Leden 2016

Co se jí v Japonsku na Nový rok?

25. ledna 2016 v 8:19 | Takara |  Z japonské kuchyně
Dnes se hlásím s článkem z japonské kuchyně. Začneme pěkně Silvestrem. Základním pokrmem je tzv. toshi koshi soba 年越し蕎麦. Význam názvu lze volně přeložit jako "soba na přelomu roku". No a pročpak se konzumuje? Tak snězení tohoto soba vám zaručuje dlouhy život, zdraví, a energii do nadcházejícího roku. Za sebe můžu říct, že toshi koshi soba moc neholduji, takže jsem co chvilku nemocná...:-) Na něco se to hodit musí, že? :-) Nicméně, pokud už se do konzumace jednou pustíte, tak musíte sníst vše, jinak vás v následujícím roce čeká neštěstí. Nutno podotknout, že toshi koshi soba není náročné jídlo (pohankové nudle, tsuyu, a nějaká ta zeleň většinou jarní cibulka nebo mladý pórek), což ocení zvláště ženy v domácnosti, které musí připravit menu pro dny, které přijdou po Novém roce. Tím jídlem je tzv. o sechi


O sechi tak se nazývá jídlo, které Japonci jedí na Nový rok. Každá položka na menu má svůj význam a já se vám budu snažit vysvětlit stručně a polopatě význam a rozmístění všech položek na menu a jejich symboliku. Tradiční osechi set je ve dvou až tří patrových krabicích nicméně nejmenší sety je možné zakoupit v supermarketu, kde jsou obsaženy všechny základní položky. Od malých sušených rybiček, přes vařenou a nakládanou zeleninu, po černé fazole a krevety. Každá položka má své místo, ale existuje mnoho schémat podle kterých se to do krabiček rovná.

Zde je příklad některých:


Osechi-ryouri お節料理 je jedním z 5 sezónních svátků zvaných sekku (jistě si pamatujete chlapecký dětský den Tango no sekku) zvyk oslavovat tyto určené dny podle ročních období je zvyk dovezený čínskými osadníky a upravený do dnešní japonské podoby. O sechi set má nasládlou chuť protože některé položky bývají namáčeny do směsy vzniklé za pomocí: soyové omáčky, cukru a mirinu. Takto naložené jídlo vydrží i několik dní, což se dříve hodilo, protože bylo zakázáno cokoli vařit první tři dny nového roku, takže naložené jídlo vydrželo i několik dní a konzumenti ho neodnesli se střevními problémy. Výjimku z pravidla tvořila tradiční polévka, která obsahuje knedlíčky mochi, zvaná zouni.

Takže osechi je vyráběno doma předešlý rok a konzumováno po novém roce. Většinou obsahuje "nimono" což je vařená zelenina, ale v dnešní době obsahuje o sechi set i některé potraviny a jádla ze západu, která jsou zvaná seiyou osechi nebo také chuukafuu osechi, což je čínská obdoba osechi. Nicméně díky zaměstnanosti dnešních Japonců už si lze set zakoupit v supermarketu a i v různých večerkách a 24/7 jedoucích shopech také.


A teď tedy k jednotlivým položkám: (pozn. URČITĚ NEJSOU VŠECHNY, čím větší set, tím více položek, napřesrok očekávám rozšíření tohoto článku, to co uvádím jsou nejčastější položky)

Nishiki Tamago 錦卵
-to je vaječná roláda, bílá symbolizuje stříbro a žloutek zase zlato. Obojí symbolizuje bohatství a štěstí v nadcházejím roce.

Ebi エビ
-krevety symbolizují dlouhý život, bývají nakládány do mirinu a soyové omáčky

Kazunoko 数の子
-je typ malých sušených rybiček, které se jedí jako snack a často je nalezneme v dětských obentou nebo i u piva...
kazu znamená počet a ko znamená dítě. Tato položka má symboliku a jedná se o přání aby bylo narozeno hodně dětí
v nadcházejícím roce.

Kuro-mame 黒豆
-černé soyové boby, které symbolizují přání zdraví v nadcházejícím roce

Kohaku-namasu 紅白なます
-jedná se o červenou a bílou zeleninu,kdy červenou zastupuje mrkve a bílou řepa (daikon) jsou nakládané ve slazeném octu a přichuzené yuzu, což je jedne ze sezónních citrusů, které rostou v Japonsku v době zimy, kromě mikan.
Zouni 雑煮
-polévka obsahující knedlíčky (mochi) jsou dva základy polévky, které se liší podle dělení východního a západního Japonska. Nicméně netuším, co je na tom pravdy. Základ je buď čirý jen zeleninový vývar a nebo miso základ.

Konbu 昆布
-jedná se o jednu z řas, a její název je odvozován od yorokobu, což znamená "radost"

Tai 鯛
- červený cejn, ryba, která se používá k různým slavnostem například oslava "přechodu na pevnou stravu" tzv. okuizome. Tai je část slova "medetai" což je blahopřání, oslava, blaženost

Daidai 橙
další z japonských citrusů s typickou hořkou chutí. Význam kanji 代々znamená "z generace na generaci" a přeje se opět dětem vše nejlepší do Nového roku.
Kamaboko 蒲鉾
pečený rybí dort. Většinou nakrájený na plátky s červené (mě přijdou spíše růžové :-) ) a bílé části. Tyto barvy mají symbolizovat Japonsko, coby zemi vycházejícího slunce. A jsou častým prvkem na slavnostních meny

Tazukuri 田作り
sušené sardinky namočené v sójovce. Dříve se tyto ryby používali k zůrodnování polí, protože obsahují hodně minerálů a tedy v menu symbolizují přání bohaté úrody. V dnešní době se tyto rybičky používají jen na venkově, ve městě jejich význam v o sechi upadá.

Nejzákladnější položky máme za sebou, ale přiznám se, že jak se to vaří na to se budu muset zeptat své tchýně...Takže jsme se spokojili s o sechi, které jsme zakoupili v místním supermarketu, oproti místním zvyklostem tam byla dvě kolečka chashu, která se dávají většinou do rámenu. Symboliku neznám, ale jak je vidět, pokud se jedná o set ze supermarketu, tak se tam dá narvat cokoli, hlavně, že tam byly černé sojové boby a krevety :-) No nic příští rok bych ráda investovala do toho 2-3 patrového boxu, i když si nejsem jistá, zda budu schopná všechno sníst, přecejen nejsem schopná vše z japonské kuchyně pozřít, to je smutná pravda. Takara



Může být "eikaiwa" nebezpečná? aneb jak získat (vlastní blbostí) stalkera snadno a rychle

15. ledna 2016 v 11:22 | Takara |  Gaijin v tísni

Přemýšlíte o práci soukromého učitele na volné noze?
Máte profil s fotkou na největší website FindStudents.net, tak dobře čtěte.

Tento web je určitě dobrá věc a můžete příjít k dobrým penězům, nicméně risk v případě, že jste žena, není dle mého názoru úměrný zisku. Problém je, že zatímco vaši studenti profil mít nemusí, a tak tedy nevidíte ani s kým si píšete, přes email (email není veřejný, z website vám přijde email, že ten a ten chce zkusit trial lesson a jeho kontakt, takže si můžete vybrat, zda ho kontaktujete a někdy vám napíše student přes zmíněnou stránku sám. Jakmile spolu komunikujete, tak můžete být překvapení, že očekávajíc studentku na vás čeká student, což je způsobeno tím, že v Japonsku existuje spousta tzv. unisex jmen takže Yuki může být jak muž, tak žena. Takže pokud se nezeptáte, můžete být velmi nepříjemně překvapení.

Tak a teď už se dostávám ke své zkušenosti. Studentů jsem měla pár, ale většinou byli tak zaměstnaní, že z učení sešlo, protože vyučování angličtiny kolem půlnoci není opravdu můj styl. A řadu jsem odmítla už na emailové bázi. Brala jsem spíše ženy, ale učila jsem i pár vysokoškolských studentů. Někteří se stali mými kamarády, některé vedu na FB mezi přáteli, ale dosud se mi nestalo, abych měla problém s nějakým studentem, až dosud. Přiznávám, že jsem ve své dobrotě udělala xchyb, kterým jsem si tento problém vykoledovala, takže ano jsem vinna svou blbostí.
Přišel email od člověka Hiromi celý email byl psán v AJ a jméno bylo psáno latinkou (takže jsem se mylně domnívala, že ono "mi" bude tahle kanji 美, která se používá v dívčích jménech) Připravená jsem byla tedy na studentku, které jsem tedy dala svoje číslo. Jaké bylo moje překvapení, když se mi v telefonu, jak jsme se hledali na nádraží ozval mužský hlas. A na zastávce na mě čekal velký chlapík kolem 40tky. "No nic, stane se," pomyslela jsem si a vyrazili jsme do Starbucks. Ještě že tak.

Měla jsem s sebou Ayata, tak jako vždy. A jakmile jsme tam přišli, tak pán začal, že za mě zaplatí to a ono, což jsem odmítla. Nenechávám za sebe platit nikoho ani své BF jsem nikdy nenechávala za sebe platit (ne že bych byla nějak extra feministka, to vůbec, ale co se peněz týče, tak si myslím, že pořádek dělá přátele a prostě mám ráda, když si své účty platím sama. Co se placení v restauraci týče, tak je super, když ženy volající po rovnoprávnosti, nejsou ochotny zaplatit půlku účtu...to mi přijde celkem vtipné, ale to jsem hoooodně odbočila) Takže pozvání jsem odmítla.

Měla jsem připravenou lekci na slovíčka, gramatiku a jednalo se o světové zprávy, takže vcelku zajímavá témata, ale tohohle pána zajímalo jen to, jak to mám: rodinný stav, jestli nechci manžela opustit apod. Takže jsem ho musela několikrát napomenout, že o tom se nehodlám bavit a už jsem věděla, že tohoto studenta už po druhé vidět nemusím. Ale mělo být hůř.

Tak na mě začal "jen tamk mimoděk" sahat. Ač veřejné místo, tak se snažil mě osahávat. Nohy pod stolem, pač stůl je malý a hosté u něj sedí celkem blízko. Už to bylo ke konci hodiny, tak jsem nedělala scény, ale důrazně jsem řekla, že se mi to nelíbí a ať přestane. Pak jsem se rozloučila a odešla s tím, že příští hodinu jsem nedomluvila. Jenže udělala jsem chybu a v domnění, že jde o ženu, tak abychom se snáze našli na naši první lekci, jsem mu dala svoje číslo. A skutečně první hovor přišel hned ten večer.

Během hovoru jsem se snažila být slušná a sdělit mu, že další hodinu s ním nemám v plánu. On, že by mě rád viděl, že můžeme jít na večeři. Odvětila jsem, že jsem vdaná a že nemám zájem. On začal: "proč jsem tak chladná, že by mě na rukou nosil apod." "No dopr..," pomyslela jsem si...Celkově telefon trval 16 minut a já jen opakovala: " ne, že nemám zájem." A on, že mě zve k sobě domů apod. Pročpak asi?! (řečnická otázka) Tenhle chlap očividně neví, že ne znamená ne. Nakonec hovor skončil, ale k mé "velké radosti" mi sdělil, že zase zavolá. :-( Což samozřejmě splnil. :-(

Tentokrát jsem vzala rozum do hrsti, jeho číslo jsem si uložil,a a když volá, tak to nezvedám. Blokovat ho nemůžu, protože kdyby zjistil, že ho blokuju, tak mi bude volat z jiného čísla a je risk, že mu to zvednu. Ten risk je tam i tak, protože už dva měsíce mu telefony nezvedám a jeho hovory se stupňují. Zatím rekord je 12 hovorů za jeden den plus 3 zprávy na email ten samý den. Takže pokud mi volá číslo, které neznám, tak ho raději nezvedám, pokud mi něco chce zavolá znovu. Nicméně celá situace je velmi nepříjemná. Brečet nemůžu navezla jsem se do té situace sama.

Je pravda, že někteří Japonci si pletou eikaiwu (hodiny aj konverzace) s romantickou schůzkou a nebo žijí v přesvědčení, že cizinky je snadnější dostat do love hotelu, čemuž hojně přispívají některé ruské dámy, které se tak opravdu chovají...:-(
V mém případě jsem chráněná před takovými nabídkami, protože s sebou beru vždy malého. A s malým dítětem na love hotel jít prostě nemůžete, ale ani přítomnost mimča mě neochrání před Japonci, kteří hledají lásku, ale na špatném místě...Od známých-žen jsem slyšela mnoho příběhů o tom, jak byly obtěžovány na hodině, dostávaly nabídky k sňatkům apod. Ale zpravidla tyto nabídky přicházely od mužů, o které by ani Japonky neopřely kolo, takže šance najít přítele, pokud jsem mladá a svobodná cizinka, tu určitě je, ale sama to nevidím moc růžově :-)

Do problému jsem se navezla sama, takže čtěte a poučte se z mých chyb. Fotka na profilu je cesta do pekel, i když tady jsem neměla na výběr protože website fotku vyžadovala a já jsem zoufale chtěla práci. Nicméně profil jsem po této zkušenosti zrušila a založila na stránce, kde fotka není potřeba. Dále jsem se nezeptala, zda Hiromi je žena nebo muž a automaticky jsem předpokládala, že se jedná o ženu. To byla velká chyba a úplně největší blbost byla, že v zájmu snadnějšího "najití se na nádraží" jsem sdělila svůj telefon. To jsem neměla dělat, protože jsou cesty, jak se dá z telefonního čísla zjistit adresa apod. Záleží na tom koho znáte...Takže moje blbost.

Takže co dělat v případě, že jste soukromá učitelka AJ
1) žádná fotka na profilu!!!! (kdo chce studovat aj vaši tvář vidět opravdu nepotřebuje)

2) nesdělovat telefonní číslo (dostupnost komunikace, snažžší komunikace k tomu svádí, ale cena je vysoká...)

3) pokud nepotřebujete nutně peníze, tak brát pouze studentky (od studentek vám pravděpodobně nebezpečí nehrozí)

4) pokud berete muže, tak chodit vždy na veřejná místa (knihovna, kavárna apod.) nikdy nezvat k sobě domů a nechodit ke studentovi domů...(abyste pak neposkytovaly i jiný servis, než je ten lektorský)

5) pokud už z nějakého důvodu student na vás číslo má (zpravidla dřív či později mu číslo dáte, kvůli jednodušší komunikaci "sorry přijedu později" nebo tak něco) a zjistíte, že je "divnej",tak si uložte jeho číslo (blokace nemá smysl a akorát ho blokací rozdráždíte a bude vám volat z jiných čísel nebo vaše číslo dá na nějakou porno stránku apod...nikdy nevíte)

6) archivujte hovory, emaily apod. (jako důkaz pro policii, ta už bude vědět, co s tím)

7) jakmile těch hovorů bude víc než je zdrávo a přibudou i výhružky, tak se vydejte směr policie. Nenechejte to zajít do
situace, že bude čekat před vaším domem...to už je pozdě...

V Japonsku je stalking trestný a je není ojedinělou situací...je těžké udělat typologii stakerů, v novinách se často píše o lidech bez práce, kteří si vyplňují stalkingem volný čas, ale rozhodně si nemyslím, že "žádná práce"=stalker...někteří stalkeři jsou jen po lásce zoufale toužící muži, kteří prostě nemají štěstí, jenže můžete narazit na někoho hodně nemocného a nebezpečného, takže si dávejte pozor. Co se mě týče, tak jsem s eikaiwou skončila. Ten risk, že udělám chybu a dám své číslo někomu, kdo by ho mít rozhodně neměl, je příliš vysoký a raději si budu vydělávat peníze jinou cestou. Co se mé zkušenosti s daným člověkem týče, tak zatím probíhá vše JEN obtěžujícími hovory a emaily, protože ten můj je celkem busy a má práci :-D :-D :-D Nicméně pokud by hovory přesáhly 20 za den, tak se vydám na policii. Zatím je to snad ještě dobrý...Snad...

Na závěr bych chtěla říct, že tohle je první případ za 4 roky, co mám vedený profil, ale je pravda, že řadu studentů jsem ani neviděla a odmítla rovnou v emailu, protože jsem v tu dobu měla práci na plný úvazek. Takže jsem se touto cestou sešla s 10 studenty během 4 let, takže to není dost studentů na to, abych mohla dělat závěry, zda můžete nebo nemůžete narazit často na člověka, který se stane vaším stalkerem...Story o tom, že se to děje jsou časté, ale studie na tohle téma nikdo nikdy nedělal, takže těžko říct, zda je šance, že se potkáte s někým takovým vysoká nebo ne. Pokud vyučujete "eikaiwu" tak přeji hodně štěstí! A hlavně štěstí na běžné studenty, kteří od vás budou chtít jen a jen Angličtinu. Vyučování "eikaiwy" má určitě své kouzlo a jedná se o velmi zábavný způsob obživy, pokud je vše v pořádku, takže hodně štěstí. Takara

Získání PR statusu v Japonsku

10. ledna 2016 v 9:45 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.
Dnes k tomu, jak se zbavit víza a získat trvalý pobyt. Běžně se uvádí, že PR se dá získat jen po 5 letech, kdy budete mít prokazatelnou pracovní historii a bude zjevné, že jste schopni ptalit své účty a v Japonsku fungovat. V případě "spouse and child of Japanese national" tzv. "manželského víza" je to trošku jinak. I tady platí oněch 5 let, ale pokud se vám narodí dítě, tak si o PR můžete zažádat i po roce žití v Japonsku. Já jsem si zažádala po skoro 4 letech a v současné době čekám, zda mi bude vyhověno nebo ne. Narozdíl od víza, kdy posuzování výza je hotovo v horizontu max 2 měsíců, tak PR status se prověřuje 4 až 6 měsíců a v případě zamítavého postoje je možné se odvolat.

K čemu je PR dobrý? Tak určitě se hodí v případě problémů v manželství či rovnou rozvodu. Protože po rozvodu vaše vízum skončí a vy můžete zůstat na území Japonska údajně 6 měsíců (ta doba je určená na možnost změny víza např. můžete získat vízum na své dítě, které má japonské občanství, ale to jen v případě, že vám dítě svěří do péče, jinak máte smůlu a další možností je pracovní vízum, ale tady bývá problém se sponzoringem a celkově s nalezením práce pokud vaše Japonština není až taková nebo si nevěříte a ten telefon prostě nedáte a nezavoláte si o práci.

Jenže PR si musíte vyřídit v době, kdy s manželem nejste na kordy, protože po vás budou chtít manželovi dokumenty (které můžete vyzvednout osobně), ale taky chtějí jeho čestné prohlášení a podpis, takže pokud už jste třeba rozhádání, tak už je pozdě. V tomto případě je prostě lépe myslet na zadní kolečka a raději si PR vyřídit dříve ne se po něm shánět až přijdou problémy...to už je totiž pozdě..

V mém případě jsem získala PR status před Vánoci 2015, což je pěkná oslava uzavření mého 4.roku v Japonsku. Karta má platnost na 7 let, což mě nutí k zamyšlení, zda budu obnovovat kartu, pak na městkém úřadě nebo na imigračním. A zda po 7 letech budu muset zase platit 8tis. Vízum tedy už nemám, ale po 7 letech musím řešit, že platnost karty (je to z důvodu výměny fotografie, tak aby odpovídala aktuálnímu vzhledu) skončí v roce 2022. Jednou z podmínek pro získání japonského občanství je získání PR (trvalý pobyt), ale o tom neuvažuji, protože Japonsko stále vede pouze jedno občanství, takže před získáním českého občanství bych se musela vzdát toho českého. Česko umožňuje mít dvojí občanství, ale Japonsko stále ještě ne, maximálně dostanete krátkou periodu na vzdání se občanství a děti ze smíšených manželství mohou mít občanství dvojí do cca 20 let (20. rokem se stává Japonec dospělým, do té doby je veden jako mladistvý) ale údajně lze toto prodloužit až do 22. roku, každopadně po té se i toto dítě ze smíšeného manželství musí rozhodnout pro jedno.

Co je třeba pro vyřízení PR?
1) vyplnit formulář (AJ/JP)
2) čestné prohlášení: vyplní manžel, který je garantem
3) výpis z matriky (kdy byl sňatek)
4) platba daní - manžel
5) potvrzení o zaměstnání - manžel
6) občanský výpis - manžel
7) pas, fotka

Seznam je možné si vyžádat na imigračním. Rozhodnutí vám přijde v rozmezí 4-6 měsíců. Mně přišlo po 4 měsících jako krásný dárek k Vánocům. Přijde vám tzv. "hagaki" (pohlednice), kde máte zaškrtnuté vše, co si máte vzít s sebou. Zpravidla je to pas, starou kartu "občanku" (zaryuu ka-do), a pak ještě formulář na které bude nalepená známka v hodnotě 8000yenů (je to ta nejdražší akce, kterou na imigračním můžete vykonat :-) nevím jak získávání občanství, ale mezi změnami víz, prodloužení vízu, je PR status ten nejdražší ). Přijdete na imigrační a předložíte pas, zaryuu kartu a hagaki, který vám poslali. Oni vám vydají formulář, většinou už to vyplní za vás a vy jdete na místo, kde prodávají cenné známky. V ShinJurigaoka imigračním je tohle místo v druhém patře (počítáno pojaponsku, kdy přízemí je značeno 1) hned za prosklenými dveřmi. Známku nalepíte na formulář, a počkáte až vyvolají vaše číslo, které vám bylo přiděleno. Po kontrole údajů jdete domů. Nashledanou za 7 let :-) Takara

1.1. Hatsumode aneb první návštěva chrámu v novém roce 2016

6. ledna 2016 v 8:39 | Takara |  Kalendář
Máme to Nový Rok 2016 a ten přichází do Japonska velmi tiše. Pokud nebydlíte v Tokyu, pak nečekejte žádné velké ohňostroje, protože Nový Rok přichází do Japonska tiše za zvuku chrámového zvonu (v případě budhistického chrámu je to 108 úderů zvonu, které symbolizují 108 nečistých myšlenek, kterých bychom se měli vyvarovat) v případě shintou chrámu na onen zvon zvoní návštěvníci chrámu.


Nový Rok je největší slávou v Japonsku, ale při pohledu zvenku to tak nevypadá, protože veškerá sláva se odehrává v japonských domácnostech. Pro Japonce je velká sláva mít volno a strávit ho s celou rodinou (tzn. s celým klanem, kdy se sejdou tetičky, strýčkové, vnoučata...) Čas kolem nového roku se nazývá お正月 oshougatsu. Je to čas dobrého pití a jídla, takže po skončení Oshougatsu se na vás z TV a z magazínů budou chrlit různé typy na diety a půsty. Jj obžerství se týká každého bez ohledu na národnost.


Doma si Japonci relaxují, hrají hry (různé novoroční hry ku příležitosti Oshougatsu)
a hodně se jí a pije. Před půlnocí se navštěvuje místní chrám. Ale je pravda, že řada Japonců už tou dobou bývá příliš společensky vysílená, takže do chrámu zajdou až ráno nebo během dne (příliš opilí, přežraní, unavení apod.) Sama se přiznám k tomu, že Nový Rok 2016 je můj první, kdy jsem navštívila chrám na přelomu roku. 4 roky předtím jsme slavili doma, a někdy jsme byli líní, tak jsme nikam nešli a jindy jsme byli unavení nebo jsme prostě zaspali. Takže tohle byla i pro mě premiéra a musím říct, že jsem si to užila.


Přišli jsme k chrámu za 20 minut půlnoc. Chrám byl obklopen krámky (tržnice) s jídlem, různými hračkami, ale také krámky, kde je možné ulovit kingyou což je zlatá rybka. Před chrámem se už začala formovat fronta před chrámem a lidé se začali scházet k první modlitbě v roce zvané Hatsumode. Taky jsme se zařadili. Jakmile nastala půlnoc, tak se začalo zvonit na chrámové rolničky. Do kasičky hodíte 5 yenů. Zazvoníte na velkou rolničku (jméno neznám) pak dvakrát tlesknete, aby si vás Bohové všimli a dvakrát se ukloníte. Pak se pomodlíte a ještě jednou se ukloníte.


Pak se jde na nákup omamori tzn. talismanů. Před půlnocí jsou veškeré talismany (omamori) zakryté a prodávají se až od půlnoci. Pravidlo říká, že platí jeden talisman pro jednu osobu, protože jinak by se bohové dostali do konfliktu a talisman by vás nechránil, tak jak má. Sobě jsem vybrala talisman "pro splněné přání", synovi talisman pro ochranu zdraví a dále jsme koupili talisman na ochranu domu (oheň, zemětřesení, zloděj apod...)Pravidlo: jeden talisman na jednu osobu už znáte, ale je tu ještě další. každý talisman je pouze jen na rok né déle, protože talisman pohlcuje neštěstí během roku, jakmile talisman nevrátíte, tak od Nového Roku začne pohlcené neštěstí uvolňovat. Berte to tedy jako varování. Místo pro vrácení starých talismanů je značeno, takže ho nepřehlédnete. Vrátíte talismany a koupíte nové. Tak to funguje.






Další sekcí je omikuji. Dále se čeká i na novoroční věštby (omikuji) http://zestinusakur.blog.cz/1501/novy-rok-podruhe. Letos jsem si vytáhla daikichi! Yes!!!Rybí omikuji sbírám, takže už mám doma 4, prostě sysel, co s nimi budu dělat to nevím, ale stejně je chci! :-) :-) :-) Spousta mladých Japonců si kupuje omikuji i před Novým Rokem a pak se smějí tomu, jak moc se lišilo to, co se jim mělo stát letos od toho,co je napsáno na "věštbě". Pokud jste si vytáhli něco jiného než daikichi (velké štěstí) pak papírek s věštbou přivážete na místo, které je k tomu určeno. Zkrátka vše co není "velké štěstí" se nechává v chrámu.




V některých chrámech hraje hudba a je připraven speciální program, ale náš chrám je maličký shintou chrám, takže jediné, co se z chrámu linulo byl zvuk chrámového zvonu, na který zvonili místní návštěvníci (108 úderů je u budhistického chrámu). A také bylo slyšet probíhající novoroční ceremoniál pro očištění a pro štěstí a úspěch v novém roce 2016. Tato ceremonie se platí a absolvovala jsem ji loni jen za jiným účelem. :-)


Zakoupili jsme i darumu (mnicha, který funguje jako soška přání). Pokud máte přání, tak vybarvíte mnichovi jedno oko a jakmile se vám přání splní vybarvíte druhé oko. Během 4 let v Japonsku jsem zakoupila darumy dva a hlásím, že má přání se splnila (získání práce a zdravé dítě :-) ) Prošli jsme i další krámky, ale nic už se nekupovalo, po 4 letech v Japonsku už mě opustila ta tendence "koupit vše, co neuteče" :-)


Specialitou Nového Roku je, že vlaky jezdí po celou noc, takže si nemusíte dělat starosti s tím, jak se dostanete domů kolem 2. hodiny ranní, pouze tento den se domů dostanete v jakoukoli denní dobu. Takže ať už slavíte Nový Rok doma, nebo v baru nebo v chrámu, přeji Vám všem do nového roku 2016 jen to nejlepší! Zdraví, láska, štěstí, pohodu a hodně energie na celý rok! 明けましておめでとうございます、今年も宜しくお願いします。Akemashite omedetou gozaimasu kotoshi mo yoroshiku onegaishimasu. Šťastný Nový Rok a přeji příjemné čtení v novém roce 2016. Takara



Jdeme na návštěvu k japonským známým

2. ledna 2016 v 2:09 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.
Oshougatsu お正月 je čas návštěv, i když pravda zpravidla v kruhu rodinném, ale sem tam můžete být pozváni na návštěvu, ke svému šéfovi nebo učiteli Japonštiny, a protože se jedná o známé ve vyšším společenském postavení, je dobré si předem nastudovat základní manuál, jak se chovat na návštěvě, který se bude hodit k takové příležitosti. Ale opět je pravda, že jako cizinci se od vás neočekává, že všechna pravidla budete znát či ovládat. V tomto případě je rozhodně jednodušší být cizincem. U blízkých přátel si se zvyky příliš hlavu dělat nemusíte, protože mladší Japonci už zvyky a společenská pravidla začínají zapomínat nebo minimálně ignorovat a jsou na tom dost podobně jako Češi. Shodou okolností jsem narazila na zajímavý program, který monitoroval, jak Japonci ovládají základy společenské výchovy a nebylo překvapení, že jen naprosté minimum "návštěvu u šéfa doma" zvládlo bez chybičky.

Jak to tedy s těmi pravidly je? Vynecháme obecná pravidla slušnosti, jako že je dobré přijít včas a vzít s sebou nějakou pozornost (omiyage) zpravidla deserty, či mochi, nebo zákusky neurazí. Tedy přijdete k domu, kam jste pozváni. Po domě se neprocházejte, ale nechte se navigovat paní domu, která se postará abyste věděli, co a jak a měli vše, co potřebujete, protože dobrá péče o hosty, je znakem dobré paní domu. Je to prostě povinnost ženy v domácnosti postarat se pořádně o hosty.

Tak tedy začínáme:
1)
Přišli jsme na místo pozvání. Kabát se sundává před vstupní branou na zahradu, či dvůr a obrátíte ho na rub (to se dělá z důvodu neznečistění domu hostitele). Na kabátu může být prach, špína, bláto nebo voda (v případě deště). V případě sněhu a deště s sebou máte deštník, takže si sundáte kabát držíc deštník.

Tady je to špatně, správně měl sundávat kabát na zeleném kroužku
2)
zazvoníte (zvonek stisknete jen jednou), japonské zvonky jsou slyšet ven, takže pokud jste neslyšeli ono "pin-pon":-) pak doporučuji zazvonit ještě jednom, pokud ani pak neuslyšíte zvonit zvonek. Zaklepete na dveře. Pokud jste se dozvonili ozve se z intercomu hlas: dochira sama deshou ka? Ptá se vás zdvořila kdo jste a co chcete, tak se představíte a vysvětlíte: kdo jste a co chcete.

3)
Před vstupem do domu se ukloníte "ojamashimasu"。To se dělá vždy a za všech okolností, ať jdete do jakéhokoli domu.

"ojamashimasu"
4)
Předáte omiyage, to se dělá zpravidla v předsíni, dříve než si sundáte boty. Někteří lidé předávají omiyage (pozornost pro pány domu) až v místnosti, kde budou usazeni, což se bere jako prohřešek proti etiketě, ale je pravda, že mezi Japonci prohřešek častý, takže je hodnocen jako malá chyba.



5)
sundáte si boty a neotočíte je o obvyklých 180, ale pouze o 90 stupňů, kdy paty budou směřovat ke zdi (tady dělala většina Japonců chyby) takže 180 bylo vidět ve většině případů.
Vlevo: takto ne a vpravo: tak se to dělá :-)
6)
Necháte se uvést do tatami pokoje paní domu. Vždy počkáte na pokyn paní domu. Nevejdete do místnosti dříve, než jste k tomu vyzvání. Hlavně nechoďte do patra v případě, že dům má jedno patro. Tam jsou totiž ložnice a do těch vás z pravidla pán domu nezve. Pár let zpět jsem šla na návštěvu k jedné Japonce společně s Američankou. Přišli jsme k ní domů a stály v předsíni, když si paní domu odskočila do patra pro něco. No a Američanka na nic nečekala a vyrazila za ní do patra :-) Japonka byla v šoku, protože to nečekala :-D Já jsem si něco málo načetla, tak jsem zůstala, kde jsem byla. Američanku jsem nezastavila, protože byla s Japonkou velmi za dobře, tak jsem si myslela, že jsou blízké přítelkyně...Jinak bych ji v tom nenechala vykoupat samozřejmě.

7)
Pozor na prahy, lemy! Nestoupáte na práh ani na ohraničení, ozdobné lemovaní, jednotlivých tatami desek zvané "heri", ale opět jsou i Japonci, kteří na nějaké "čáry" z vysoka kašlou, tak když vám to ujede, tak vám to ujede, nedá se nic dělat...

Takto ne, zásadně nešlapat na práh



Tatami no heri na ty určitě nešlapejte!
8)
Sednete si v blízkosti posuvných dveří, tašku a kabát si položíte vedle sebe a opět pozor, nesedáte na lemy tatami desek. Pak už jen čekáte na pána domu. Do té doby se ani nehnete.


9)
Počkáte na pána domu, který vás vyzve abyste se posadili na zabuton (polštář určený k sezení), ale pozor nikdy si nesedáte dřív, než pán domu a po tatami se pohybujete v kleče, po kolenou. Hlavně už si nestoupáte.

10)
Jakmile jste usazeni, donese vám paní domu čaj. Poděkovat se sluší! Nádoba s čajem má většinou i pokličku, tu sundáte a zasunete pod talířek, NIKDY nenecháte pokličku volně kutálet se po stole.


11)
Jakmile jste na odchodu, tak poděkujete (kyou wa gochisou ni narimashita. arigatou gozaimashita/gochisou sama deshita. arigatou gozaimashita ), pak si obujete pouze boty a kabát si oblečete až venku z domu, na stejném místě před domem jako předtím. A návštěva je u konce. Gratuluji!



Asi si říkáte, proč jsou na fotkách jiní lidé, proč jsem to celé nenafotila s jedním člověkem. Chtěla jsem, opravdu, a dokonce by to i lépe vypadalo, ale je to proto, že každý z účinkujících udělal jednu či více chyb, nebyl nikdo, kdo by návštěvu zvládl bez chybičky, takže se určitě s návštěvou nemusíte dělat starosti, protože chyby dělají i Japonci, prostě ze sebe dostaňte to nejlepší, protože to bude stačit (protože jste cizinci, blbý důvod, já vím, ale občas se takový důvod dá použít jako omluva). Narozdíl od Japonců (pravda je že ani od mladých Japonců se toho moc čekat nedá a starší lidé tím bývají hodně frustrovaní: to za našich let jsme etiketu ovládali, ti mladí dneska...) :-D, od Gaijin (cizinců) nikdo neočekává briliantní znalost japonských společenských pravidel či etikety, takže můžete maximálně příjemně překvapit.
Hodně štěstí! Takara