Může být "eikaiwa" nebezpečná? aneb jak získat (vlastní blbostí) stalkera snadno a rychle

15. ledna 2016 v 11:22 | Takara |  Gaijin v tísni

Přemýšlíte o práci soukromého učitele na volné noze?
Máte profil s fotkou na největší website FindStudents.net, tak dobře čtěte.

Tento web je určitě dobrá věc a můžete příjít k dobrým penězům, nicméně risk v případě, že jste žena, není dle mého názoru úměrný zisku. Problém je, že zatímco vaši studenti profil mít nemusí, a tak tedy nevidíte ani s kým si píšete, přes email (email není veřejný, z website vám přijde email, že ten a ten chce zkusit trial lesson a jeho kontakt, takže si můžete vybrat, zda ho kontaktujete a někdy vám napíše student přes zmíněnou stránku sám. Jakmile spolu komunikujete, tak můžete být překvapení, že očekávajíc studentku na vás čeká student, což je způsobeno tím, že v Japonsku existuje spousta tzv. unisex jmen takže Yuki může být jak muž, tak žena. Takže pokud se nezeptáte, můžete být velmi nepříjemně překvapení.

Tak a teď už se dostávám ke své zkušenosti. Studentů jsem měla pár, ale většinou byli tak zaměstnaní, že z učení sešlo, protože vyučování angličtiny kolem půlnoci není opravdu můj styl. A řadu jsem odmítla už na emailové bázi. Brala jsem spíše ženy, ale učila jsem i pár vysokoškolských studentů. Někteří se stali mými kamarády, některé vedu na FB mezi přáteli, ale dosud se mi nestalo, abych měla problém s nějakým studentem, až dosud. Přiznávám, že jsem ve své dobrotě udělala xchyb, kterým jsem si tento problém vykoledovala, takže ano jsem vinna svou blbostí.
Přišel email od člověka Hiromi celý email byl psán v AJ a jméno bylo psáno latinkou (takže jsem se mylně domnívala, že ono "mi" bude tahle kanji 美, která se používá v dívčích jménech) Připravená jsem byla tedy na studentku, které jsem tedy dala svoje číslo. Jaké bylo moje překvapení, když se mi v telefonu, jak jsme se hledali na nádraží ozval mužský hlas. A na zastávce na mě čekal velký chlapík kolem 40tky. "No nic, stane se," pomyslela jsem si a vyrazili jsme do Starbucks. Ještě že tak.

Měla jsem s sebou Ayata, tak jako vždy. A jakmile jsme tam přišli, tak pán začal, že za mě zaplatí to a ono, což jsem odmítla. Nenechávám za sebe platit nikoho ani své BF jsem nikdy nenechávala za sebe platit (ne že bych byla nějak extra feministka, to vůbec, ale co se peněz týče, tak si myslím, že pořádek dělá přátele a prostě mám ráda, když si své účty platím sama. Co se placení v restauraci týče, tak je super, když ženy volající po rovnoprávnosti, nejsou ochotny zaplatit půlku účtu...to mi přijde celkem vtipné, ale to jsem hoooodně odbočila) Takže pozvání jsem odmítla.

Měla jsem připravenou lekci na slovíčka, gramatiku a jednalo se o světové zprávy, takže vcelku zajímavá témata, ale tohohle pána zajímalo jen to, jak to mám: rodinný stav, jestli nechci manžela opustit apod. Takže jsem ho musela několikrát napomenout, že o tom se nehodlám bavit a už jsem věděla, že tohoto studenta už po druhé vidět nemusím. Ale mělo být hůř.

Tak na mě začal "jen tamk mimoděk" sahat. Ač veřejné místo, tak se snažil mě osahávat. Nohy pod stolem, pač stůl je malý a hosté u něj sedí celkem blízko. Už to bylo ke konci hodiny, tak jsem nedělala scény, ale důrazně jsem řekla, že se mi to nelíbí a ať přestane. Pak jsem se rozloučila a odešla s tím, že příští hodinu jsem nedomluvila. Jenže udělala jsem chybu a v domnění, že jde o ženu, tak abychom se snáze našli na naši první lekci, jsem mu dala svoje číslo. A skutečně první hovor přišel hned ten večer.

Během hovoru jsem se snažila být slušná a sdělit mu, že další hodinu s ním nemám v plánu. On, že by mě rád viděl, že můžeme jít na večeři. Odvětila jsem, že jsem vdaná a že nemám zájem. On začal: "proč jsem tak chladná, že by mě na rukou nosil apod." "No dopr..," pomyslela jsem si...Celkově telefon trval 16 minut a já jen opakovala: " ne, že nemám zájem." A on, že mě zve k sobě domů apod. Pročpak asi?! (řečnická otázka) Tenhle chlap očividně neví, že ne znamená ne. Nakonec hovor skončil, ale k mé "velké radosti" mi sdělil, že zase zavolá. :-( Což samozřejmě splnil. :-(

Tentokrát jsem vzala rozum do hrsti, jeho číslo jsem si uložil,a a když volá, tak to nezvedám. Blokovat ho nemůžu, protože kdyby zjistil, že ho blokuju, tak mi bude volat z jiného čísla a je risk, že mu to zvednu. Ten risk je tam i tak, protože už dva měsíce mu telefony nezvedám a jeho hovory se stupňují. Zatím rekord je 12 hovorů za jeden den plus 3 zprávy na email ten samý den. Takže pokud mi volá číslo, které neznám, tak ho raději nezvedám, pokud mi něco chce zavolá znovu. Nicméně celá situace je velmi nepříjemná. Brečet nemůžu navezla jsem se do té situace sama.

