Prosinec 2016


První sníh :-)

23. prosince 2016 v 13:23 | Takara |  Místní zajímavosti
V Tokyo po skoro 50 letech sněžilo poprvé v listopadu. Jedná se o opravdovou specialitu, protože v oblasti Kantou, Kanagawa prefektuře a oblasti kolem Tokya sněží dvakrát do roka a většinou to je v lednu. Japonci kolem Tokya jsou ze sněhu poměrně nervózní, řada z nich neumí řídit ve sněhu, takže i 5 cm na vozovce je poměrně velký problém. Nemluvě o vlacích, které mívají zpoždění a 5 cm závěje prorážejí s největší opatrností. V tuhle dobu se cítím v Japonsku skoro jako doma, protože se mi vybaví situace s 5 cm v Hradci Králové, kde mi byl nedoručen balík, protože je sněhová "kalamita" jako člověk vyrůstající na severu Čech jsem se tomu od srdce zasmála...


V Japonsku bezpečnost především a proto je nutné si přivstat, pokud chcete do práce a do školy dojet včas. Informace na intenetu o vlakových spojích bývají přesné, takže stačí vyjet o 2 až 3 spoje dřív a měli byste být v pohodě. Letos nás žádné závěje nečekalí, teplota byla kolem nuly, takže sníh stačil roztát dřív než došlo na závěje.


Lidé vytáhli "gumáky" a deštníky a hurá do sněhového dne. Celkem můžu říct, že celý den proběhl v klidu a já jsem si přála, abych měla ten den volno a mohla si sníh užít naplno, protože pro malého to byla premiéra. Takara

Kamakura

17. prosince 2016 v 13:00 | Takara |  Japonsko křížem krážem
V Japonsku řádí chřipka, norovirus a jiné. Lidé jsou nemocní a popotahují za bílými maskami na každém rohu. Nemoci se nevyhýbají nikomu, takže i my jsme to odnesli. Permanentně nachlazení, bronchitis a další super věci, které nás držely doma po 3 týdny. Nakonec se nám udělalo lépe a vyrazili jsme ven. Dnes to bude o Kamakuře, červeném listí a místních chrámech...




Plán byl vystoupit v Kita-Kamakura obejít 3-4 chrámy, pak odjet do Kamakura stanice (jen 4 minuty vlakem) a obejít další 3-4 chrámu a nakonec večer zajít do chrámu Hase (Hasedera) a kochat se nasvíceným, červeným, javorovým listím. Plán to byl dobrý, ale nereálný. Popravdě jsem se v chrámech kolem Kita-Kamakura zdržela celý den a na Hase chrám už jsem neměla sílu. Byla jsem ráda, že jsem ráda. Příští rok se vydám pro změnu do Kamakury a Hase chrám je také v plánu.




Letos jsem nevyrážela za "momiji" tak jako loni touhle dobou. Opravdu jsem vyrazila v poslední možnou dobu, kdy je ještě možné vidět pěkné, červené momiji. NIcméně jsem dorazila za 5 minut 12. :-)




Vystoupila jsem v Kita-Kamakura a vydala jsem se do chrámu 円覚寺 Engakuji odtud jsem šla rovně podel trasy vlaku asi 1km do 明月院 Meigetsuin a dále stále "rovně" do 建長寺 Kenchouji. Přechod mezi chrámy zabral asi 20 minut, ale v každém chrámu jsem se zdržela na delší dobu, protože bylo na co se dívat.




Rovněž mohu říct, že jsem naštívila kavárnu, kde to nebylo uzpůsobeno malým dětem, nicméně o potřeby malého se tam postarali výborně. Samozřejmě jsem se nejdřív zeptala, zda je OK vlézt tam s malým dítětem. V Japonsku je spoustu "baby friendly" míst, nicméně existují i místa, kde je vyloženě napsáno, že děti mladší 12 let do kavárny nesmí (protože jsou hlučné), je tedy dobré si přečíst různé nápisy kolem, ne vždy se jedná jen o dnešní menu. Pokud si nejste jisti, za zeptání nic nedáte. Naopak pokud se zeptáte, tak i na místech, kde to není obvyklé vám vyjdou vstříc.




Výlet jsme si užili, bylo na co se dívat a co dělat v každém chrámu. Malý si to tam užil také a byla to příjemná změna. oproti týdnům, kdy jsme byli doma. Kamakura je místo, kam je třeba jet několikrát, protože jen jeden den na Kamakuru prostě nestačí. Takara

PS: Za kvalitu fotek se omlouvám, mám v plánu koupit si nový fotoaparát příští rok, takže fotky jen pro ilustraci.