týkající se změn na Blogu od dubna: http://zestinusakur.blog.cz/1503/pozor-pozor-pozor

Máme 3. března, a tak je můj článek věnován právě Hina matsuri, což jsou slavnosti známé jako Festival Panenek, a že těch panenek teď v Japonsku vystavují požehnaně! S výstavou někteří lidé začínají hned po Setsubunu, ale pravdou je, že ve většině domácností začínají vystavovat o něco později, ovšem bylo by asi správné říct, že se vystavuje pouze v domácnostech, kde mají dcerky. Festival Panenek je totiž takový dětský den pro dívky. Pokud tedy vaše rodina má jen samé chlapce, pak můžete zůstat v klidu.

Shin Matsuda v březnu 2015 :)

Pokud jste poprvé v Japonsku a neznáte japonskou kulturu do detailů, nejspíš se budete domnívat, že se jedná o místní jarní výzdobu, a to i v případě, že pro vás slova jako Hina Matsuri pro vás nejsou neznámým pojmem. I se mnou to tak bylo. Poprvé jsem se s Hina Matsuri setkala v obchodním domě, kde prodávali sety (lepší slovo mě nenapadá) určené na výstavu, ze kterých se ona "výstavka" na červeném schodišti skládá a velmi mě překvapilo, jak drahá je to věc. Za sebe musím říct, že dobrovolně bych si takový set nezakoupila, naštěstí v případě dcer Hina Matsuri se set kupuje jen jednou za život, takže tomu odpovídá ta cena, která je opravdu mastná. Nejlevnější sety jsou dražší, než můj měsíční plat a ty opravdu pěkné mě budou stát i 3 měsíční platy...ne, že by sety pro chlapce, kteří mají "svůj den" v květnu, byly levnější...Nicméně podle tradice, se tyhle věci dostávají darem od prarodičů, takže pokud je v rodině dcera, pak by měli podle tradice věnovat set rodiče z manželčiny strany, set pro chlapce na dětský den, který je v květnu, pak zase darují rodiče z manželovy strany. Dost často se tyto sety nekupují znovu nové, ale dědí se po rodičích, protože se jedná o opravdu nákladnou záležitost.

Shin Matsuda 2014

Když se řekne Hina Matsuri, tak první, co se mi vybaví je ta cena, a až pak se mi vybaví panenky na červených terasovitých schodech (celkem nešťastné pořadí :-D ). A dále pak samozřejmě i sladkosti a další dekorace...ale to už pěkně přeskakuji, takže pěkně popořádku...


Festival panenek je festival, který má své kořeny v období Heian, kdy se panenky pouštěly na lodičkách až do moře. Jedná se o šintoistický svátek a i když se v některých Shintou chrámech se tato tradice stále dodržuje, tak dnešní Hina matsuri se už slaví trošku jinak. Řada panenek totiž ke kýženému cíli vůbec nedoplula, protože se zachytila v různých sítích (ať už bariérových či rybářských), tak se v dnešní době od posílání panenek po vodě upouští, nicméně jsou chrámy, kde tato tradice přetrvává, ráda bych to viděla na vlastní oči, protože zatím jsem tu možnost neměla. Posílání panenek je rituál, jehož smyslem byla ochrana dětí (bez rozdílu pohlaví), lidé se modlili za jejich bezpečnost, protože v dřívějších dobách byl úspěch, když se dítě dožilo 7 let. Dnes se lidé chodí modlit do chrámu za ochranu svých dětí a doma si vystaví Hina Matsuri set (větší či menší v závislosti na rodinném rozpočtu)

Shin Matsuda 2015 Hina Matsuri

Běžná oslava Hina Matsuri se pak různí podle zvyků a stupně konzervativnosti dané domácnosti. Nicméně základ bývá většinou stejný. Výstavka (pracovní název!!!) panenek se v domácnostech začíná vystavovat v půlce únoru a rušení výstavky přichází vzápětí po festivalu, což je nejpozději 4. března. Pokud by se tato doba přetáhla a panenky zůstaly na výstavce déle, mohlo by to mít za následek, že se dcera vdá až v pozdějším věku, po čemž japonští rodiče zpravidla netouží...i když možná asi jak kteří...ale směle si troufnu tvrdit, že většina lidí sklidí panenky hned po festivalu.

set obsahující 7 schodů či pater

Hina Matsuri festival panenek...jak už panenky napovídají, jde o oslavu dcer v rodině. Někdy označovaný jako "den dívek" prostě holčičí den. Základem dekorace pro Hina matsuri jsou panenky a schody pokrývající červený koberec. Obvykle se tato dekorace dává do japonské zahrady, ale není problém najít tuto dekoraci v prádelně či restauraci...některá místa jsou vkusná, jiná už méně...jak už to tak bývá... Schodů pater bývá celkem až 5 (pro panenky) ale existují různé víceschodové varianty(na bonusových schodech se pak nacházejí různé doplňky vozy, nástroje apod.)

set obsahující pouze 3 schody či patra

Další fotky k pokochání se panenkami mám na rajčeti: http://takara.rajce.idnes.cz/Hinamatsuri_2014%2C2015/
Fotky panenek, které jsme obdivovali letos, jsou řazeny v albu úplně na konci. Když jsme se vypravili na festival Kawazu Zakura, tak tam měli, tak jako každý rok, výstavku k Hina Matsuri, a také výstavku origami, ale o tom výletě napíšu až zase příště :-)

ručně vyrobený třípatrový set

Videa z Hina Matsuri v Shin Matsuda 2014 * letos jsme Hina Matsuri vynechali, protože už to mám skutečně za pár...

Výstavka k Hina Matsuri v Shin Matsuda 2015

Co najdeme na výstavce, pokud začneme hned na prvním schodu odshora? Na prvním schodu (počítáme od shora) se nachází panenka znázorňující císaře (Obina) a císařovnu (Mebina) sedící před dvěma zlatými "japonskými stěnami" (miniatury ze zlatého papíru) tyto panenkovské zlaté zástěny, před kterými sedí císařovna s císařem, jsou nazývány "byóbu". Většinou je první patro doplněné o stojící lampiony tzv. "bonbori". Na papír lampionu se používají vždy ozdoby ume nebo sakurového květu, která v daném času už většinou kvete, záleží na tom, kde v Japonsku žijete (rozdíl je v teplotách, proto někde už ume pomalu odkvétají a jinde ještě ani kvést nezačaly)

1. schod či patro Císař a Císařovna

Druhý schod, který se nachází pod prvním schodem (nečekaně) a stále počítáme schody nebo patra chcete-li odshora. Je to hierarchicky řazené: od významných osob nahoře, po méně významné vespod...pro japonskou společnost je hierarchické dělení sociálních skupin typické a je dobře pozorovatelné na některých japonských dekoracích...zpátky k tématu: Na druhém schodě jsou významní lidé, ale pořád méně významní, než je Císař s Císařovnou. Druhý shod patří 3 panenkám, které znázorňující dvorní dámy, každá z nich drží typické předměty pro saké, dvě po stranách stojí a panenka uprostřed sedí. Tyto tři se nazývají: San nin kanjo. U prostřední panenky po její levé a pravé straně bývají kulaté stolečky s cukrovím kromě jediné výjimky tzv. hishimochi (protože to se nalézá na jiném schodu)

2. schod nebo patro chcete-li San Nin Kanjo

Na třetím schodu 5 muzikantů - mužů (gonin bayashi). Stojící muzikant s ručním bubínkem Kotsuzumi, další sedící muzikant drží malý buben Taiko, stojící muzikant s větším bubnem Otsuzumi, je sedící flétnista Fue a zpěvák Utaikata ten se pro změnu stojící. Muzikanti u dvora byli velmi respektování, přispívali k vytváření dvorní kultury, proto jim po zásluze patří třetí schod. Pozice muzikantů také zjevně není daná, sama preferuji řád, takže mi vyhovuje pozice: stojící-sedící-stojící-sedící-stojící. Ale už jsem viděla i sedící-stojící-sedící-stojící-stojící. 3 muzikanti jsou stojící a 2 sedící (někdy jsou 3 sedící a dva stojící, záleží na setu, na který se zrovna díváte) zda je v tom nějaké pravidlo netuším, ale přiznám, že se mi opticky víc líbí, když jsou na střídačku stojící/sedící. Někdy je toto patro spojené s patrem 4. (počítáno od shora) a v některý setech zase chybí.

5. schod (úplně dole ve spodu) sedící 3 dvorní pomocníci nebo samurajové, vedle nich je umístěna zleva Tachibana a zprava Sakura. Na 4. schodu jsou pak nad stromy umístěni dva ministři Udaijin a Sadaijin. nad nimi na 3. schodu je 5 muzikantů.

Konečně se dostáváme ke čtvrtému schodu. Jsou na něm dvě panenky znázorňující ministry. Ministr vlevo Sadaijin a Ministr vpravo Udaijin. Obě dvě panenky ministrů se nazývají daijin. Mezi nimi jsou různé stolečky také stojánek s hishimochi pod ministry (na 5. schodu) jsou dva stromečky ten vlevo se nazývá Sakon no sakura (jedná se o sakuru) a strom vpravo pod pravým ministrem se nazývá Ukon no tachibana a jedná se o strom, na kterém roste ovoce zvané mikan (někdy je překládáno jako mandarinka - dle mého skromného názoru je mikan asi nejblíže mandarince nebo Američané používají výraz "malý pomeranč", nicméně dostalo se mi ujištění, že mikan je prostě jen a jen mikan, stejně jako další japonský citrus tzv. yuzu, a že není třeba jeho název překládat, čert ví, jak to je, protože s překladem je to někdy těžké ). Někdy patro s ministry úplně chybí a pozice stromů také není stálá, každý set se více či méně liší, a co výstavka, to unikát...



Pátý schod: pomineme-li výše zmíněné stromky, tak co tam máme dál? Máme zde tři dvorní pomocníky, ale někdy tam bývají i tři samurajové jako ochranka Císaře a Císařovny. Zdá se, že mají znázorňovat určité emoce, protože jejich jména jsou velmi specifická: Nakijógo (naku znamená plakat), Okorijógo (okoru znamená hněvat se) Waraijógo (warau znamená smát se).

6. a 7. schod a vystavené předměty :-)

Tím jsme se dostali na úplný konec schodiště... ale každá výstavka je jedinečná nejen velikostí, ale i dekorací a rozmístěním předmětů. Někdy se pozice jednotlivých předmětů mění. Některé výstavky mají pouze první dvě patra, a pak poslední dvě, takže úplně chybí ministři a muzikanti... také u některých výstavek můžete vidět, například stromy na 5. schodu, které bývají pod ministry na 4. schodu, se mohou nalézat pod ministry ale až na 6. schodu (záleží na velikosti stromu, pokud je malý, pak je na 5. schodu, pokud je větší, pak až na šestém, aby nezakrýval panenky) a šestý a sedmý schod jsou různě proházené. Prostě pořadí je dané do pátého schodu a od pátého schodu se uspořádání předmětů může více či méně lišit. Jak už jsem zmínila výše, můžete najít výstavku o 5 schodech (to je základní), ale pak tu jsou i ty o 6ti a 7mi schodech. Na šestém a sedmém schodu se nacházejí pomůcky a věci symbolizující čas Hina Matsuri. Na šestém schodě nejčastěji naleznete: set pro čajový obřad, zrcadlo, různé skříně a stojany na kimona. Na sedmém pak naleznete luxusní volský povoz z období Heian, koše či krabice na tradiční jídlo a nosítka pro šlechtu na cestách. Ale jak už jsem napsala 6. a 7. schod nemá tak pevná pravidla a největší rozdíly mezi výstavkami uvidíte právě na posledním 6. a 7. schodu.

Přání k Hina Matsuri :-)

Příklad setu k Hina Matsuri, který jsem dostala v březnu 2014 (před nástupem do nemocnice)

a tohle jsem dostala k Hina Matsuri letos :-)

Dále se v rámci Hina Matsuri vyrábějí různé tradiční sladkosti, takže se dá říct, že březen je na sladkosti dost bohatý. Jednak jsou to Hina Matsuri a jednak White Day (den čokolády pro dámy 14.3.) a kromě toho v závěru března mají děti závěrečný ceremoniál tzv. sotsuen shiki (卒園式), něco jako máme my maturitu, a pak slavnostní ukončení střední školy, tak něco podobného mají děti v Japonsku, ale s tím rozdílem, že to znají už od školky se všemi náležitostmi. Sladký březen, opravdu sladký, přesladký březen :) Hezké Hina Matsuri! Takara