Jak jsem ke koi kaprovi přišla...

17. července 2017 v 3:41 | Takara |  Co se děje...
Dnes to bude z trošku jiného soudku, než je obvykle. Jakmile jsem trošku při penězích a nikam se mi moc nechce, tak často vyrážím se synem do různých herních center. Malej si tam vyhraje a já jsem happy, že on je happy. No a dalším benefitem je, že pak většinou brzy usne... a brzy, tím myslím v 10 večer, protože normálně řádí až do půlnoci a veškeré mé snahy uspat ho už kolem 8 večer selhaly, protože se kolem 8 večer vracíme ze školky.(jojo i tak vypadá život v Japonsku) děti tu chodí spát velmi pozdě a běžný čas je mezi 9-10 hodinou večer (podle zápisů od rodičů, kteří vodí děti do školky, kde pracuju, 10 večer je naprostá normálka...:-) )


Takže malej řádil a já jsem si živila naději, že se bude dneska spát o něco dřív, než obvykle. No chyba lávky, malej si sice vyhrál, ale nakonec to dopadlo stejně na půlnoc. No nevadí. Není každý den posvícení. V centrech mají různé klouzačky, videohry, karaoke, domečky na hraní aj. ale kromě toho zde mají nádrž s rybkami, kde za 300 yenů (60Kč přibližně) si zahrajete na rybáře. Rybku si ulovíte a dáte do kyblíku a pokračujete až vám dojde chleba, ale i když vám dojde chlebová návnada, zajdete si na pult a dostanete další. No a pokud chcete, tak vám rybu dají do sáčku a můžete si ji odnést. Malí Japonci tuhle zábavu zbožňují a dospělí jakbysmet. Mě tahle kratochvíle nic neříká a navíc trošku zavání týráním. Řeknu vám proč.


Nádrž je velká, ovzdušněná, rybičky jsou krmeny. Ale vemte si to...mít tolikrát za den zabodnutý hák v hubě, to mi přijde hrozné. Skoro nIkdo si ulovenou rybu nebere domů, takže je pustí do nádrže zpátky, aby je zase někdo ulovil, a pak zase, a zase, a zase...Nebylo mi lehko u srdce. Nicméně jsem viděla na vlastní oči, že rybičky se učí snadno. Přišly na způsob, jak sežrat návnadu bez toho, že by se nabodly na hák. Takže jsem prut ochotně přenechala S. a on nám ulovil jednu. Pro mě to byla první a poslední zkušenost s prutem. Nehodlám ji opakovat. Nicméně v té chvíli jsem si myslela, že jde o zlatou rybku, i když se mi zdálo, že je to spíš kapr, začínám se chovat stádně, takže všude bylo slyšet kingyo, kingyo, tak jsem si řekla: ok, je to kingyo (zlatá rybka) a tuto zlatou rybku jsem si odnesla domů.

V našem mikrobytě nemůžeme mít žádné domácí zvíře, ale ryba snad projde. To jsem si myslela v případě zlaté ryby, která pravděpodobně nebude žít tak dlouho. Když jsem dorazila s rybou do home centra, tak první, co mi zaměstnanec v sekci akvarijní ryby řekl bylo, že mám ne kinkyo, ale japanese carp...Super, když si vezmu, že jsem nechtěla kingyo kupovat, protože jsem se bála, že mi brzy chcípne, tak chov Koi kaprů, jde úplně mimo mě...Takže se modlím, aby mi nechcípnul...To by mi bylo opravdu líto. (I v případě zlaté rybky by mi to bylo líto, jenže tam se tak nějak už očekává, že se moc nevydrží, zvláště ty, které si ulovíte o slavnostech.


S pánem jsme společně vybrali to nejlepší akvárko, protože zatím je kapřík maličký, tak mu stačí akvárko, až vyroste, tak se s ním v jeho zájmu budu muset rozloučit, protože bude potřebovat větší nádrž. Koupili jsme krmivo a já budu doufat, že ho ten šok nezabije. V tuhle chvíli nežere a jenom s prominutím sXre. Nevím, zda je to dobrá známka nebo jen fakt, že se mu akvárko nelíbí. Kažopádně Koi kapra jsem jako domácího mazlíčka ještě neměla, ale malej ho zbožňuje. Kapříka pojmenoval "hanbágu-sato", tak doufám, že s námi hodně dlouho vydrží...Takara
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. července 2017 v 7:11 | Reagovat

Zlatá rybka? To vidím podle české tradice nejmíň na tři splněná přání :-)-

2 Takara Takara | 17. července 2017 v 10:05 | Reagovat

[1]: jo kdyby to nebyl kapr, tak by třeba i nějaká přání byla :-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama