Evakuační zavazadlo

3. února 2016 v 8:39 | Takara |  Japonsko radosti a starosti běžného života.
Japonsko je země, kde sesuvy půdy, tajfuny, přívaly sněhu, povodně či zemětřesení mají své zastoupení a zejména poslední "zemětřesení" je všudy přítomné. V Japonsku se země třese každý den, ale většinou jde o velmi slabé otřesy, že je člověk nevnímá. Ta silnější už zaregistrujete snáze, ale je pravda, že zvlášť první rok jsem byla velmi citlivá na sebemenší otřes a kolikrát jsem říkala manželovi: "teď se země zatřásla." a manžel se podivil, že nic necítíl, pak jsme koukli na PC a zjistili jsme, že proběhl nějaký mikrootřes...:-)

Dobrá věc je, že v Japonsku probíhají několikrát do cvičení: požární cvičení, příprava na situaci po zemětřesení apod. Rovněž se pečuje o informovanost cizinců, řada informací pamflety apod jsou tištěny v Japonštině a v dobrovolnických skupinách je výuka a cvičení situací, které se mohou naskytnout, součástí výuky Japonštiny.

Za ty 4 roky jsem absolvovala řadu cvičení v práci. Cvičení probíhá vlastně stejně. Ve školce se cvičení pořádá jednou za měsíc. V podstatě se ozve oznámení o cvičení v rozhlasu. Všechny děti se shromáždí doprostřed místnosti (v případě zemětřesení se zaleze pod stoly a dbá se aby pod stolem bylo celé tělo a ne jen hlava. ), pak se děti shromáždí uprostřed místnosti, rozdají se jim jejich bačkory (děti ve školkách chodí naboso), které jsou připraveny v pytlících označených jmény dětí a dále pokrývka na hlavu, je to obal, kterým se dává na židli aby nebyla tak tvrdá a má své využití i při požáru či zemětřesení. Jakmile mají všichni bačkory, zakrytou hlavu, tak se seřadí a jde se před školku. Vše probíhá v klidu a tichu. Učitelé jsou instruováni mluvit tiše a uklidňovat děti. Celé cvičení se stopuje a evakuace školky zabere přibližně 5 minut, když jde vše dobře. Myslím si, že oblékání bačkor proces evakuace zdržuje podstatně....Nicméně jen v málokteré školce nosí děti bačkory po celý den...Většinou jsou naboso...

Cvičení čas od času probíhá i ve vysokých budovách, protože když se něco stane, tak nejezdí výtahy a je třeba vytvořit systém evakuace po patrech, tak aby nevznikala panika a evakuace probíhala plynule a v klidu. Díky častosti cvičení, jsou Japonci velmi disciplinovaní, a pokud se něco stane, tak panika z řady Japonců nevzniká. Vše probíhá nadmíru v klidu.

Japonci věnují dost času i přípravě doma. V podstatě každá domácnost ví, kde je nejblišží evakuační centrum. I v místě bydliště probíhá několikrát do roka cvičení, ale je pravda, že většina lidí se tam nenamáhá jít. Včetně mě. Vím, kde místo je a to mi stačí. Nicméně evakuační zavazadlo a co do něj, tak to mám splněno.

Zavazadlo by mělo být ve snáze přístupném místě, ale v případě, že vám dům spadne, je těžko říct, kde to přístupné místo je. Většinou je zavazadlo uložené v klozetu v tatami pokoji a nebo v předsíni pod botníkem. Tam jsem ho dala já. První minuty po zemětřesení se setrvává v domě, dokud se situace neustálí a zapne se TV nebo přenosné rádio, abyste měli čerstvé info o situaci. Teprve až se situace ustálí, tak se otevřou okna, zavře plyn,voda, elektrika a dům se zamkne a opustí. Pak se jde do centra. S sebou máte dokumenty, karty, penzijní kniha, pojištění apod. a zavazadlo.

Kde se dá zavazadlo sehnat. V každém kutilském centru se dá sehnat: helma, ohnivzdorný batoh, mobilní toaleta, fólie na zahřátí, jídlo a vodu atd. atd. V případě jídla je to jídlo speciálně balené a vydrží až několik let a stejně tak voda. Takže jednou za pár let musíte jídlo a vodu vyměnit. Tyto věci se dají nakoupit i přes internet, kdy vám pošlou jednou krabici, která obsahuje vše na přežití na jeden den. Evakuační zavazadlo by mělo obsahovat věci až na 3 dny. Zpravidla do 3 dnů se situace po katastrofě uklidní a vytvoří systém.

Nyní vás seznámím s podrobným obsahem krabice určené pro jednu osobu na jeden den. Krabice mají značení jak japonsky, tak anglicky, ale manuál na přežití je jen v japonštině ovšem doplněn ilustracemi, takže i cizinec bez znalosti Japonštiny pochopí, o co jde. Krabice se rozbalí a jsou v ní dvě menší krabice: jedna s potravinami a druhá s věcmi denní potřeby a manuál na přežití prvních dní.

V krabici s jídlem se nachází tři malá jídla, tři balíčky s vodou a lžička s brčkem. V krabici s osobními potřebami je přenosný záchod, dále, zahřívací fólie, zápalky, vakuovaný mokrý ručník, gázové kapesníky, tužka, maska. Dále je třeba vybavit zavazadlo léky, obvazy, přenosným rádiem s páčkou, kterou otáčíte a tím nabíjíte baterie. Některá lepší rádia jsou vybavena baterkou a alarmem, pokud ne je dobré si je zakoupit. Alarm, takový co používají školáci na tašky, kdyby se je pokusil někdo sebrat na ulici. Tento alarm se hodí zvlášť když jste zavalení v domě. Ale na to aby se dům složil by muselo být zemětřesení mnohem větší, než bylo zemětřesení v Tohoku 11. března 2011...Zemětřesení v Kobe bylo něco jiného, tam se řada domů složila z toho důvodu, že stará konstrukce domů má velmi těžkou střechu, aby ji nesebral tajfun, jenže v případě zemětřesení tahle střecha má díky své váze značnou nevýhodu. A vahou střechy a velkých otřesů se dům sesune k zemi. Novější domy mají střechy tvarované tak aby odolaly tajfunu a přitom nebyly tak těžké a nepohřbily své majitele zaživa. Rekonstrukce starých domů už na tuhle nevýhodu těžkých střech pamatují, v poslední době začali vyměňovat podpůrné trámy a přidávat speciální trámy jako podpěry, aby se dům nesložil při zemětřesení.


Další věcí je samozřejmě výbava pro děti: teplé oblečení, sunar-pokud máte, jídlo (zpravidla lehké krekry apod.) a plíny na látkovky zapomeňte není kde je vyprat. Dětské léky, oblečení a boty. Taky je lépe brát si nosítko nebo šátek a kočár nechat doma v evakuačních centrech není moc místa, tak je dobré na to pamatovat.


Přiznám se, že dokud jsem neměla dítě, tak jsem věci jako, že po koupání mám nechávat vodu ve vaně nebo kupovat kanystry na pitnou vodu. Či zvážit zásoby jídla v plechovkách, sušenek apod vůbec nezvažovala. Teď co jsem matkou, tak poněkud víc beru vážně bezpečnost. Tak jsem vybavila náš dům evakuačním zavazadlem ale zatím v něm máme zásobu jen na jeden den pro dvě osoby, takže budu muset na evakuačním zavazadle ještě trošku zamakat. Takara


 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. února 2016 v 13:31 | Reagovat

Myslím, že se něco takového rozhodně vyplatí. Nejsem žádný strašpytel a se silnými otřesy mám pár zkušeností z Řecka, ale když jsem cestoval po Japonsku, vždy v místě ubytování jsem si zjistil aspoň základní evakuační trasy. Citelný otřes jsem zažil jenom jednou v Tokiu, ale nebylo to víc než 5 stupňů, tedy něco, co lze velmi vzácně zažít dokonce i v Čechách.

2 Majklice†Světice Majklice†Světice | Web | 4. února 2016 v 11:38 | Reagovat

Ať se snažím, jak se snažím, pořád nějak z těch obrázků nemůžu přijít na to, jak funguje ten přenosný záchod :D

3 Nekra Nekra | 4. února 2016 v 11:58 | Reagovat

Hezký popis. Ne že bych tu chtěl zemětřesení, ale přece jen trochu těm dětem ve školkám závidím, že mají bezpečnostní cvičení každý měsíc! My měli ve škole jen nácvik požární evakuace a to jen jednou za rok :(.
To zálezání pod stoly mi není úplně jasné - tak trochu to působí, jakože stůl má asi chránit, ale na druhou stranu na toho člověka navíc může spadnout ten stůl (kyž nevydrží váhu toho, co spadne na ten stůl).

Z těch obrázků mi toho teda moc jasný není, nesouhlasím teda s tím, že i člověk bez znalosti japonštiny to z obrázků pochopí.
A abych se přiznal, evakuační zavazadlo připravený nemám - co jsem kdysi čet, tak tam patřej i věci jako doklady, takže věci, který často používám a mít je někde v extra zavazadle by mne spíš dost zdržovalo.

4 Takara Takara | 13. února 2016 v 3:33 | Reagovat

[1]: Určitě mám čisté svědomí v tom, že něco takového máme :-)

[2]: Jak to popsat? Přijdeš na záchod, tak vložíš tu černou plastovou tašku, tak jako když dáváš pytel do odpadkového koše a do toho vykonáš potřebu. Pak to zavážeš a vyhodíš...

[3]: pod český stůl bych nelezla, ale ty japonské mají zajímavou konstrukci, díky které jsou o něco odolnější...asi bude dobré o tom napsat v nějakém dalším článku, díky za typ...

5 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 16. února 2016 v 19:16 | Reagovat

No musím povedať, že je to veľmi zaujímavé. Ešte som nič také nečítala, takže to bolo veľ poučujúce. Páči sa mi, ako majú Japonci cvičenia, my by sme hned panikárili a behali hlavanehlava kade-tade. No, na prvý pohľad som z obrázkových inštrikcií nevedela skoro nič vyčítať, našťastie ked som si ich prezrela 2x tak som ako-tak pochopila. A ten záchod je fakt niečo :D

6 Intuice Intuice | E-mail | Web | 26. června 2016 v 18:20 | Reagovat

TAK TO JSEM RÁDA, ŽE TOHLE U NÁS NEMUSÍM. TO VÁS LITUJI.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama