Červen 2017

Odawara jako z pohádky

25. června 2017 v 11:23 | Takara |  Japonsko křížem krážem
Odawara město s dlouhou a velmi pohnutou historií. Město samurajů a ninjů. Dále město shintoismu a chrámů. To je Odawara a na cestě směr Hakone, určitě doporučuji vystoupit v Odawaře. Stejně se jedná o přestupní stanici, takže bych to spojila s menším výletem za suvenýry, hradem a místní zahradou.



Odawara je oblíbeným místem, kde se pořádají různé matsuri. Letos jsem promeškala Yabusame Matsuri, oslavující samurajské časy. Zlatým hřebem je střelba z luku z koňského hřbetu. Tuto akci jsem navštívila dva, tři roky zpátky v Shin-Matsuda. Nicméně zrovna ten den, kdy jsem přijela do Odawary jsem si všimla, že kdybych přijela o něco dříve, tak jsem mohla napsat i tomto. Bohužel, kdo pozdě chodí...


Odawara Ajisai matsuri jsou velmi oblíbené. Součástí matsuri je i noční osvětlení. Bohužel hrad Odawara s ajisai nelze pěkně vyfotit. Hrad totiž zakrývají místní jehličnany. (borovice či jedle nechci kecat, tak zůstaneme u jehličnanů) Nicméně kopec, na kterém hrad stojí, tak je pokrytý kvetoucí hydrangeou a je to opravdu nádhera. Opravdu jako z pohádky. Takže jsem si trošku spravila chuť po ochuzené Kamakuře (viz. minulý článek, zjistila jsem, že se dalo vystoupit na lepším místě a dalo se počkat na vstup do Hase chrámu) Nicméně cesty jsou nevyzpytatelné a shodou okolností jsem se u chrámu Hotoku Ninomiya Chrámu setkala s Švýcarkou Judith, její přítel je Japonec, který pracuje v tomto shintou chrámu jako obousan. Za rok za dva se chystá svatba a Judith se angažuje v místní komunitě. Jednou s jejích činností je nabídka turistům, ale i v Japonsku žijícím cizincům, seznámít se s Shintou Tradicemi (2 hodinový kurz za cca 5000 yenů- jedná se o to, jak se chovat chrámu, rituální omývání rukou...myslím, že mám námět na červenec.


Nicméně zpět k tématu. Po návštěvě chrámu jsem se vydala na hrad. Musím říct, že oproti minulým letům se Odawara změnila. Je zde více angličtiny k mání a také se zvýšil počet cedulí se zákazem focením. Proto pokud pojedete do Japonska, než začnete zběsile fotografovat lidi v yukatách, zboží na pultech, je slušnost se nejdřív zeptat. Nechci moralizovat, ale je to opravdu problém a to až takový, že se v některých obchodech např. v Roppongi setkáte s vulgárními nápisy, protože focení bez dovolení vadí...


Po návštěvě hradu jsem se pěkně prošla po zahradě a kochala se ajisai. Pak už jen menší občerstevení a čekání na to, až se setmí, abychom se mohli kochat o něco déle. Kromě hydrangeí je zde k vidění i kvetoucí kosatce. Odstíny od modré, přes růžovou až po fialovou. Zkrátka jako z pohádky. Pokud cestujete směrem Hakone v červnu určitě doporučuji vystoupit i v Odawaře. Pěkný červen! Takara

A zase to nevyšlo aneb za Hydrangeou do Kamakury

18. června 2017 v 10:05 | Takara |  Místní zajímavosti
Letos jsem nějak víc na tu modrou. Co se barev týče, tak musím říct, že jsem vždy byla do kombinace červená-žlutá-oranžová v poslední době se moje barevné preference změnily a líbí se mi kombinace modré (všech odstínů) a hnědé. Netuším čím to je nicméně pro modrou je skutečně dobrá doba, protože kvete Ajisai. No a letos jsem si Ajisai opravdu vychutnala. Pokusila jsem se objednat si ajisajový vláček v Hakone, ale volala jsem už pozdě, takže bylo plno. Místo toho jsem vyrazila směr Enoshima a Kamakura obě místa jsou oblíbeností srovnatelná, takže v Hase chrámu jsem měla smolíka, čekalo se tam 2 hodiny na vstup, takže jsem si řekla, že to oželím.




Vedle Hase chrámu je také chrám jehož prostorem projíždí Enoden, což je vláček spojující Enoshimu a Kamakuru. Tento vláček jezdí skrz města i prostor chrámu a připomíná tramvaj. U přejezdu jsem se postavila do skupiny čekající na vláček, protože hned vedle chrámu kvetl Ajisai podle propagačních materiálu bych řekla, že právě tento spot byl vybrán pro plakáty. Musím uznat dobrý spot. Po vyfocení chrámu a vláčku. Jsem se přesunula do Enoshimi s pocitem, že jsem Kamakuru moc nevychytala. Mé touhy po modré barvě nebyly uspokojeny.




Později jsem se doslechla, že v Kamakuře byla i jiná méně frekventovaná místa, a že jsem to opravdu nevychytala. No nevadí. Užila jsem si pěkný den i tak, jen těch kochacích pohledů nebylo tolik. O pár dní později jsem se náhodou vrátila do Zama City (tam jsem dřív bydlela se svým japonským manželem), protože bylo potřeba vyřídit nějaké papíry. A narazila jsem na naší oblíbenou sakurovou alej s tím, že tentokrát kvetla modře a modrých kytek či keřů tam bylo, až srdce zaplesalo...



Jako náplast za Kamakuru víc než uspokojující, nicméně mi dělá strarosti, že už je to moje 7 léto v Japonsku a zase jsem Hase chrám vzdala. Nějak se mi tam nechce čekat. Nevím, čím to je...V příštím roce mám dvě položky na seznam:
1) Ajisai densha (vláček) v Hakone 2) Hase chrám v Kamakura. Uvidíme, jak na tom budu příští rok. Takara

Hotaru Matsuri bez Hotaru aneb Den bez fotek

11. června 2017 v 12:27 | Takara |  Místní zajímavosti
Hotaru Matsuri zná víceméně každý, kdo se pohybuje kolem Anime a Mangy. Zobrazováno je to jako velká romantika. Něco co chcete vidět za každou cenu. Hotaru znamená světluška a shodou okolností moje nadřízená má právě toto jméno a sedí i kanji. Nicméně na japonské poměry se jedná o poměrně extravagantní jméno, a když jsem se šéfky ptala na význam jejího jména, tak nebyla moc nadšená. Nicméně rodiče mé šéfky patrně měli na mysli něco většího. Světluška svítí v noci, takže "osvětluje svět kolem", což je pěkný význam musím říct.


Pro vás (mě nevyjímaje), kteří brouky a hmyz neradi a to ani ten pečený a v čokoládě namáčený, shledáte světluškové slavnosti jako něco, kde se musíte hodně kontrolovat a neječet a nemáchat rukama, když náhodou přiletí o něco blíže. Myslím si, že si tyhle fóbie z hmyzu nesu z doby skauta, kdy hmyz ve stanu, hmyz pod trikem není nic, co bych kvitovala. Nicméně pro oživení blogu a seznamení s něčím novým jsem se na Slavnosti Světlušek vypravila do Sankeienu což je jedna z nějkrásnějších zahrad v Yokohamě. Kromě lotosů, kosatců, chrámový staveb, sakur, se to dají krmit i kapři. Krmení kaprů je zážitek pro děti k nezaplacení. A. se v zahradě při krmení kaprů chlámal a hrozně se mu líbilo, jak kapři v jezírku honí pečivo pro kapry (myslím, že jsem podobné pečivo viděla v miso polévce, jen vždycky zapomenu jak se tomu nadává, konzistencí je to nejpodobnější sušenému rohlíku nakrájenému na kolečka.) Toto pečivo se prodává jako dlouhá tyčka a nebo korále. U malých dětí nedoporučuji tyčky, mají totiž tendence házet tam ty tyčky celé (cca 50 cm) korále jsou lepší (vlastní zkušenost).


Kromě kapříků a kochání se přírodou se v Sankeien pořádají i výstavy. Tentokrát se mi podařilo navštívit "tsutsuji bonsai matsuri" Neuvěřitelné, pohádkové a peněženka se začala třást. Nicméně vybavila jsem si svůj první a poslední bonsai ( nebudu zabíhat do detailů, přinejmenším 20 let něčí péče v tahu...) Po těchto zkušenostech jsem peněženku nechala, tam kde byla a jen jsem se kochala. Ten den se bylo čím kochat.



Nejméně 5 párů zde fotilo svatební fotky a není se čemu divit v Yokohamě takové panorama nenajdete. Nicméně zpět ke světluškám. Cedule, provazy v místech, kde by se měly světlušky vyskytovat byly z floreskujícího materiálu, takže v noci bylo vidět ohraničení. Nepříjemné bylo to, co bylo napsané na cedulích a bylo to vidět i za dne. Jistě jste už někdy viděli fotky světlušek z Hokkoida nebo jiných míst, ale věřte nebo ne. V Yokohamě je zakázáno fotit světlušky.


Takže jakmile se setmělo, tak jsme se přidali do řízené masy lidí a prošli jsme si celou oblast. Světlušek tam bylo požehnaně a trvalo celkem hodinu a něco, než jsem se dostala ven ze zahrady. To vysvětluje proč byly fotky zakázany...Pravděpodobně bychom se ze zahrady nedostali ani zítra. Nicméně díky té mase lidí, která byla přítomna musím přiznat, že tohle místo už příště vynechám a najdu si nějaké klidnější místo na venkově. Za mě Hotaru Matsuri v Sankeien vynechat, o nic nepřijdete. Měla jsem v plánu vyrazit směr Izu do Ookawa, kde jsou Hotaru matsuri také, ale nevyšlo mi to časově, tak si to nechám na příští rok. Takara