Je pravda, že někteří Japonci si pletou eikaiwu (hodiny aj konverzace) s romantickou schůzkou a nebo žijí v přesvědčení, že cizinky je snadnější dostat do love hotelu, čemuž hojně přispívají některé ruské dámy, které se tak opravdu chovají...:-(
V mém případě jsem chráněná před takovými nabídkami, protože s sebou beru vždy malého. A s malým dítětem na love hotel jít prostě nemůžete, ale ani přítomnost mimča mě neochrání před Japonci, kteří hledají lásku, ale na špatném místě...Od známých-žen jsem slyšela mnoho příběhů o tom, jak byly obtěžovány na hodině, dostávaly nabídky k sňatkům apod. Ale zpravidla tyto nabídky přicházely od mužů, o které by ani Japonky neopřely kolo, takže šance najít přítele, pokud jsem mladá a svobodná cizinka, tu určitě je, ale sama to nevidím moc růžově :-)

Do problému jsem se navezla sama, takže čtěte a poučte se z mých chyb. Fotka na profilu je cesta do pekel, i když tady jsem neměla na výběr protože website fotku vyžadovala a já jsem zoufale chtěla práci. Nicméně profil jsem po této zkušenosti zrušila a založila na stránce, kde fotka není potřeba. Dále jsem se nezeptala, zda Hiromi je žena nebo muž a automaticky jsem předpokládala, že se jedná o ženu. To byla velká chyba a úplně největší blbost byla, že v zájmu snadnějšího "najití se na nádraží" jsem sdělila svůj telefon. To jsem neměla dělat, protože jsou cesty, jak se dá z telefonního čísla zjistit adresa apod. Záleží na tom koho znáte...Takže moje blbost.

Takže co dělat v případě, že jste soukromá učitelka AJ
1) žádná fotka na profilu!!!! (kdo chce studovat aj vaši tvář vidět opravdu nepotřebuje)

2) nesdělovat telefonní číslo (dostupnost komunikace, snažžší komunikace k tomu svádí, ale cena je vysoká...)

3) pokud nepotřebujete nutně peníze, tak brát pouze studentky (od studentek vám pravděpodobně nebezpečí nehrozí)

4) pokud berete muže, tak chodit vždy na veřejná místa (knihovna, kavárna apod.) nikdy nezvat k sobě domů a nechodit ke studentovi domů...(abyste pak neposkytovaly i jiný servis, než je ten lektorský)

5) pokud už z nějakého důvodu student na vás číslo má (zpravidla dřív či později mu číslo dáte, kvůli jednodušší komunikaci "sorry přijedu později" nebo tak něco) a zjistíte, že je "divnej",tak si uložte jeho číslo (blokace nemá smysl a akorát ho blokací rozdráždíte a bude vám volat z jiných čísel nebo vaše číslo dá na nějakou porno stránku apod...nikdy nevíte)

6) archivujte hovory, emaily apod. (jako důkaz pro policii, ta už bude vědět, co s tím)

7) jakmile těch hovorů bude víc než je zdrávo a přibudou i výhružky, tak se vydejte směr policie. Nenechejte to zajít do
situace, že bude čekat před vaším domem...to už je pozdě...

V Japonsku je stalking trestný a je není ojedinělou situací...je těžké udělat typologii stakerů, v novinách se často píše o lidech bez práce, kteří si vyplňují stalkingem volný čas, ale rozhodně si nemyslím, že "žádná práce"=stalker...někteří stalkeři jsou jen po lásce zoufale toužící muži, kteří prostě nemají štěstí, jenže můžete narazit na někoho hodně nemocného a nebezpečného, takže si dávejte pozor. Co se mě týče, tak jsem s eikaiwou skončila. Ten risk, že udělám chybu a dám své číslo někomu, kdo by ho mít rozhodně neměl, je příliš vysoký a raději si budu vydělávat peníze jinou cestou. Co se mé zkušenosti s daným člověkem týče, tak zatím probíhá vše JEN obtěžujícími hovory a emaily, protože ten můj je celkem busy a má práci :-D :-D :-D Nicméně pokud by hovory přesáhly 20 za den, tak se vydám na policii. Zatím je to snad ještě dobrý...Snad...

Na závěr bych chtěla říct, že tohle je první případ za 4 roky, co mám vedený profil, ale je pravda, že řadu studentů jsem ani neviděla a odmítla rovnou v emailu, protože jsem v tu dobu měla práci na plný úvazek. Takže jsem se touto cestou sešla s 10 studenty během 4 let, takže to není dost studentů na to, abych mohla dělat závěry, zda můžete nebo nemůžete narazit často na člověka, který se stane vaším stalkerem...Story o tom, že se to děje jsou časté, ale studie na tohle téma nikdo nikdy nedělal, takže těžko říct, zda je šance, že se potkáte s někým takovým vysoká nebo ne. Pokud vyučujete "eikaiwu" tak přeji hodně štěstí! A hlavně štěstí na běžné studenty, kteří od vás budou chtít jen a jen Angličtinu. Vyučování "eikaiwy" má určitě své kouzlo a jedná se o velmi zábavný způsob obživy, pokud je vše v pořádku, takže hodně štěstí. Takara
 


Komentáře

1 T'Sal T'Sal | 15. ledna 2016 v 15:02 | Reagovat

Promiň, ale nesouhlasím. Do žádného problému ses sama nenavezla, ničím ses neprovinila. Brát studenty bez ohledu na pohlaví je normální, dávat jim číslo kvůli lepší domluvě je normální. Dolézat za každou cenu normální není. Osahávat a dotírat i přes jasná a opakovaná ne také není normální. Vina je jen a jen na jeho straně, protože to on je magor. Jakékoliv sebeobviňování jen přenáší vinu z viníka na oběť, tedy tebe, a tím vlastně podporuje všeobecně stále přijímaný názor aka: "Vlastně si za to může sama."
A na tu polici běž raději hned. Už teď je ti situace evidentně nepříjemná, tak proč čekat na 20 hovorů denně?

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 19. ledna 2016 v 19:37 | Reagovat

"Je pravda, že někteří Japonci si pletou eikaiwu (hodiny aj konverzace) s romantickou schůzkou..." - Cože? A jak je to možný? Nebo jak je to nastavený, že si to třeba takhle obecně pletou? 8-O Jinak první komentář zní rozumně. Tenhle "student" je prostě magor, tahle míra se prostě obecně asi očekávat nedá. Respektive dá, ale to by ti asi hráblo. :)

3 Наташа Наташа | 21. ledna 2016 v 22:36 | Reagovat

Naprosto souhlasím s T'Sal. Ty za nic nemůžeš, jen jsi se snažila vyjít studentovi vstříc. To, že je pošahaný magor jsi vědět dopředu nemohla :( Celkově mám poct, že velká část japonských chlapů je v tomhle odhledu nehorázně frustrovaná... a pak to tak dopadá :( S tou policíí radši neotálej, bude to jen horší.

4 Nekra Nekra | 23. ledna 2016 v 12:16 | Reagovat

T'Sal a Hatawa mají pravdu. Mne teda osobně už při čtení článku nakrklo, že by žena v Japonsku nemohla dělat soukromou učitelku a muži jo.

Mně to teda nepřišlo, že jsi ty dělala chyby, ale že Japonsko je vůči ženám nechutně diskriminační (nemůžou dělat soukromou učitelku, ale muži soukromého učitele jo?!) a že Japonci jsou nadržení úchyláci, když se na konverzaci v ájině chovají eroticky vlezle. (Jako ne že by u nás nebyli úchyláci, ale snad ne až tak pitomí nebo ze sebe pitomce dělající, aby si vyučování "vykládali" jako rande.)

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 24. ledna 2016 v 12:50 | Reagovat

Co kdyby si se "studentem" promluvil do telefonu manžel? Nepomohlo by to?
Každopádně je dobře, že v Japonsku se tohle dá řešit lépe než u nás v ČR. Tady se sice jakási opatření zaváděla, ale stalking je pojem dosti zavádějící a je těžko určitelné odkdy je to "jen" otravování a odkdy opravdové obtěžování.
Kdyby jsi přeci jen pokračovala v tomto oboru, nebylo by na škodu si do profilu napsat (pokud to lze, nikdy jsem nikoho neučila a o této službě slyším poprvé) které studenty požaduješ (dobře, zní to jako diskriminace), nebo alespoň upozornit, že vyučování a rande je rozdíl. Nevím, jestli by si to někdo vzal k srdci, ale mohla by ses s tím později utěšovat, že jsi chtěla zabránit nepříjemnostem. Držím palce aby dotěrný student pochopil, že to nemá cenu a přestal volat a psát :-)

6 kijomizu kijomizu | E-mail | 4. července 2017 v 22:15 | Reagovat

Milá Takaro, děkuju za Tvůj blog, nějaký čas jsem v Japonsku strávila a teď se díky Tobě v duchu často vracím. Z Tvého povídání o stalkerovi a z následných reakcí Tvých fanoušků vidím jednu do očí bijící věc. Ty už jsi naturalizovaná Japonka a kdo tam nežije, nechápe. Základní poučka pro přežití je být ohleduplná, nenáročná. Pokud možno neobtěžovat ani úřady, ani manžela, své problémy řešit sama. A to Ty s přehledem řešíš. Jsi skvělá. Gambatte kudasai :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama