GW den 3 Sagamigawa a Koinobori

26. května 2017 v 3:10 | Takara |  Japonsko křížem krážem
Poslední zastávkou na naší cestě byla Sagamigawa. Řeka, která protéká oblastí Sagamihara City. Kromě BBQ a jiných kratochvílí se zde pořádají různé slavnosti jako pouštění draků aj. My jsme se vydali k Sagamigawě z důvodu Kodomo no Hi (dětský den pro chlapce, ale slaví ho všechny děti, tzv. "tango no sekku", dívčí dětský den je 3. 3. jedná se o Hina matsuri tzv. momo no sekku) Protože mám syna, takže koinobori a výstava samurajské zbroje a výroba koinobori je na seznamu "co musíme udělat a navštívit" každý rok.



Nejprve jsme se vydali vlakem do Sagamihary. Ze Sagamihary jsme nastoupili na vlak a začalo peklo v busu. Cesta, která měla trvat jen 30 minut, tak trvala hodinu. Díky dopravní zácpě v době GW. Nakonec jsme vystoupili o něco dřív a došli jsme ten kus cesty pěšky. Dorazili jsme na místo, kde byla pomalu hlava na hlavě. Nejprve jsme se vydali ke stánkům a obešli jsme místní speciality. A. se líbil banán v čokoládě, a pak samozřejmě zlaté rybičky. Zlatou rybičku jsem nekoupila, protože by umřela na cestě domů. Většinou kingyou (zlaté rybky) zakoupené o slavnostech nežijí moc dlouho, díky stresu z přepravy...



Pak jsme šli k řece a A. si užil studenou vodu a cákaní, nicméně Sagamigawa je mělká jen asi metr od břehu, pak jde strmně do hloubky, takže z dětí nesmíte spouštět oči, protože k tragédii může dojít jedna dvě. Koinobori zavěšené na pěti silných ocelových lanech jsou opravdu nádherné, Je zde pověšeno zhruba 1000 kapříků. Podle legendy (jen velmi volně a vynechám detaily) jeden kapřík skákal tak vysoko, až se proměnil v draka. Právě ta filozofie proměnu mírumilovného kapra v silného draka je vlastně přání Japonců pro jejich syny. Přerod "nakimushi" (uplakánka) v silného muže. Což o to tohle přání docela chápu.



Od výstavy Koinobori jsme se přesunuli k místnímu akvárku. U akvárka je brouzdaliště, takže pro A. další místo, kde vybije baterky. Dále zde byla nová atrakce a to malý vláček, na kterém se mohli svést malí i velcí. A. jsem na tuto atrakci nepustila, protože je ještě moc malý a nechtěla bych se s ním prát na vláčku, kdyby se rozhodl předčasně vystoupit. Tím jsme završili náš Kodomo no Hi a vrátili jsme se stejnou cestou zpátky, ale tentokrát bez dopravní zácpy. Cesta uběhla rychle a já jsem byla ráda, že tentokrát jsme si splnili plán, tak jak jsem ho naplánovala. Tak zase napřesrok. Takara
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. května 2017 v 15:23 | Reagovat

Tolik zlatých rybek! Jestli každá dokáže splnit tři přání... :-)

2 Dominika Dominika | Web | 27. května 2017 v 14:13 | Reagovat

To je strašně zajímavý, vše mi to tam připadá takový v poklidu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama